<p>V Pavlově Studenci žilo na začátku 20. století zhruba 1400 obyvatel. Lidé zde obývali osady, samoty a ulice roztroušené po svazích u hranice Československa s Německem. Nechyběla zde škola, pošta, kostel, obchody nebo celnice. Vyhlášené byly místní zábavy a hostince, které navštěvovali lidé ze širokého okolí. Po druhé světové válce rozpoutané nacistickou mašinérií došlo k vyhnání původního obyvatelstva. Následně obec postupně zanikla. </p> <p>Dnes se v zaniklé obci nachází sutiny porostlé vzrostlými stromy, několik drobných kamenných památek, obnovený hřbitov a ve stínu kopřiv je možné snadno přehlédnout hlubokou studnu. Vše si bere příroda zpět.<em> „Narodil jsem se v roce 1939 v Zadním Pavlově Studenci. Dům jsme měli nad potokem. Byla to chalupa s dřevěnými okny, kde babička pekla chleba. Když se z komína kouřilo, hned jsem běžel. Maminka musela do lesa, my zůstávali u prarodičů. V místnosti s námi byla kráva, pec, stůl,“</em> vzpomíná pamětník <strong>Ferdinand Zwerenz</strong> o svém dětství v Pavlově Studenci.</p> <p>Ten, kdo se vydá 12. a 13. července do Pavlova Studence, zažije dotek historie na vlastní kůži. Prohlídky zaniklé obce se zkušeným průvodcem doplní příběhy jednotlivých rodin, které budou vyznačeny v terénu přímo v místech, kde dříve stály jejich domy. Lidé budou mít možnost promluvit si s posledními žijícími pamětníky na společné besedě.</p> <p>Ačkoliv je řada historických událostí pro jednu nebo druhou stranu bolestná, nemá sloužit k poukazování na viníky. <em>„V regionu žijeme společně – Češi i Němci – historie našeho regionu je tedy společná a její poznání má zejména připomenout paměť naší krajiny. Nesmíme na osudy našich předků zapomínat. Chyby, které se v minulosti staly, nesmíme už nikdy opakovat, musíme se z nich poučit. Vnímám, že to s našimi bavorskými partnery vidíme stejně. Poznávání historie je zejména dobrým důvodem, proč se sejít a užít si spolu hezký čas,“</em> uvedl <strong>Matouš Horáček,</strong> hlavní organizátor a místopředseda Česko-bavorského spolku přátelství a spolupráce.</p> <p><em>„Už minulý rok se ukázalo, jak důležité je se tu potkat a znovu Pavlovu Studenci vdechnout život. Za tuto iniciativu patří Česko-bavorského spolku přátelství a spolupráce opravdu velké poděkování. Právě oni s tou myšlenkou přišli a my jsme rádi, že jsme toho všeho součástí,“</em> říká nadšeně<strong> Alfred Wolf,</strong> předseda spolku Via Carolina – Goldene Straße.</p> <p><strong>Aneta Sklenářová</strong> z plzeňské pobočky Paměti národa dodává: <em>„To, co se odehrává tady na Tachovsku v rámci cyklu Paměť Českého lesa, je výjimečné a pro tento region nesmírně důležité. Možnost setkávat se během jara a léta s lidmi přímo na místech, kde se příběhy odehrály, přináší silný rozměr porozumění minulosti. Výstavy a dokumentární filmy přibližují osudy pamětníků způsobem, který dokáže oslovit – často víc než samotný výčet historických faktů.“</em></p> <h3>Program pro celou rodinu</h3> <p>Festival by určitě nebyl tak pestrý, kdyby se věnoval pouze historickým tématům. Proto se organizátoři snaží a s letošním ročníkem přináší zcela nové prvky. Mimo kinokavárny, kde poběží celodenní program, bude festivalová vesnička obsahovat také tematické stánky Muzea Českého lesa, Agentury ochrany přírody, města Tachov a další. Chybět nebude občerstvení ani dílničky pro děti nebo dětský koutek.</p> <p>Novinkou pro lepší náladu našich návštěvníků budou mikroscénky v dobových kostýmech ze začátku 20. století a následné divadlo, které pro nás zajišťují herci z divadelního spolku Komedyjanti z Tachova. K tomu zahraje přímo mezi návštěvníky bavorská kapela Tanzmusik. Připravena je i světelná instalace, která doslova rozzáří několik zmizelých budov. Bude se jednat o vyvrcholení sobotního programu. Další zajímavostí bude oživená pozice pohraniční stráže nebo vycházkový okruh s doprovodnou hrou a komentovaná prohlídka přírody.</p> <p>V neděli ráno mohou návštěvníci zavítat i do sousedního Bärnau na tzv. Bergefst, tradiční slavnost konanou již od roku 1820 u kostela Spasitele Božího hned za hranicí. <em>„Před válkou se této slavnosti vždy účastnili i obyvatelé Pavlova Studence. Po mši a tradiční bavorské snídani se světská část s hudbou, tancem a veselím odehrávala na české straně v Pavlově Studenci. Byla to slavnost pro obyvatele z obou stran hranice konaná na obou stranách hranice. Tato myšlenka se nám moc líbí a rádi bychom na ni v budoucnu více navázali,“</em> sdělila <strong>Ida Pětioká,</strong> ze spolku Via Carolina – Goldene Straße.</p> <h3>Kempování na hřebeni Českého lesa</h3> <p>Pavlův Studenec leží na hlavní silnici z Tachova do Bärnau a organizátoři slibují naddimenzovaný prostor pro parkování přímo v areálu zaniklé obce nedaleko obnoveného hřbitova. Přesto lze doporučit také pěší procházku nebo výlet na kole. Zároveň bude připravený prostor pro kempování a lidé budou moci stanovat přímo u festivalové vesničky uprostřed CHKO na hřebeni Českého lesa, kde to jinak není možné.</p>
