Češi se do rumunského Banátu začali stěhovat na počátku 19. století. První osadníci přijeli roku 1823 na pozvání tehdejšího podnikatele, který je nalákal na sliby úrodné půdy a lepšího života. Několika českým rodinám se podařilo založit první vesnici Svatou Alžbětu, ta však kvůli nedostatku vody brzy zanikla. O rok později vznikla Svatá Helena, která se stala jedním z hlavních center české menšiny v regionu.
Motivací pro vznik těchto komunit byla nejen možnost nového začátku, ale i snaha rakousko-uherské monarchie osídlit nehostinné oblasti a posílit ochranu hranic. Už tehdy sem mířili lidé z různých koutů českých zemí, takže zde dnes potkáte potomky rodů z Čáslavska, Plzeňska, Klatovska nebo Pardubicka. Osadníci se museli přizpůsobit drsným podmínkám. Byli to hlavně tesaři, kováři a truhláři, kteří během několika let vybudovali prosperující vesnice i díky silné soudržnosti a komunitnímu životu.
Do této vesnice utekli Češi před několika lety Jak vyplývá z historických dokumentů, nový domov znamenal pro mnohé těžký začátek, přesto dokázali uchovat jazyk i zvyky po více než 200 let. Do současnosti v rumunském Banátu přežilo šest českých vesnic – Gerník, Svatá Helena, Eibenthal, Šumice, Rovensko a Bígr. Ve všech žije česká komunita, která si drží svůj tradiční způsob života. Lidé zde stále běžně mluví českým jazykem, a to v jeho starobylé podobě. Banátská čeština je ovlivněná archaickými výrazy i nářečími původních kolonistů a zaslechnete v ní také prvky z okolních jazyků, například rumunštiny či srbštiny.
Tento unikátní jazykový projev je zážitkem pro každého návštěvníka. Především starší generace používá slovní obraty, které v Čechách dávno vymizely, přesto je pro českého turistu dobře srozumitelný. Bohužel v posledních letech se čeština v Banátu postupně vytrácí. Mladí lidé stále častěji odjíždějí za vzděláním a prací do větších měst a převládá u nich rumunština. O zachování tradic i rodného jazyka se proto dnes snaží hlavně nejstarší obyvatelé vesnic.
Češi v Rumunsku? Mluví jako naši prarodiče a žijí bez elektřiny i aut. Neuvěříte. Foto: Depositphotos.com Speciální atmosféra Banátu láká stále více turistů. Skoro to vypadá, že místa, odkud kdysi Češi odcházeli za lepším, se teď stávají cílem návratů z druhé strany. Zájezdy za poznáním banátských vesnic jsou v posledních letech stále populárnější. Turisté mohou ochutnat tradiční jídla, zažít venkovskou slavnost i ubytovat se u místních rodin, které žijí jako naši předci. Banát nabízí i unikátní přírodní scenérie.
Oblast obklopují nádherné hory a návštěvníci zde najdou například přírodní park Domogled-Valea Cernei nebo soutěsku Železná vrata, jíž protéká Dunaj. Oblíbenou zastávkou jsou i vodopády Beușnița, tyrkysové jezírko Ochiul Beiului nebo ruiny středověkého hradu Golubac. Běžný život v českých vesnicích v Banátu je skutečně návratem v čase. Lidé zde sami chovají dobytek, pěstují plodiny a pracují na polích ručně, často bez moderní techniky.
Děti spí na peci, voda je ze studny. V těchto českých vesnicích se píše jiný příběh. Foto: Depositphotos.com Dnes tu žijí zcela odříznutí od světa I dnes tu najdete chalupy s doškovými střechami a ulice, kde jezdí povozy tažené koňmi. Některé domácnosti nemají ani elektřinu a oheň či petrolejová lampa jsou stále běžným zdrojem světla. Komunita je úzce semknutá, vzájemně si lidé pomáhají a dodržují tradice, které už v jiných částech Evropy dávno zanikly.
Právě tato autentičnost je zásadním důvodem, proč Banát každoročně láká nové návštěvníky. Rumunský Banát je dnes skutečně živým památníkem české emigrace. Tamní vesnice, jazyk i zvyky stále připomínají časy, kdy se v Evropě překonávaly hranice s vozem a život běžel v klidném tempu podle rytmu přírody. Kdo Banát navštíví, získá nejen poznání, ale i cennou vzpomínku na jedinečné místo, kde se doslova zastavil čas.