Kdo byl Leopold Hilsner?
Leopold Hilsner byl rakouský občan židovského původu, pocházel z chudé polenské rodiny, která ovšem měla domovské právo ve Velkém Meziříčí. S rodinou bydlel v domě s číslem popisným 532 naproti synagoze, kde byl příbytek pro obecní chudé občany.
Jeho matka se intenzivně věnovala práci v židovské obci. Leopold Hilsner nebyl příliš inteligentní, nebyl ani příliš vzdělaný. Vystudoval německou židovskou školu a po jejím dokončení se krátce učil obuvníkem. Co se týče náboženství, tak byl spíše laxní a dokonce uvažoval i o tom, že by konvertoval ke křesťanství. Hilsner nikdy neměl žádné trvalé zaměstnaní, práci měl pouze příležitostně. Živila ho hlavně matka a často se potuloval po Polné a okolí.
Zavražděná švadlena
Pojďme si v souvislosti s Hilsnerem připomenout zmíněnou devatenáctiletou švadlenu Anežku Hrůzovou. Ta se narodila 16. dubna 1879 v Malé Věžnici (dnes Věžnička), docházela do služby do židovského města – do Polné. 29. března 1899 k večeru se vracela pěšky domů do Věžničky podél lesa Březiny, k matce a bratrovi však již nedorazila.
Po Anežce pátralo 100 lidí
V blízkém lese Březina se na Bílou sobotu 1. dubna rozjela velká pátrací akce, Anežku Hrůzovou hledala stovka lidí. Podle idnes.cz ztracenou dívku našel dvanáctiletý školák Ludvík Jirka, který se také zapojil do hledání. Konkrétně v křoví objevil částečně obnažené a zohavené ženské tělo. Jeden z členů ohledací komise ho obrátil, aby ho mohl prohlédnout i z druhé strany. Hlava mrtvé se při tom pohybu nepřirozeně zvrátila od trupu dolů k zemi.
Fotografie spojovaná s Anežkou Hrůzovou ve skutečnosti zobrazuje její sestřenici neznámého jména, což v roce 2019 potvrdili historici. Samotná Hrůzová zřejmě nebyla nikdy vyfotografována.
„Na krku se objeví rudá zející rána a na pravé straně rýha od škrticí smyčky. Pohled otřese i otužilými venkovskými lidmi, nesnese jej ani matka Hrůzová. Lidé se odvracejí, dokud strážmistr Klenovec nevyhrkne první myšlenku, co ho napadla: ‚Vždyť ona je podříznuta jako dobytče!‘ Jako fascinováni pohlédnou lidé znovu na ránu a kdosi vyřkne osudná slova: ‚Je podkošerována!‘," popsal první ohledání zavražděné Anežky Hrůzové badatel Bohumil Černý, který se případem detailně zabýval.
V den nálezu byla provedena pitva a ve čtvrtek 5. dubna 1899 byla Anežka Hrůzová pohřbena u kostela svaté Barbory v Polné. Místo vraždy a hrob Anežky Hrůzové jsou oblíbeným místem připomínkových akcí antisemitů a neonacistů.
Hrob Anežky Hrůzové, zdroj: kudyznudy.cz
Hrdlo rozříznuté ostrým nožem
Po nálezu těla se rozběhlo vyšetřování. Podle četníků vrah Hrůzovou nejprve uhodil zezadu do hlavy holí a kameny, potom přiškrtil provazem a nakonec jí rozřízl hrdlo ostrým nožem, tělo ukryl do mlází a zmizel. Při nálezu těla měla mladá žena roztrhané oblečení, ale nebyly shledány známky znásilnění – neměla protrženou panenskou blánu. Příčinou smrti bylo vykrvácení. Poblíž místa nalezení těla byly stopy krve. Řada stop ovšem byla zničena davem při objevení.
Souhra událostí - smrt vykrvácením, znehodnocení a nepříliš důkladná prohlídka místa činu, nepořízení fotografické dokumentace, nezkušenost četníků i následně povolané soudní komise, obratně manipulované svědecké výpovědi a v neposlední řadě tehdejší souběh období křesťanských Velikonoc a židovského svátku Pesah - dala vzniknout pověsti o rituální vraždě, ze které byl po nějaké době obviněn tehdy dvaadvacetiletý Leopold Hilsner. Ten kvůli svému životnímu stylu neměl dobrou pověst a navíc o něm svědci vypověděli, že z něj zavražděná měla obavy, protože ji několikrát sledoval cestou z práce domů. Během výslechu se v jeho výpovědi objevila celá řada zásadních nesrovnalostí, které vedly k jeho zatčení.
Reportážní kresba ze závěru druhého Hilsnerova procesu v Písku, Pražský illustrovaný kurýr, příloha Hlasu národa, č. 318, 16. 11. 1900. Zdroj: Národní muzeum
Hilsner byl zatčen pod tlakem veřejného mínění a bez jakýchkoli usvědčujících důkazů. Hilsner se ze zoufalství a strachu z trestu smrti, pod tlakem okolností a příslibem mírnějšího trestu nechal dotlačit ke smyšlenému přiznání. Proti rituální vraždě a s protestem proti vedení soudního procesu vystoupil počátkem listopadu 1899 profesor T. G. Masaryk.
Po 18 letech dostal milost
Leopold Hilsner byl obžalován také ze starší vraždy Marie Klímové z Horní Věžnice, ačkoliv příčina smrti nebyla prokázána, spojitost s vraždou Anežky Hrůzové také ne, svědkové poskytovali smyšlená svědectví. V následném soudním procesu v Písku byl odsouzen za spoluúčast na obou vraždách k trestu smrti. Hilsnera zachránil před popravou císař František Josef I. V roce 1901 mu prominul trest smrti a Hilsner si měl místo něj odsedět doživotí. V mužské káznici v Praze na Pankráci strávil následujících 18 let, pak ho v březnu 1918 omilostnil poslední císař Karel I.
Polenský rodák Hilsner byl odsouzen pouze na základě svědectví a nepřímých důkazů, které navíc v případě vraždy Marie Klímové chyběly úplně. Nikdy se nepodařilo získat jeho doznání, nebo odhalit jeho komplice či přímými důkazy prokázat podíl na vraždách. Na druhou stranu mu hodně přitěžovaly jeho průhledné lži. Navzdory všem pochybnostem proto Leopold Hilsner zůstal jediným pravomocně odsouzeným vrahem Anežky Hrůzové a Marie Klímové. Skutečný vrah Anežky Hrůzové zůstal nevypátrán a nepotrestán. Hilsnerova aféra poutala po určitou dobu značnou pozornost celé Evropy a vyvolala nejsilnější vlnu antisemitismu v 19. století na českém území.
Obchodník, který si změnil jméno
Leopold Hilsner vyšel z vězení s podlomeným zdravím. Na svobodě žil ve Velkém Meziříčí, Praze a Vídni, kde se ve 20. letech živil jako podomní obchodník pod pozměněným jménem Heller. Vídeňská židovská obec ho finančně podporovala stejně jako prezident Masaryk. V archivu prezidentské kanceláře našel berlínský lékař Petr Vašiček doklady, že Hilsner poslal Masarykovi fingované svatební oznámení, podle nějž si bere ve Vídni za ženu učitelku. Současně žádal po Masarykovi finanční příspěvek. Prezident mu vyhověl. Později se ukázalo, že žádná svatba nebyla.
Rodák z Polné zemřel 9. ledna 1928, tedy v 51 letech, v Rothschildově nemocnici pravděpodobně na rakovinu tlustého střeva a byl pohřben na Ústředním hřbitově ve Vídni. Hrob byl později zrušen, ale v roce 2000 byl obnoven.
Vražda jako námět pro film
Hilsneriáda se stala i námětem na film. V roce 1919 byl o vraždě Anežky Hrůzové natočen celovečerní film Případ Hilsner, v hlavní roli se objevil sám Hilsner. Česká televize natočila v roce 2015 film, který byl poprvé na televizních obrazovkách uveden v lednu 2016 pod názvem Zločin v Polné.
Sport - Aktuálně.cz|
Vaření.cz|
In-lifestyle.cz|
Fajnstyl.cz|
Naše zahrada|
HN.cz|