Auta, která nikdo nechtěl: Pontiac Aztek neuspěl kvůli ceně a podivnému designu

Sdílet

Dějiny automobilismu, a především vývoje nových modelů, jsou plné poutavých příběhů. Většina z nich je o úspěchu, ale jsou tu i pomyslné hřbitovy velkých ambicí. Právě zde najdeme některé příliš odvážné modely, které byly prostě divné, nebo jen nepochopené.

Pontiac Aztek na silnici jen tak nepotkáte.

Zdroj: MotorGuru.cz

Upřímně je škoda, že se o těchto neúspěších tak často nemluví, protože takové příběhy jsou mnohem zábavnější než bývá vyprávění o vymazleném bestselleru. Navíc mohou posloužit i jako názorné příklady pro další generace, které je varují před riziky některých rozhodnutí, aby mohly dělat nové vlastní chyby.

Aut, které nikdo nechtěl, jistě najdeme více, ale dnes se podíváme na tři legendy, které se určitého uznání dočkaly příliš pozdě. Každý z těchto vozů selhal na trhu po svém a příčiny se lišily. To dělá jejich příběhy tak fascinující.

Pontiac Aztek je zločin podnícený vášní, i účetnictvím

Na konci 90. let se začal psát slibný příběh modelu Aztek. Pontiac pod záštitou General Motors chtěl postavit vůz pro mladou a aktivní generaci X. Vůz tak měl působit svalnatě a dobrodružně. Dokud nezasáhli manažeři. Ti totiž rozhodli, že místo drahé platformy pro SUV dostane auto naprosto nevhodný podvozek z rodinného minivanu Pontiac Montana. Právě tento krok celou ideu a modelovou řadu pohřbil.

Od této chvíle pracovali designéři vozu s proporcemi, které absolutně nedávaly smysl. Auto bylo příliš vysoké a úzké, s čímž vznikla i podivná skloněná příď. Výsledkem byl takový Frankenstein mezi automobily. Ani oplastování nepomohlo zlepšit proporce vozu a po nalakování vše vypadalo ještě mnohem hůř.

Je pochopitelné, že reakce veřejnosti a novinářů nebyly pochvalné. A název Frankenstein by působil ještě líbivě. Ke vzhledu vozu totiž padala přirovnání jako naštvaný vysavač nebo šest týdnů starý tvaroh. Ačkoli to vedení GM vědělo, rozhodlo se tyto hlasy ignorovat. Ne, že by se ve vyšším a vysokém managementu nenašli lidé, kteří tyto problémy viděli, ale v souladu s nuceným pozitivismem značky radši mlčeli. V opačném případě by mohli přijít o místo.

Nejsmutnější na tom všem však bylo to, že pod ohyzdnou karoserií se skrývalo praktické auto. Mělo řadu vychytávek, které by cílovou skupinu skutečně oslovily. Patřil mezi ně třeba praktický vyjímatelný chladící box, audio panel v kufru, a dokonce i balíček na kempování. Ten obsahoval stan, který se dal k autu napojit, matraci i kompresor. Tato matrace navíc skvěle pasovala i do auta, takže jste z něj jednoduše mohli snadno udělat malý obytný vůz. Zadní sedačky navíc vážily pouhých 18 kg. Jenže svět na něj nebyl připraven.

Prodeje vozů byly katastrofální, a tak byla výroba v roce 2005 ukončena. Jenže pak přišel seriál Breaking Bad a z ošklivého auta se přes noc stal pop-kulturní hit.

Renault Avantime byl jakousi sochou na kolech

Ve stejné době udělal odvážný krok i Renault. S modelem Avantime se pokus zkřížit luxusní kupé a prostorné MPV. Vznikl tak koncept Coupéscape. Tento model měl být pro zákazníky, kterým odrostly děti a od auta chtěly vzdušnost a styl.

Design byl opravdu pokrokový. Karoserie bez středového sloupku, obří dveře se snadným otevíráním a režim, se kterým jste otevřeli všechna okna i prosklenou střechu. Zní to docela dobře, ne? Právě naopak, auto se stalo komerční sebevraždou.

Nadčasový Renault Avantime znamenal neúspěch. Zdroj: kukurund / Shutterstock

Renault cílil na movitější klientelu a měl tak v plánu prodat za 3 roky 80 000 kusů. Jenže realita skončila na 8 500 kusech. Důvodů bylo hned několik. Tím nejvýznačnějším byla vysoká cena, která se dala srovnat s prémiovými německými vozy.

Byla tu však i určitá nepraktičnost. Jako kupé byl příliš těžký a měl tendenci se „houpat“. Aby působil jako MPV pak měl zase málo dveří. Neúspěch tohoto modelu znamenal krach pro jeho výrobce, kterým byla značka Matra. Ta totiž přišla o svou jedinou zakázku.

Dnes je však Renault Avantime považován za velmi vzácný, díky čemuž bývá vyhledáván. Navíc se nad jeho design a vlastnostmi lidé se zaujetím pozastavují. Možná tak přišel tehdy příliš brzy.

Fiat Multipla ukrývá krásu hluboko uvnitř

Multipla, které se říká „delfín na kolech“ nebo „okáček“, je příběh vozu, který postavil praktičnost nad design. Tento vůz totiž vyřešil problém, jak do krátkého vozu pohodlně usadit 6 lidí. Vnitřní prostor byl obrovský a výhled připomínal kokpit vrtulníku.

Fiat Multipla je tak ošklivá, až je oblíbená. Zdroj: NeydtStock / Shutterstock

Jenže pak tu byl zevnějšek, který za geniální vnitřní uspořádání platil nemalou daň. Multipla byla tak ošklivá, až to fascinovalo. Kvůli posměchu přišel později Fiat s faceliftem, který však vzal autu jeho duši.

Nemůžeme však říct, že by se jednalo o prodejní propadák, protože se prodalo více jak 340 000 kusů tohoto vozu. Kuriózní bylo, že Multipla získala od časopisu Top Gear označení „Auto roku za praktičnost“, ale zároveň získalo i titul „Nejošklivější auto roku“.

Možná se v duchu trochu posmíváte, ale pamatujte na to, že tato auta mají poutavější příběhy než dávno zapomenutí konkurenti. Čím to je? Tato auta prostě měla svůj příběh.