<p><strong>Rozmnožování ve <a href="https://www.techzpravy.cz/kdyz-evoluce-zavre-dvere-tato-zvirata-se-jiz-nikdy-nevrati-na-sous/?utm_source=eco&amp;utm_medium=newsfeed" target="_blank" rel="noopener noreferrer">světě zvířat</a> je někdy skutečně velmi zvláštní. </strong></p> <hr /> <p>Od partenogeneze (panenských porodů), kdy některé samice plodí potomky bez partnerů, až po samce ďasů, kteří se trvale spojují se samicemi a obětují svá těla, aby se stali „pouhými“ producenty spermatu nebo „samčími těhotnými“, jako jsou mořští koníci. Zdá se, že k dispozici jsou prakticky všechny metody. Je však vzácné, aby se samice jednoho druhu dokázaly rozmnožovat s jinými druhy, a právě to bylo zjištěno u mravenců iberských (<i>Messor ibericus</i>).</p> <p>Bylo zjištěno, že <strong>královny mravenců <i>M. ibericus</i> produkují nejen potomky svého druhu, ale i jiného druhu,</strong> a to díky způsobu rozmnožování, který vědci nazývají <strong>xenoparita</strong>. Tento termín označuje schopnost organismu rozmnožovat se pomocí genetického materiálu jiného druhu, což je v přírodě mimořádně vzácný jev.</p> <h2>Vědci jsou novým objevem fascinováni</h2> <p>Je to „téměř neuvěřitelné a rozšiřuje to naše chápání evoluční biologie,“ vysvětluje Michael Goodisman, vedoucí studie publikované v časopise <em><a href="https://www.nature.com/articles/s41586-025-09425-w?utm_source=eco&amp;utm_medium=newsfeed" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Nature</a>.</em> <b>Když už si myslíte, že jste viděli všechno, sociální hmyz odhalí další překvapení</b>.</p><h2>Mohlo by vás zajímat: <a href="https://www.techzpravy.cz/vase-biologicke-hodiny-se-brani-nocni-svetlo-je-tichy-nepritel-zdravi/?utm_source=eco&amp;utm_medium=newsfeed" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Vaše biologické hodiny se brání. Noční světlo je tichý nepřítel zdraví</a><img src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/febc5eab-79aa-472e-0a3f-61aa76fbfe00/public" alt="Vaše biologické hodiny se brání. Noční světlo je tichý nepřítel zdraví" /></h2> <p>Tento proces je součástí životního cyklu těchto samic, které se nemohou rozmnožovat s dělnicemi bez páření se samci jiného druhu. Goodismanův tým analyzoval genetické údaje 390 jednotlivých mravenců z pěti různých druhů rodu Messor. Data ukázala, že u rodu <i>M. ibericus</i> si<b> dělnice a královny nejsou tak geneticky podobné</b>. To naznačuje, že dělnice jsou kříženci. Další analýza mitochondriální DNA odhalila, že všechny dělnice měly matky z rodu<i> M. ibericus</i> a že jejich otcovská DNA pochází z druhu <i>M. structor</i>.</p> <p></p><blockquote class="twitter-tweet"><p>One mother for two species via obligate cross-species cloning in ants — Messor ibericus females clone males of another species to use their sperm to produce the worker caste. As a result, males from the same mother exhibit distinct genomes and morphologies <a href="https://t.co/QT47wtjYW8?utm_source=eco&amp;utm_medium=newsfeed" target="_blank" rel="noopener noreferrer">https://t.co/QT47wtjYW8</a></p>— Alfons López Tena (@alfonslopeztena) <a href="https://twitter.com/alfonslopeztena/status/1963534524177850597?ref_src=twsrc%5Etfw&amp;utm_source=eco&amp;utm_medium=newsfeed" target="_blank" rel="noopener noreferrer">September 4, 2025</a></blockquote><p></p> <p>Ještě zajímavější je, že<strong> samice <i>druhu M. ibericus</i> jsou striktně závislé na samcích <i>druhu M. structor</i>, aby měly dělnice</strong>. Oblasti výskytu obou druhů se však zcela nepřekrývají. Jako ještě přesvědčivější důkaz lze uvést, že dělnice první generace hybridů na italském ostrově Sicílie jsou vzdáleny více než 1 000 km od nejbližšího známého výskytu jejich otcovského druhu</p> <p>Autoři zjistili, že<strong> královny <i>M. ibericus</i> kladou téměř v polovině případů velmi chlupaté samce a v druhé polovině téměř lysé samce.</strong> Zajímavé je, že tyto chlupaté a lysé morfologie dokonale odpovídají oběma druhům: chlupatí mravenci jsou samci<i> M. ibericus</i>, zatímco lysí mravenci jsou <i>M. structor</i>. Oba samčí potomci mají stejnou mitochondriální DNA, což naznačuje, že matkami jsou v obou případech královny <em>M. ibericus.</em></p> <h2>Unikátní reprodukční systém</h2> <p>Výsledky však ukazují, že královny <i>M. ibericus</i> mohou produkovat samčí potomky bez vlastního jaderného genomu; <strong>tito potomci jsou klony</strong> <b>jediného zdroje genetického materiálu uloženého ve spermatéce</b>, anatomické struktuře u samic mnoha bezobratlých, která slouží jako váček nebo zásobárna pro ukládání samčích spermií po kopulaci. Královny umožňují spermiím vniknout do vajíčka a v jistém smyslu z něj získávají vlastní genetický materiál, čímž vytvářejí samčí potomky, nikoli sterilní samičí dělnice<b>.</b></p> <p></p><div class="responsive-video"><div><h2><a href="https://www.techzpravy.cz/jptento-mravenec-plodi-potomky-dvou-ruznych-druhu/?utm_source=eco&amp;utm_medium=newsfeed&amp;utm_campaign=video#video" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Video k článku ZDE</a></h2><a href="https://www.techzpravy.cz/jptento-mravenec-plodi-potomky-dvou-ruznych-druhu/?utm_source=eco&amp;utm_medium=newsfeed&amp;utm_campaign=video#video" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><img src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/fe90ae2e-73ee-4d9c-d8f5-1f669274f900/public" alt="Video k článku ZDE" /></a><p>Zdroj: Youtube.com</p></div></div><p></p> <p><i>Mravenci M. ibericus</i> v podstatě klonují mravence <i>M. structor</i>, aby získali zásobu spermií; s těmito klony se pak páří a <b>vytvářejí hybridy, kteří v kolonii fungují jako dělníci, čímž „domestikují“ mravence <i>M. structor</i> a jeho genom</b>, což umožňuje, aby se tyto kolonie mravenců vyvíjely bez přítomnosti <i>M. structor</i>. Zbývá zjistit, zda se samci <i>M. structor</i>, narození z královen <i>M. ibericus</i>, mohou pářit a mít životaschopné potomstvo s královnami <i>M. structor</i>. Jsou to hybridi, jeden z obou druhů, nebo něco úplně jiného? To je dilema, které chce Goodismanův tým v budoucnu vyřešit.</p> <h2>Co vyplývá ze závěrů výzkumu</h2> <p>Tento objev nejenže zpochybňuje naše představy o rozmnožování v živočišné říši, ale mohl by mít také <strong>důsledky pro pochopení evoluce druhů a jejich vzájemných vztahů.</strong> Schopnost vytvářet hybridy by mohla nabídnout evoluční výhody, jako je větší genetická rozmanitost nebo přizpůsobivost různým prostředím. Kromě toho by studium těchto mechanismů mohlo inspirovat nový výzkum v oblasti biotechnologií a genetiky, který by zkoumal, jak mohou druhy manipulovat s genetickým materiálem ve svůj prospěch.</p> <p>Zjištění, že mravenci <i>M. ibericus</i> mohou vytvářet potomky dvou různých druhů, je důkazem složitosti a zázračnosti přírody. Tento jev nám připomíná, že navzdory našim vědeckým pokrokům je stále co objevovat o tajemstvích života na Zemi.</p> <p></p> <p></p><br /><div><strong>Zdroje článku:</strong> <a href="https://www.nature.com/articles/s41586-025-09425-w" target="_blank" rel="noopener noreferrer">nature.com</a>, <a href="https://www.science.org/content/article/ant-queen-lays-eggs-hatch-two-species" target="_blank" rel="noopener noreferrer">.science.org</a>, <a href="https://www.techzpravy.cz/jptento-mravenec-plodi-potomky-dvou-ruznych-druhu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">www.techzpravy.cz</a></div>
