Autismus může být důsledkem stejného evolučního procesu, který dal lidem jazyk, abstraktní myšlení a kreativitu – neurodiverzita tak není odchylkou, ale přirozenou součástí našeho druhu a klíčem k jeho jedinečnosti i budoucnosti.
Evoluční skok, který z nás udělal dominantní druh na planetě, nebyl zadarmo. Schopnost jazyka, abstraktního myšlení a komplexního řešení problémů si vyžádala biologickou daň, jakousi kompenzaci, která se dnes projevuje v rozmanitosti fungování našeho mozku. Vysoký výskyt autismu zdaleka není pouhou anomálií, ale může být přímým důsledkem téhož evolučního impulsu, který z nás udělal člověka.
Klíč k naší jedinečnosti jako druhu totiž spočívá v hazardní hře: mozku, který po narození pomalu dozrává. Na rozdíl od jiných živočichů s přesněji vymezenými schopnostmi při narození otevřel tento prodloužený vývoj dveře větší nervové plasticitě, která umožňuje učení a interakci s prostředím utvářet naše schopnosti mnohem hlubším a adaptivnějším způsobem. Stejná přizpůsobivost nám umožňuje objevovat jedinečné stavy vědomí – lucidní snění bylo zkoumáno jako superschopnost, kterou může odemknout pouze mozek s touto schopností.

Zdroj: Youtube.com
Jádrem tohoto procesu jsou velmi specifické neurony, neurony L2/3 IT, které se nacházejí v nejsvrchnější vrstvě mozku. Tyto nervové buňky prošly v lidské linii ve srovnání s ostatními primáty zrychleným vývojem, který, jak uvádí server SciTechDaily, byl po tisíciletí řízen přírodním výběrem.
Genetická stopa naší jedinečnosti
Tento nervový vývoj navíc neprobíhal ve vakuu. Byl doprovázen modifikacemi genů, které jsou dnes přímo spojovány s poruchou autistického spektra (PAS). Výzkum naznačuje, že stejné mutace, které umožnily plastičtější a pomaleji dozrávající mozek, vytvořily přímou genetickou souvislost s charakteristikami autismu, který je považován za stav téměř jedinečný pro náš druh. Tato genetická variabilita je u našeho druhu konstantní do té míry, že věda stále objevuje nové složitosti a ve skutečnosti můžete mít jinou krevní skupinu, než jsou tradičně známé.
Vědecký pohled tedy naznačuje, že autismus není odchylka, ale neodmyslitelná součást škály neurologických možností, které nás definují. Celosvětový výskyt, který postihuje jedno ze sta dětí a v zemích, jako jsou Spojené státy, je ještě vyšší, by byl odrazem základní charakteristiky naší evoluce. V konečném důsledku je neurodiverzita ozvěnou mechanismů, které upevnily samotnou definici lidského bytí.
Dopad neurodiverzity na společnost
Přijetí neurodiverzity jako základní součásti lidství se v moderní společnosti stále více prosazuje. Tento přístup uznává, že neurologické rozdíly jsou přirozené a měly by být oceňovány stejně jako jakákoli jiná forma lidské rozmanitosti. Například lidé s autismem mohou mít jedinečné schopnosti v oblastech, jako je paměť, pozornost k detailům a logické myšlení, což jim umožňuje významně přispívat společnosti v oblastech, jako je technologie, matematika a umění.
Pochopení neurodiverzity navíc vedlo ke změně způsobu, jakým se řeší vzdělávací a pracovní potřeby lidí s autismem. Společnosti začínají uznávat hodnotu zaměstnávání neurodiverzních osob a vytvářejí inkluzivnější pracovní prostředí, které podporuje inovace a kreativitu. Školící programy a úpravy na pracovišti pomáhají využívat potenciál těchto osob a podporují kulturu inkluze a respektu.

Zdroj: Youtube.com
V oblasti vzdělávání se vyvíjejí individualizované metody výuky, které jsou přizpůsobeny jedinečným potřebám studentů s autismem a umožňují jim plně rozvinout jejich potenciál. Tento inkluzivní přístup prospívá nejen studentům s neurodiverzitou, ale obohacuje také vzdělávací prostředí pro všechny a podporuje empatii a porozumění mezi vrstevníky.