Železná opona se vrací: 5 zemí NATO nastraží podél celých hranic s Ruskem smrtící zbraně. Pro armádu nebude možné, aby prošla

Již čtvrtým rokem vedená válka proti Ukrajině ukazuje , že Rusko slyší jenom na sílu, zatímco diplomacie je pouze zástěrka – stejně jako dohodnuté příměří, které porušilo. Mnozí evropští politici se přitom bojí , že jakmile skončí současné tažení, bude mít ambice pokračovat proti dalším západním zemím . Redakce Armádního Zpravodaje ale připomíná, že ty na nic nečekají a budují na hranicích rozsáhlé obranné linie, a dokonce plánují položit miliony min, potvrzuje analýza FinancialTimes s tím, že tím vznikne „nová železná opona“.

Dříve zakázané miny se vrací ve velkém Několik evropských zemí se rozhodlo k odstoupení od Ottawské úmluvy, která zakazuje kladení protipěchotních min – podobně jako kazetová munice, i ony jsou nebezpečné ještě desítky let od nastražení , což je dodnes vidět v mnoha jižních zemích. Vojákům navíc působí zranění, která nebyla shledána jako „humánní“, i když taková umí způsobit i mnoho dalších zbraní. Ono stačí, když to schytají těžkým kulometem, který jim dokáže „urvat“ končetiny.

Ruské Su-30SM chtěly provokovat u švédských hranic, ale když zahlédly Gripeny, okamžitě to otočily Jenomže obavy z ruské invaze sílí každým dnem, a tak se mnohé země rozhodly, že miny proti pěchotě opět zavedou. Armádní Zpravodaj psal již koncem března 2025, že to hodlá udělat Polsko , které také skoro zdvojnásobí armádu . Nedávno pak oznámilo Estonsko, že buduje u hranic s Ruskem stálé opevnění včetně protitankového příkopu.

Celkem pět zemí chce přitom odstoupit od Ottawské úmluvy, aby mohly užívat protipěchotní miny – Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko – některé sousedí se samotným Ruskem, včetně Kaliningradské oblasti , jiné s Běloruskem , což je ruský vazal a nejbližší spojenec. Sice na Ukrajině nenasadil své jednotky , ale umožnil vést ze svého území počáteční (i některé další) vojenské operace, a je pravděpodobné, že by Rusku pomohl i tentokrát.

A nelze se nechat zmást ani mírnější rétorikou tamního prezidenta Aleksandra Lukašenka, který koncem května 2025 oznámil , že odsunou velké vojenské cvičení dále od hranic s NATO , aby zbytečně nestupňoval napětí. Wikipedia přitom doplňuje, že existují protipěchotní miny tříštivé a trhací, a je na místě připomenout, že jejich cílem nebývá vojáka zabít.

Rusko je malý krůček od sebedestrukce. Válku si může dovolit do roku 2027, poté končí, ekonomicky se zhroutí Když dojde k explozi, má mina primárně způsobit vážné zranění – zasaženého vojáka nebo vojáky to vyřadí, zatímco další by jim měly poskytnout pomoc, takže jsou ze hry i jiní. Na druhou stranu se na Ukrajině ukázalo, že třeba Severokorejci takto nefungují a nechávají raněné za sebou , aniž by jim pomáhali – i když i tak půjde o silné zbraně, mj. psychologické. Vrhnout se totiž oblasti s vědomím, že je zaminovaná, chce velkou odvahu.