<p><em>„Nejdříve přišla fimbulská zima, která trvala tři roky. To bylo varování o příchodu Ragnaröku, kdy všechno, co je na Zemi, dojde svého konce.“</em> Takhle začíná nejen v norské mytologii příběh drsné zimy zvané fimbulská. <strong>Podobný popis se nachází i ve finském národním eposu Kalevale. </strong>Proč se ale příběhy, které varují před zamrzlým koncem všeho, objevují právě v severské mytologii? Možná to má na svědomí skutečná katastrofa.</p> <h2>Kritický moment léta Páně 536</h2> <p>V nedávné době našli badatelé v Norsku a Švédsku řadu jasných důkazů o katastrofě, která před 1 500 lety postihla planetu. Právě obě zmíněné země musely být <strong>zasaženy skutečně tvrdě – stejně jako v případě takzvané černé smrti</strong>. To samé se mohlo stát v baltských státech, Polsku a severním Německu. V roce 1910 pak švédský geograf Rutger Sermander poprvé představil teorii o reálném proběhnutí fimbulské zimy.</p> <div class="article-image-wrapper"> <figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="624" src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/e6400190-f808-47e3-5bd9-8fd3e5a54e00/public" alt="" class="wp-image-63370" /> <span><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Pxhere</span></span></figure></div> <p>Podle něj šlo o skutečnou událost v severských zemích. Hypotéza pracovala s tím, že šlo o následek <a href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/klimaticka-zmena-vyhynuti-lidstva/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">klimatické katastrofy</a>, která se odehrála před 2 000 – 2 500 lety. Lidé teorii několik let naslouchali, pak ale přišly pochybnosti. <strong>Archeologové totiž nemohli najít žádné stopy</strong>, jež by takovou možnost potvrzovaly. Dnes ovšem víme, že klimatická katastrofa svět – a hlavně severní oblasti – zasáhla pouhých 1 500 let zpět.</p> <h2>Švédský archeolog a NASA</h2> <p>Nový hon na fimbulskou zimu nastal v roce 1983 ve spolupráci s NASA. Dva její vědci tehdy zveřejnili studii známých vulkanických erupcí z minulosti. Jejich práce stála hlavně na <strong>ledových jádrech ze starých grónských ledovců</strong>. Archeologové na základě této práce došli k závěru, že v roce 536 se muselo stát něco opravdu dramatického. Klíčovou osobou nového výzkumu se stal Bo Gräslund, nyní profesor archeologie na odpočinku.</p> <p>Ten prvně navrhl, že fimbulská zima by mohla být skutečná událost a že proběhla právě někdy po roce 536. Poukázal také na to, že historik Snorre ze 13. století nebyl ve své knize Edda <strong>znepokojen jen tím, že byla velká zima a spousta sněhu</strong>. Jeho hlavní obava plynula z toho, že se už několik let za sebou vůbec neprojevilo léto. Fimbulská zima znamenala právě tohle a o následcích pro tehdejší obyvatelstvo můžeme jen spekulovat.</p> <h2>Nové objevy přírodovědců i archeologů</h2> <p>V posledních letech bylo provedeno několik objevů, podle kterých má Gräslund evidentně pravdu. V Norsku našli v bažinách částice pylu, jež poskytují důkaz dramatických událostí, <strong>které měnily celou krajinu po dlouhou dobu</strong>. Letokruhy starých stromů jsou také důležitou indicií. Když už teď badatelé vědí, po čem se dívat, nacházejí stop po minulých jevech stále víc a víc. Lidé se stěhovali nebo zmizeli, z této doby se nedochovaly prakticky žádné hroby.</p> <p>Nevyráběly se šperky a zanikla i nádherná tradice norského hrnčířství a keramiky. Život byl nejspíš hodně mizerný a také bylo bohům obětováno mnohem více zlata. <strong>Celé farmy byly opuštěny, celkově šlo o podivně tichou dobu</strong>. Po ní navíc do Evropy přišel v roce 541 Justiniánský mor. Ten měl ohnisko v Etiopii, pak se dostal do Egypta a následkem probíhajících válek zachvátil celé Středomoří.</p> <h2>Rok 1816 byl rokem bez léta</h2> <p>V západní Evropě bylo roku 1816 neobvykle chladno, stejně tomu bylo i na východě Ameriky. Panovaly také nezvykle silné srážky a v roce 1817 vzrostly ceny obilí v mnoha částech Evropy až na dvojnásobek. Hlavní příčinou takto chladného léta <strong>byla exploze vulkánu Tambera v Indonésii</strong>. Tato přírodní katastrofa měla sotva rozsah té, která přišla v roce 536, i tak se ale jednalo o mohutnou událost se značným vlivem.</p> <div class="article-image-wrapper"> <figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="666" src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/18cd0e3d-4b31-4483-cc26-04c3cbac1100/public" alt="" class="wp-image-63374" /> <span><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Pxhere</span></span></figure></div> <p>V roce 1816 už probíhal intenzivní mezinárodní obchod a lodě byly schopné dodat hodně jídla. Lidé v nouzi se mohli vydat do Ameriky a hodně jich tak učinilo. Několik zemí mělo určitý <strong>druh sociální podpory, která mohla pomoct těm nejchudším</strong>. Pokud bychom dnes čelili takovým katastrofám, jsme na to mnohem lépe vybaveni. Mnoho z nás sice stále věří na <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/myty-a-fakta-o-davnych-morovych-lekarich/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">mýty</a>, ovšem fimbulskou zimu už nejspíš nikdy nezažijeme.</p> <p class="has-text-align-center"><strong>Jakou nejhorší zimu jste v životě zažili a co se dělo?</strong></p> <h4>Zdroj: <a href="https://sciencenorway.no/archaeology-climate-cultural-history/the-long-harsh-fimbul-winter-is-not-a-myth/1613223" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ScienceNorway</a></h4>
