Ovčáčtí psi dnes patří k velmi oblíbeným mazlíčkům, i když nemáme stádo, které by nám hlídali. Ovčáci jsou inteligentní, aktivní, dobře cvičitelná a vyrovnaná plemena bez zbytečné agresivity. Nejčastějším představitelem ovčáka je bezesporu německý ovčák, často přezdívaný „vlčákem“, díky kterému vzniklo plemeno bílý švýcarský ovčák (BŠO), dříve známý jako americko-kanadský ovčák.
Foto: autorka
Vzhled psa
Bílí švýcarští ovčáci jsou svým předchůdcům, německým ovčákům, podobní téměř na chlup. Právě srst je nejvýraznějším poznávacím znamením. Zatímco u německých ovčáků najdeme několik barevných variant, bílý švýcarský ovčák je vždy jen bílý. Polo dlouhosrstý nebo dlouhosrstý, ale vždy jen bílý. Nechybí hustá jemná podsada, krycí srst je přiléhavá, hladká a tvrdá.
Mohutnou hlavu má v klasicky klínovém tvaru a černě či hnědě zbarvený nos, usazený na silném, středně dlouhém čenichu. Osvalený kratší krk navazuje na hluboký, středně široký hredník. Ocas je šavlovitě zahnutý a osrstěný po celé délce dlouhými chlupy.
Výška v kohoutku u psa se pohybuje okolo 58-66 cm s váhou mezi 30 a 40 kg, zatímco u drobnějších fen je výška v kohoutku mezi 53 a 61 cm a váha mezi 25 a 35 kg.
Bílý švýcarský ovčák se v průměru dožívá 12 let.
Historie plemene
Bílý švýcarský ovčák je poměrně mladé plemeno, zapsalo se až roku 1991 ve Švýcarsku, kdy už existovalo jako bílá varianta německého ovčáka.
První bílí ovčáci se objevili v 19. století, kdy si je ve velkém oblíbila šlechta. Mezi chovatele patřili například Habsburkové. Během 20. let dvacátého století byli ovčáci importováni do USA, kde se oficiálně rozdělili a ovčáky bílé a barevné.
Bílá varianta ovčáka byla původně považována za vadu, psy automaticky vylučovali z chovu a v roce 1969 je dokonce diskvalifikovali ze všech výstav. Právě díky tomu vnikl v USA stejného roku klub, který ovčáky s bílou srstí podporoval. Během 70. let dvacátého století byli psi převezeni do Švýcarska, kde se jejich chov rychle rozšířil a plemeno se brzy stalo populárním, a kde jej také osamostatnili od německých ovčáků, čímž se z něj stalo samostatné plemeno Americko-kanadský ovčák. Bílý švýcarský ovčák se mu začalo říkat až v roce 2002, kdy bylo plemeno předběžně mezinárodně uznáno.
Do Česka se první švýcaráci dostali v roce 1992.
Foto: autorka
Povaha
Bílí švýcarští ovčáci nemají i přes společné kořeny stejnou povahu jako ti němečtí. Stejně jako oni jsou chytří, snaživí, vhodní k pracovnímu i sportovnímu využití, energičtí, temperamentní, ale oproti německým ovčákům jsou některé linie citlivější a bázlivější.
Bílí švýcarští ovčáci nebývají agresivní, jsou dobře tvární a rádi pracují. Při správné výchově a socializaci se z nich v dospělosti stávají psi, kteří vyjdou s každým. S lidmi, jinými psy i dalšími zvířaty včetně těch domácích. Jsou velmi milujícími parťáky, které si oblíbí celá rodina včetně dětí. Švýcaři jsou trpěliví a rádi se zapojí do každé aktivity, ať už jde o sport, procházku, nebo nedělní lenošení u televize.
Jak o bílého švýcarského ovčáka pečovat a cvičit ho?
Bílý švýcarský ovčák nepotřebuje jinačí péči než ostatní pastevečtí psi. Dlouhé procházky mu udělají radost, stejně tak jako hry s páníčkem, sporty, či hlavolamy. Pozornost budete určitě muset věnovat jeho srsti. Pes hodně líná a párkrát do roka budete mít doma doslova „nasněženo“ od bílých chlupů.
Štěňata jsou chytrá a dobře se učí
Když si přiveze štěně, rychle zjistíte, že stejně jako je hravé a zvědavé, je tvárné. Rychle se učí a chápou. Za pamlsek jsou schopni udělat cokoli, a tak nový přírůstek zvládnou vychovávat i odrostlé děti nebo starší lidé. Mějme ale na paměti, že jde stále o velkého psa, který do svého okolí může v zápalu hry nabourat a cvičitele shodit. Právě kvůli jeho velikosti mu dáváme kvalitní granule a přilepšujeme tabletami na dobrý vývin kloubů. Jen pozor na výskyt vysokého množství vitamínu A v potravě – švýcarům po něm tzv. „rezne“ srst. Bíla barva ustoupí a na její místo se přikrade lososová či světle hnědá/oranžová.
Ocení vlídnou výchovu
Oproti svým příbuzným německým ovčákům jsou větší citlivky. Nemají rádi hrubší zacházení, dril ani křik. Mohou si z toho odnést trauma do budoucnosti – př. učůrávání, když na něj zvednete hlas. Lépe reagují na pozitivní motivaci.
Foto: autorka
Pro koho je Bílý švýcarský ovčák vhodný?
Pro každého, kdo je ochoten mu zajistit ideální podmínky pro život a je trpělivý. Pro aktivní sportovce, pro procházkáře, do rodiny k dětem, pro jednotlivce, i pro starší pár, kterému už odrostla vnoučata. Švýcarský ovčák je velmi přizpůsobivý a jakmile odezní puberta, stává se z něj spolehlivý parťák ve všech směrech.
Může žít v domě i v bytě
Můžete jej chovat v domě i v bytě. Pokud se mu budete dostatečně věnovat, zvykne si také na kotec, i když to pravé ořechové to pro něj není. Nejdůležitější je, aby měl dost interakcí s celou rodinou. Přestože jde o velké plemeno, je hodně přizpůsobivé a při dostatku interakce, pohybu a správné výchově zvládne žít i v garsonce, aniž by strádal.
Důležité je, aby na něj byl nový majitel na psa připraven, protože ovčák si zvykne snadno. Nemá problém přijmout autoritu a bude nás jako alfu respektovat. Musíme počítat, že štěně si bude chtít hrát, při přezubování vše okusovat, v dospělosti zase bude potřebovat prostor na velký pelech, může nám při zápalu hry podrazit nohy, nebo shodit naši oblíbenou vázu atd.
Dobrá zpráva ovšem je, že bílý švýcarský ovčák má sebereflexi - své chyby téměř neopakuje. A vás to naučí taky.
Co by měl budoucí majitel vědět?
Bílý švýcarský ovčák je mimořádně empatické, citlivé a vnímavé plemeno. Reaguje na náladu i tón hlasu svého majitele. Pokud mu není dobře, pes to pozná a stává se z něj opora, která neotravuje, jen povzbuzuje. Pokud se páníček raduje, pes radost sdílí s ním.
Švýcaři jsou ostražití a zvědaví. Nepatří mezi ta plemena, která se rozštěkají kdykoli projde někdo kolem zahrady nebo dveří od bytu, ale hlídají, co se kde šustne. A vy o tom díky nim budete vědět taky. Dokonce poznají, zdali za dveřmi stojí páníček nebo cizinec.
Toto plemeno je vhodné do domácnosti k dětem i jiným domácím mazlíčkům. Pokud přemýšlíte o štěněti a bojíte se, že bude nahánět kočku, chytat kanárka, nebo se dobývat do terária či akvária, s bílým švýcarským ovčákem chybu neuděláte. Štěně se se vším seznámí a pak už ostatní zvířectvo bere jako běžnou součást celé rodiny, aniž by se ho pokoušelo lovit.
Foto: autorka
Zajímavosti
- Není to „albín“ ani čistě bílý německý ovčák
Bílý švýcarský ovčák vznikl z bílých linií německého ovčáka, ale byl v 20. století ve většině chovů zakázán, protože bílá barva se považovala za „vadu“. Švýcaři si je ale zamilovali a zachránili plemeno, až se oficiálně uznalo jako samostatné. Takže dnes to není bílý německý ovčák, ale vlastní plemeno s jemnější povahou.
- Má výborné instinkty na práci s lidmi
Často se využívá jako asistenční pes, terapeutický pes nebo záchranář.
Díky empatii a rozvážnosti se dokáže rychle přizpůsobit člověku, se kterým pracuje.
Mnoho Bílý švýcarský ovčák dělá canisterapii v nemocnicích nebo školách.
- Bílý švýcarský ovčák se silně váže na rodinu — někdy až příliš.
Když zůstává sám dlouho, může se u něj rozvinout úzkost z odloučení.
Mnoho chovatelů proto říká, že Bílý švýcarský ovčák „potřebuje duši člověka“, nejen majitele.
Autorka článku je majitelkou feny bílého švýcarského ovčáka.
Foto: Gabriela Fránková
Další články:
Související články