<p><strong>Zemřel před 146 lety, a přesto ho zná skoro každý. Václav Babinský (†82), zvaný Pokratický Venca, bývá označován za nejslavnějšího českého loupežníka. Jeho životní příběh ale zdaleka nebyl tak romantický, jak si ho přikrášlily historky.</strong></p> <h2>Zázračný chlapec z Pokratic</h2> <p>Václav Babinský se narodil 20. srpna 1796 v Pokraticích u Litoměřic. Jeho otec pracoval jako zahradník u šlechtice a kmotrem malého Václava se stal významný topograf Antonín Biener. I další kmotři patřili k místní elitě a leccos nasvědčovalo tomu, že by chlapec mohl mít dobrý start. Jenže skutečnost byla jiná.</p> <p>Rodina žila skromně a malý Vašík brzy poznal krutost sociálních rozdílů. Podle historika Jaroslava Hájka ho jednou bez důvodu udeřil panský kočí, když si dovolil poprosit o svezení. Tato událost prý v chlapci zasela nenávist k bohatým.</p> <p>Studia ho nelákala, proto se přidal k otci jako nádeník. V roce 1816 narukoval k <a href="https://www.kroniqa.cz/odchod-sovetskych-vojsk-pred-34-lety-opustil-ceskoslovensko-posledni-okupant-a-zeme-se-nadechla-svobody/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">vojsku,</a> ale ani tam nevydržel. Předstíral šílenství a byl propuštěn. Krátce nato se z něj stal tulák. Potloukal se severními Čechami, občas kradl, a policie ho několikrát zadržela, vždy ale pro nedostatek důkazů zase propustila.</p> <h2>Tři roky zločinů, doživotní legenda</h2> <p>Babinského aktivní zločinecká dráha se vešla do pouhých tří let, tedy mezi lety 1830 a 1833. Přesto se o něm traduje jako o nepolapitelném běsovi, který obíhal české lesy jako duch. Ve skutečnosti operoval s různými partami v okolí Lysé nad Labem, Mikulášovic, Děčína, Terezína či České Lípy. Pokaždé použil jinou falešnou identitu a vždy měl po ruce někoho, kdo to odnesl místo něj.</p> <p>Podle historiků spolupracoval především s lidmi z okraje společnosti – tuláky, vyděděnci, vojáky na útěku. Ti mu pomáhali s plánováním i provedením, ale po činu už většinou nevěděli, kam Babinský zmizel. Na některé z nich padlo podezření, jiní skončili v žaláři, jeden si dokonce uřízl úd, aby nemohl vypovídat.</p> <p>V prosinci 1840 byl Babinský odsouzen za šest z dvanácti skutků, včetně loupežné vraždy pláteníka Blumberga. Odseděl si plných dvacet let, a to nejprve na Špilberku, později ve věznici v Kartouzích. Vězeňská správa ho popsala jako „zatvrzelého, prohnaného a velmi nebezpečného“.</p> <h2>Zločinec, který sázel květiny</h2> <p>Po propuštění v roce 1861 už Babinský nechtěl do normálního života. Požádal, aby mohl dál sloužit ve vězeňském systému, a nakonec zakotvil jako zahradník u boromejek v klášteře v pražských Řepích. Tam strávil posledních 18 let života.</p> <p>„Poctivý člověk musí se skoro bát jít po silnici,“ stěžoval si prý na zkažené mravy nového světa. Přes den sázel růže, večer pletl rohože, občas zajel do hospody na Pohořelec. Zde pak pod jménem Adam Müller vyprávěl historky, které o sobě sám četl nebo se doslechl.</p> <p>Zemřel v pátek 1. srpna 1879 ve věku 82 let. Jeho hrob se dodnes nachází na řepském hřbitově.</p> <p class="article-sources"><em>Zdroj informací: autorské zpracování redakce <a href="https://www.kroniqa.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Kroniqa.cz</a> na základě veřejně dostupných informací z médií (<a href="https://www.denik.cz/historie/loupeznik-vaclav-babinsky-spilberk-repy.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">denik</a>, <a href="https://www.reflex.cz/clanek/causy/74555/vaclav-babinsky-nejslavnejsi-cesky-loupeznik-dozil-svuj-zivot-v-klastere.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">reflex</a>, <a href="http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2007/6/loupeznik-ktery-se-stal-legendou-/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">dejinyasoucasnost</a>).</em></p>