Podle nedávno zveřejněné studie se chemikům podařilo syntetizovat paracetamol z plastového odpadu pomocí reakce zahrnující bakterie E. coli, ačkoli jeho použití ve velkém měřítku zůstává velmi nejisté.
Tento experiment „dokazuje, že je možné vyrobit toto základní léčivo z plastového odpadu, a to postupem, který by nemohl fungovat pouhou chemickou nebo biologickou syntézou,“ shrnuje studie zveřejněná ve vědeckém časopise Nature Chemistry, kterou provedli vědci z Edinburské univerzity ve Skotsku.
Plast jako zdroj paracetamolu
Paracetamol, který se používá proti bolesti a horečce, je jedním z nejběžnějších léků. Vyrábí se z ropných derivátů, nejčastěji u subdodavatelů v Asii, za použití levných, ale poměrně znečišťujících technik. Autoři studie, financované mimo jiné farmaceutickou společností AstraZeneca, postupovali v několika krocích. Nejprve použili komponenty z použité plastové lahve PET (polyethylentereftalát) k vyvolání chemické reakce v kmeni bakterií Escherichia coli (E. coli). Na konci této první fáze bakterie syntetizovaly molekulu zvanou „PABA“. Poté vědci genetickou modifikací bakterie přiměli, aby tuto molekulu přeměnily na paracetamol.

Zdroj: Youtube.com
Autoři tvrdí, že tento experiment otevírá dveře novým technikám recyklace plastového odpadu. Použití ve velkém měřítku však není jednoduché. Stále je třeba vyřešit „několik praktických otázek“, aby bylo možné překročit rámec pouhé „demonstrace proveditelnosti“, píše několik vědců, kteří se na studii nepodíleli, v komentáři rovněž zveřejněném v časopise Nature Chemistry.
Ekologické problémy přetrvávají
Autoři upozorňují, že počáteční reakce produkuje pouze omezené množství molekul PABA, které „nemusí být dostatečné pro průmyslové aplikace“. Uznávají však, že experiment je „slibný“, a zdůrazňují tak zájem o studium procesů, při nichž se mísí biologie s umělými chemickými reakcemi. Studie vyvolává skepsi u organizací zabývajících se ochranou životního prostředí.
„Už několik let neuplyne ani čtvrt roku, aby se neobjevila nová ‚bakterie živící se plasty'“,řekla ironicky Melissa Valliantová z nevládní organizace Beyond Plastic. „Tyto objevy nikdy nedosáhnou dostatečného rozsahu, aby mohly řešit obrovský problém znečištění plasty.“
Navzdory problémům představuje využití geneticky modifikovaných bakterií k rozkladu plastů a výrobě užitečných sloučenin významný pokrok v biotechnologiích. Tento přístup by mohl snížit závislost na fosilních zdrojích a snížit uhlíkovou stopu výroby léčiv. Mohl by také přispět ke zmírnění znečištění životního prostředí plasty, které je kritickým problémem ovlivňujícím ekosystémy po celém světě.
Přechod těchto postupů z laboratoří do průmyslu však vyžaduje překonání technických a ekonomických překážek. Účinnost konverze, stabilita modifikovaných bakterií a ekonomická životaschopnost jsou kritické faktory, které je třeba vyřešit, než bude možné tuto metodu zavést ve velkém měřítku.
Výzkum v oblasti biotechnologií a zelené chemie stále pokračuje a tato studie je příkladem toho, jak věda může nabídnout inovativní řešení složitých problémů. Časem a se správnou podporou by tento vývoj mohl být začleněn do širších strategií pro nakládání s plastovým odpadem a udržitelnou výrobu chemických látek.