Vozítko NASA Perseverance pokračuje ve své průzkumné misi na povrchu Marsu a upevňuje si pozici jednoho z nejpokročilejších robotických vozítek, která kdy byla vyslána na jinou planetu.
Od svého příletu v roce 2021 prokázalo šestikolové vozítko značné cestovní schopnosti a svou obratností a autonomií daleko předčilo své předchůdce. Jeho hlavním úkolem je pátrat po geologických stopách, které by mohly odhalit existenci vody v dávné minulosti Marsu a s ní i možné známky života v minulosti, které by umožnily budoucí život na tomto místě, o což usiluje Elon Musk.
Technologické pokroky zabudované do konstrukce Perseverance mu umožňují efektivněji překonávat vzdálenosti, což vede k rychlejšímu postupu při sběru vzorků a průzkumu geologicky zajímavých oblastí. Tato obratnost pohybu je důležitým prvkem optimalizace operačního okna vozítka na povrchu Marsu.
Technologický pokrok v navádění marťanského vozítka
Záznamy o jeho trajektorii dokazují nejen jeho robustnost, ale také inteligenci jeho navigačních systémů. Každý ujetý kilometr a každý odebraný vzorek přibližuje vědce k lepšímu pochopení prvotních podmínek na Marsu a toho, zda se zde mohl vyskytovat život, což je hlavní otázka, která je hnacím motorem kosmického výzkumu již několik desetiletí.
Dne 19. června dosáhlo vozítko pozoruhodného milníku, když dokončilo historicky nejdelší robotický průjezd jinou planetou za jediný den. Podle serveru Science Alert rover urazil 411 metrů po skalnatém povrchu Marsu, což je úspěch, který se sice z pozemského hlediska nezdá jako obrovská vzdálenost, ale pro meziplanetární robotický průzkum má značnou hodnotu.
Zdroj: Youtube.com
Za tuto vynikající rychlost vděčí sonda především implementaci nejmodernějšího softwaru pro autonomní řízení. Na rozdíl od svých předchůdců, jako je Curiosity nebo Opportunity, může Perseverance zpracovávat a analyzovat snímky za jízdy, což je schopnost, která výrazně urychluje jeho postup.
Naproti tomu předchozí rovery musely zastavit, pořídit snímky terénu, zpracovat tyto informace a teprve poté se rozhodnout, jakou cestou se vydat. Tato mechanika „zastav a jeď“ značně omezovala množství terénu, které mohly projet za jeden marťanský den, a způsobovala, že se ve srovnání s novým roverem pohybovaly hlemýždím tempem.
Od svého prvního testovacího průjezdu, bezproblémového manévru dlouhého 6,5 metru tam a zpět, urazil Perseverance značný kus cesty. K nejvýznamnějším okamžikům patří výstup na kráter a nejdelší jízda bezpilotního vozidla na jiné planetě, při které urazilo 700 metrů s pozoruhodnou volností pohybu. Schopnost denně překonávat delší vzdálenosti otevírá nové možnosti vědeckého výzkumu na Marsu.
Pátrání po stopách života na rudé planetě
Nedávný dálkový průlet sondy Perseverance přímo souvisí s jejím hlavním posláním, kterým je sběr hornin. Poslední měsíc a půl rover pátral po jílovitých horninách na plošině Krokodillen, která se nachází na vnějších svazích okraje kráteru Jezero.
Pokud vzorky odebrané v této oblasti obsahují minerály známé jako „fylosilikáty“, mohlo by to být důležitým důkazem toho, že v dávné minulosti se na tomto místě vyskytovala hojná voda. Kromě toho mají fylosilikáty schopnost uchovávat zbytky organických materiálů z doby před miliardami let, což z nich činí hlavní cíl pro hledání života.
Ken Farley, zástupce vědeckého pracovníka projektu Perseverance, v květnu vysvětlil, že „pokud zde nalezneme možný biosignát, bude s největší pravděpodobností pocházet z úplně jiného a mnohem dřívějšího období vývoje Marsu, než jaký jsme loni nalezli v kráteru s ‚vodopádem Cheyava'“. Dodal, že horniny Krokodillen vznikly ještě před vznikem kráteru Jezero, v nejstarším geologickém období Marsu, noiovém, a patří k nejstarším horninám na planetě.
V některých částech plošiny však Perseverance nalezla jílovité horniny, které se při manipulaci snadno lámou. Výběr pevného vzorku je klíčový, protože pouze nejlepší důkazy jsou platné pro budoucí analýzu. Koncem června se proto tým NASA rozhodl otočit vozítko a přesunout ho zpět na místo, kde byly vzorky odebrány již dříve a které obsahovalo nejpevnější jílovou stopu v oblasti.
Ze všech vozítek, která zkoumala jiné planety, nasbíralo vozítko Opportunity, které je na Marsu aktivní od roku 2004, největší celkový počet ujetých kilometrů, který přesahuje 40 kilometrů. Perseverance se sice nepohybuje tak plynule jako Opportunity, ale ujel již téměř 36 kilometrů. Při této rychlosti nebude trvat dlouho, než Perseverance překoná Opportunity , jak upozornila vědecká pracovnice projektu Perseverance Katie Stack Morganová s tím, že stále zbývá „sedm prázdných zkumavek na vzorky a spousta místa k překonání“.
Inovace jsou hnací silou průzkumu
Perseverance vyniká nejen svými výtlačnými schopnostmi, ale také technologickými inovacemi, které zahrnuje. Jednou z nejvýznamnějších je systém MOXIE (Mars Oxygen In-Situ Resource Utilization Experiment), kterému se podařilo vyrobit kyslík z oxidu uhličitého v marsovské atmosféře. Tento průlomový objev má zásadní význam pro budoucí mise s lidskou posádkou, protože by mohl poskytovat kyslík pro dýchání a jako palivo pro návrat na Zemi.
Kromě toho vozítko nese vrtulník Ingenuity, který na Marsu uskutečnil několik úspěšných letů a prokázal tak možnost leteckého průzkumu rudé planety. Ingenuity poskytl cenné informace na zemi, které pomohly naplánovat trasy Perseverance.
Zdroj: Youtube.com
Tyto inovace nejenže zvyšují efektivitu současné mise, ale také pokládají základy pro budoucí průzkum a případnou kolonizaci Marsu. Schopnost vyrábět kyslík a zkoumat terén ze vzduchu jsou významným krokem k soběstačnosti na rudé planetě.
Perseverance zkrátka znamená před a po v průzkumu vesmíru. Její schopnost cestovat na velké vzdálenosti, sbírat vzorky a provádět inovativní experimenty rozšiřuje naše znalosti o Marsu a přibližuje nás k možnosti lidské přítomnosti na planetě. S každým ujetým metrem a každým objevem nás Perseverance přibližuje k odpovědi na věčnou otázku, zda jsme ve vesmíru sami.
Techzpravy.cz
SportWin|
Magazín - Aktuálně.cz|