<p>Existují ale večery, které nejsou od toho, aby něco napravily. Nejsou to večery seberozvoje, bilancování ani plánování. Jsou to večery, které mají jediný smysl: dovolit si nebýt ve střehu. Na chvíli pustit představu, že každá volná minuta musí mít nějaký přínos.</p><p>Pro mnoho žen je tohle překvapivě těžké. Ne proto, že by neuměly odpočívat, ale proto, že mají hluboko zakořeněnou potřebu být „v pořádku“. A večer je chvíle, kdy se ozývá hlas, který říká, že jsme toho dneska mohly zvládnout víc. Že zítřek by byl snazší, kdybychom se dnes ještě trochu snažily.</p><p>Jenže tělo večer nepotřebuje další výkon. Potřebuje signál bezpečí. Informaci, že už se nic nečeká, nic se nemusí dokazovat a nic nehrozí. Teprve tehdy se může opravdu uvolnit. Ne v hlubokém spánku, ale už v tom tichém přechodu mezi dnem a nocí.</p><p>Večery, kdy nic nedoháníš, nejsou promarněné. Jsou to večery, které dávají prostor tomu, aby se den mohl uzavřít bez napětí. Bez pocitu, že něco zůstalo viset ve vzduchu. A často právě tyhle nenápadné večery rozhodují o tom, jak se ráno probudíš.</p><p>Možná tedy není potřeba ptát se, co bys měla večer ještě stihnout. Možná stačí se zeptat, jestli <strong><em><a href="https://www.centrum.cz/vecer-ktery-nepatri-vykonu-co-delaji-zeny-ktere-maji-pocit-ze-den-stal-za-to-352500e6-1e26-581c-adca-2acf47da79d8" target="_blank" rel="noopener noreferrer">dnes můžeš aspoň na chvíli přestat být projektem. A jen být.</a></em></strong></p>
