Přemyslovci byli jediným původem českým a zároveň také prvním panovnickým rodem v českých zemích. Jejich členové vládli také v rakouských zemích, v Polsku a Uhersku. Na českém trůně se během téměř 450 let trvající přemyslovské vlády vystřídalo nejspíš 30 jejich zástupců, z toho sedm králů. Rod vymřel po meči zavražděním Václava III. v Olomouci roku 1306. Na trůně je následně vystřídali Lucemburkové.
Přemyslovský mýtus Tradiční výklad přemyslovského původu odvozeného od Přemysla Oráče , který měl údajně žít někdy v 8. století, zmiňují dva staré písemné prameny. Starším z nich je Kristiánova legenda z konce 10. století . Literárně rozvinutější zpracování příběhu poskytuje až Kosmova Kronika česká z přelomu 11. a 12. století .
Podle Kosmase si Přemysla Oráče vyvoluje za manžela kněžna Libuše , Krokova dcera. Kosmas situuje původ Přemysla do vesnice Stadice, ty ale tehdy ještě neexistovaly – to ale zdaleka není jediným Kosmovým „omylem“. Kosmas zároveň jako první (což je zvláštní) zmiňuje sedm bájných knížat . Na jejich jména si určitě vzpomenete z četby Jiráskových Starých pověstí českých – jsou to Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít . Bájný Hostivít měl být otcem knížete Bořivoje I.
Kde vzal Kosmas jména bájných přemyslovských knížat? Převzal je ze starších mýtů a staroslověnských pověstí nebo si je prostě vymyslel?
Kresba Kosmase | Zdroj: Public domain, Wikimedia commons Historická fakta V historických pramenech z konce 8. století až 9. století neexistují žádné zmínky o jménech těchto bájných knížat , a naopak se objevují jména úplně jiná . Kristiánova legenda z bájných knížat uvádí jen Přemysla Oráče. Navíc sám Kosmas napsal, že ostatní o těchto sedmi bájných knížatech mlčeli.
S určitostí víme jen to, že velkomoravský kníže Svatopluk ustanovil někdy po roce 867 svého zhruba patnáctiletého chráněnce Bořivoje knížetem Čechů . Původ Bořivoje I. (asi 852 – asi 888), prvního historicky doloženého Přemyslovce, je ovšem dodnes předmětem sporů. Kde je tedy pravda?
Možné odpovědi poskytují hypotézy Mezi množstvím hypotéz, které vznikly v průběhu posledního století, vyberme dvě nejzajímavější:
Jména bájných knížat jako varovné poselství Frankům Velmi zajímavou teorii formuloval v 60. letech minulého století muzikolog, folklorista a historik V. Karbusický. Spekuluje o původu 12 jmen z Kosmových bájí (včetně přemyslovských knížat) ze staroslověnské hrdinské písně určené poraženým franským vojskům. Píseň měla vzniknout po významné bitvě u Záseků v roce 849, kde byl východofranský král Ludvík Němec poražen českými knížaty. V úryvku, který měl zkomolit nějaký písař, bylo údajně napsáno:
„Krok’ kazi (Tetha), lubo premyšl, nezamyšl m’nata voj’n u‘ni zla, kr’z my s‘ neklan (am), gosti vit”, což lze přeložit jako: “Zastav své kroky, Tetha [oslovení tehdejšího franckého vůdce, nebo obecně západních sousedů] a raději přemýšlej, nezamýšlím na tebe vojnu ani zla, kříži my se neklaníme, hosty vítáme.“
Moravský původ až ze Sáma Jednou z teorií o původu Přemyslovců je jejich moravský původ . Podle autora hypotézy, historika Lubomíra E. Havlíka, byl Bořivoj synem velkomoravského knížete Rastislava (?–870) z rodu Mojmírovců . Přičemž moravská dynastie Mojmírovců by mohla pocházet až od prvního slovanského vůdce Sáma . Sámo dokonce někdy bývá také ztotožňován s bájným Přemyslem Oráčem jako zakladatelem našeho státu.
Názor odborníka Přední český medievista Dušan Třeštík je zastáncem názoru, že báje o Přemyslu Oráčovi vychází z prastarého indoevropského mýtu o Oráči zakladateli. Nezamysl by poté mohlo být jeho mýtické dvojče. Takových protikladných dvojic je totiž v mytologii mnoho. Třeštík se dále domnívá, že jména dalších knížat mohly vzniknout jako Kosmova zkomolenina směsice bájných a skutečných postav z katalogu panovníků , který se recitoval například při ceremoniálu převzetí vlády novým knížetem.
Proč Kosmas nepsal jen historická fakta? Nemusel znát pravdu Je pravděpodobné, že sám jména skutečných panovníků před Bořivojem neznal a čerpal je z nedůvěryhodných zdrojů, kde již byla jména zkomolená nebo mezi nimi byla zahrnutá jména různých mytologických postav.
Psal, co bylo třeba Kosmas psal učené, zábavné, ale také ideologické dílo . Smyslem jeho kroniky bylo podat faktický obraz o národních dějinách a zároveň ospravedlnit nárok Čechů na české území, nárok vládnoucí dynastie na český trůn , vysvětlil vůbec vznik instituce knížete a význam velmožné vrstvy. Kosmas nebyl zdaleka jediný – v 11. a 12. století se napříč celou Evropou utvářely nové středověké národy, které potřebovaly s pomocí tzv. „národních kronik“ vybudovat svou národní identitu. Kosmovi proto nelze odepřít jeho obrovský kulturní, historický a také umělecko-literární přínos českému národu .
Zdroje článku: historickaslechta.cz , sever.rozhlas.cz , moraviamagna.cz , dspace.cuni.cz , nespechej.cz