Adrenalin z padáku místo dortu: Co všechno zvládne osmdesátiletá máma

Sdílet

Maminka na letišti před skokem

Zdroj: Gabi Röhrichová

Když dospíváte a někdo vás přirovnává k vaší mamince slovy: „Jako bys jí z oka vypadla!“, bráníte se. Nevidíte tu podobu, nebo spíš nechcete. Jste ve fázi odmítání všeho a představa, že byste se podobala „té staré paní“, vám přijde spíš děsivá. I když jí ve skutečnosti může být teprve čtyřicet… a vy ji přitom bezmezně milujete.

Jenže čím jste starší, tím víc se sblížíte. Začnete dospívat nejen sami, ale i ve vztahu k ní. Učíte se vidět život jinak, a s tím se mění i váš pohled na maminku. Najednou si umíte představit, jaká asi byla, když byla mladá. Prohlížíte staré fotky, na kterých sedí na motorce, vyhrává soutěže krásy… a musíte uznat, že to byla pěkná divoška. A ono to v ní vlastně zůstalo dodnes. I když jí je už osmdesát, v zimě pořád vyráží na běžky, prošlapává stopy pro ostatní, odhazuje sníh nejen sobě, ale i méně pohyblivým sousedům. A my ji musíme krotit, protože i když na svůj věk nevypadá, člověk má přece jen strach, aby se něco nestalo.

Ale i po tolika letech nás dokáže překvapit. Například když si k osmdesátinám nepřála nic jiného než tandemový seskok padákem z výšky čtyř tisíc metrů.
Když to doma oznámila, rozesmálo mě to. I když někteří sourozenci byli spíš vyděšení. Mám tři a každý jsme úplně jiný, ale to je zase jiný příběh. „Přála bych si ke svým kulatinám seskok z padáku,“ pronesla naprosto klidně. Rok předtím totiž stejný zážitek absolvovala moje sestra Andrea a maminka byla tehdy u toho. Tolik ji to nadchlo, že si tenhle sen chtěla konečně splnit.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Zamilovala jsem se do mamánka. Pro svou maminku se mohl roztrhnout, ale já naivně věřila, že to změním, svěřuje se Martina

Přesto, že si ne všichni mysleli, že je to dobrý nápad, žijeme jen jednou a plnit si sny je důležité, v jakémkoli věku! První, co na mě při hledání možností vyskočilo, byl samozřejmě Slevomat. Mám s ním dobrou zkušenost, a navíc spolupracují s letištěm v Mostě, odkud pochází můj přítel. Znám to tam, krajina s kopečky a jezery je krásná, i když část tvoří doly, ale to k tomu bohužel patří. Každopádně je ze shora na co koukat, což je pro tenhle zážitek dost podstatné.

Seskok osmdesátileté, byť velmi vitální, dámy není úplně běžná záležitost, takže jsem nejdřív musela zjistit, jestli to vůbec bude možné. Kontaktovala jsem Skywalkers, kteří seskoky pořádají, a mluvila s Radkem Hnátkem, koordinátorem seskoků. „Ideální je, když dotyčný zvládne zvednout nohy do tzv. přednosu. Tandem pilot a pasažér mají čtyři nohy, a pilot ty nohy pasažéra neovládá. Je tedy důležité, aby je člověk dokázal sám zvednout, aby při přistání nedošlo ke zranění. Je fajn mít trochu břišního svalstva. Měl by to být průměrně zdravý člověk. Nedoporučuje se to lidem s vážnou cukrovkou, se srdečními potížemi nebo s jinými závažnými diagnózami, které vyžadují lékařský dohled,“ vysvětlil mi.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Maminka mi ničila život svou závislostí, pomohla až lest, svěřuje se Marie (32)

A co dalšího by měl člověk vědět? „Všichni se musí připravit stejně. Není úplně dobré někoho přivézt a až na místě mu oznámit, že bude skákat. Tohle opravdu není projížďka na koloběžce. Stalo se nám třeba, že mladík tady oznámil své přítelkyni, že skočí tandem. Slečna se otočila na patě, řekla: ‚Tak ahoj, už tě nechci vidět,‘ a odešla. Rozešli se. Vymyslel na ni takovou ptákovinu… Takže já vždycky říkám, nevoďte sem nikoho se zavázanýma očima. Seskok je krásný zážitek, ale člověk o to musí stát. Není to terapie strachu z výšek. Dělat by to měli lidé, kteří to opravdu chtějí,“ doplnil pan Hnátek.

Maminka naštěstí opravdu chtěla. Podstoupila lékařskou prohlídku a její doktorka jí zjistila osteoporózu v kyčlích. Trochu jsme se lekli, ne že by to bylo v jejím věku nepochopitelné, ale báli jsme se, že by to mohla být překážka při seskoku. Bylo nám řečeno, že pokud zvládne zvednout nohy, není problém. Při dopadu bude mít stejně pod sebou zkušeného profíka.

V den D jsme se sešli všichni, celá rodina. Maminka zářila, i když přiznala: „Ráno jsem byla nervózní, ale už to ze mě spadlo.“ Připadala jsem si trochu jako z rodiny Hujerů, kam se člověk podíval, tam byl někdo z nás. Jedenáct lidí kvůli jednomu seskoku! Naštěstí na to byli na letišti připravení, prostoru bylo dost.

Musím říct, že mě překvapilo, jak je seskok oblíbený. Lidé nastupovali do letadel v rychlém sledu, instruktoři vše precizně organizovali. Než se maminka vydala vzhůru, stihli jsme sledovat celý proces – instruktáž, nástup do letadla i přistání ostatních. Sama jsem skočila před dvaceti lety. Byla to spíš recese, hec od kamarádů. Byla jsem mladá, bezstarostná, neřešila jsem nic a přesto mi bylo trochu úzko, když jsme s letadlem kroužili výš a výš do oblak. Ale ve věku osmdesáti let? To je jiný level odvahy. Myslím, že všichni byli trochu překvapení. A taky jsme ji obdivovali.

Když v kombinéze vykročila k letadlu, nadšená a s úsměvem, vypadala skvěle. Skupina čtrnáct, do které byla zařazena, ji hned přijala mezi sebe. Tým Skywalkers jí skvěle podpořil. Instruktor se svým černým humorem pobavil a zároveň pomohl odbourat nervozitu. A pak už nastal okamžik pravdy.
Let trval asi patnáct minut. Napjatě jsme sledovali oblohu s dalekohledem a hledali mamčino žluté tričko. Nakonec jsme ji zahlédli, mezi malými tečkami, co se snášely dolů jako pampelišková semínka.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Návštěvy u matky beru jako nutné zlo. Často odjíždím s pláčem, svěřuje se Stela (43)

Dopad byl učebnicový, krásný skluz na zadek. Ale když jsme přišli blíž, byla trochu pobledlá. „To se stává, musím nad letištěm manévrovat, a to znamená točit padákem ze strany na stranu. Je to záhul na žaludek, ale maminka byla statečná, vydržela,“ pochválil ji instruktor. Chvilku si musela sednout a rozdýchat to. „Tak co, byla zelená jak sedma v mariáši,“ vtipkoval Radek Hnátek. Postupně se jí vracela barva do tváří, dostala diplom za statečnost a se studenou colou v ruce jen prohlásila: „Až na to točení, super!“

Někdo ještě v žertu navrhl, že by si mohla příště udělat kurz a skočit sama. Prý pak bude mít řízení padáku ve vlastních rukou a nebude čas na nevolnost. Maminka se jen šibalsky usmála, ale rychle nás ujistila, že další seskok od ní už čekat nemáme. V přáníčku, které od nás dostala, ale stálo: „Tak jsme tedy zvědaví, s čím přijdeš v devadesáti!“ A víte co? Já si myslím, že nás zase něčím překvapí.

Zdroj: Autorský článek