Zmrazení evropských dotací hrozilo Slovensku naposledy loni na podzim. Informace, které přivezly ze země před měsícem dvě skupiny europoslanců, nasvědčují tomu, že situace je stále alarmující. Nejde přitom jen o zneužívání evropských fondů, ale také o podezření z rozsáhlé korupce a o ohrožení právního státu.
Ficova vláda čelí od loňského roku kritice ze strany institucí EU především kvůli omezování svobody médií, sloučení veřejnoprávního televize a rozhlasu, a reformě soudnictví včetně zrušení Úřadu speciální prokuratury (ÚSP) a Národní kriminální agentury (NAKA).
V květnu a červnu se na Slovensko vypravily dvě mise europoslanců, které měly zmapovat aktuální situaci.
Evropský parlament totiž obdržel desítky podnětů, které měly naznačovat, že na Slovensku dochází k systematickému rozkrádání evropských dotací. Na Slovensku je přitom více než 80 % veřejných investic financováno Evropskou unií.
„Přišly nám podněty od soudců, policistů, zaměstnanců Zemědělské platební agentury (PPA, Pôdohospodárska platobná agentúra), a to současných i bývalých. Rozhodující nakonec byly především podněty, které přišly od pracovníků největších auditorských firem,“ řekl pro HlídacíPes.org český europoslanec Tomáš Zdechovský.
Ten, jakožto člen Výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu (CONT) vedl první misi, která se uskutečnila na konci května. Zpráva z mise byla oficiálně zveřejněna 10. července.
„Systém kontroly dotací se změnil s nástupem současné vlády a nyní není transparentní a není dobře zabezpečený. Objevují se tam praktiky, které známe z 90. let,“ uvedl Zdechovský.
Jako po vraždě Kuciaka
Některá zjištění zřejmě povedou k trestnímu stíhání, ale i ty, které ukazují na nesrovnalosti a nedostatek kontroly, mohou vést k zastavení dotací EU pro Slovensko. Podklady má již Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) i auditoři Evropské komise.
Velkým problémem je podle zprávy korupce navázaná na dotační systém. „Sešel jsem se se zemědělci nebo podnikateli ze stavebnictví, kteří popisovali, jak museli vyplácet určité procento ze získané dotace zpět. Máme konkrétní jména lidí, kteří podali trestní oznámení, které nebylo nikdy vyšetřeno,“ podotýká Zdechovský.
Peníze se prý využívají nesystematicky; příkladem je kamerový systém v lese, kdy kamery stojí šestkrát víc, než je běžná cena v ČR. „Několikanásobné ceny se platily také například za prolézačky na dětská hřiště. Přitom polovina obcí na Slovensku nemá dosud ani kanalizaci,“ dodává eutoposlanec.
Podle něj nyní pokračuje na Slovensku systém, který byl nastaven již za předchozích vlád Roberta Fica.
„Když jsme byli na Slovensku po vraždě Jana Kuciaka v roce 2018, existoval tam systém tzv. spících soudců. Případy, které neměly být odsouzeny, se cíleně dávaly soudcům v předdůchodovém věku a těm, kteří byli douhodobě nemocní. Za prezidentky Čaputové se tento systém začal měnit, ale kvůli chaosu a nepřipravenosti minulé vlády se bohužel změny nedotáhly do konce. A nyní pokračuje to, co bylo nastaveno tehdy.“
Mise Evropského parlamentu se vedle využívání evropských dotací zaměřila také na stav právního státu a dopady zrušení Úřadu speciální prokuratury (ÚSP), který zanikl v březnu 2024.
Zástupci občanské společnosti a investigativní novináři europoslancům řekli, že pracují v nepřátelském prostředí s četnými veřejnými útoky ze strany zástupců vládnoucích stran, mají nedostatečný přístup k veřejným informacím, čelí administrativním překážkám a různým formám tlaku.
S účastníky mise mluvil i Daniel Lipšic, bývalý vedoucí ÚSP. „Ztráta odborných znalostí a odliv vyšetřovatelů, ke kterým došlo současně s rozpuštěním Úřadu speciální prokuratury a NAKA, vedly k minimální úrovni vyšetřování velké hospodářské trestné činnosti na Slovensku, vzhledem k tomu, že policie již nefunguje správně a okresní úřady nemají potřebné odborné znalosti,“ řekl podle zprávy europoslancům.
Lipšic dále uvedl, že podle jeho názoru vedlo zrušení Úřadu speciální prokuratury (ÚSP) k narušení ochrany finančních zájmů Unie. „Poukázal na alarmující předběžnou statistiku, podle níž v prvních měsících roku 2025 údajně došlo pouze ke dvěma obžalobám za podobné trestné činy, jako ty, které dříve vyšetřoval ÚSP, což obvykle představovalo 120 až 150 obžalob ročně.“
Nedostatečná ochrana před podvody
Účastníci mise mluvili také s Jozefem Kanderou, zástupcem generálního prokurátora, na jehož úřad přešla většina úkolů zrušeného ÚSP.
Ten údajně „neposkytl přesvědčivé argumenty, které by zmírnily obavy ze ztráty specializace po zrušení Úřadu zvláštního prokurátora.“ Mimo jiné „nebyl schopen poskytnout statistiky, které by vyvrátily velmi nízký počet obžalob v prvních měsících roku 2025.“
Informace poskytnuté Nejvyšším kontrolním úřadem měly potvrdit, že agentura nemá dostatečnou kapacitu pro kontrolu implementace zemědělských fondů na Slovensku a že byly zjištěny závažné nedostatky v ochraně rozpočtu EU před podvody.
Zástupci občanské společnosti a investigativní novináři europoslancům řekli, že pracují v nepřátelském prostředí s četnými veřejnými útoky ze strany zástupců vládnoucích stran, mají nedostatečný přístup k veřejným informacím, čelí administrativním překážkám a různým formám tlaku.
Zástupci vlády i mnoho poslanců odmítají komunikovat s některými novináři, v důsledku čehož hrozí podkopání důvěry veřejnosti v média, uvádí zpráva.
Delegace také popsala obavy týkající se fungování Zemědělské platební agentury (PPA), o níž média psala v posledních letech v souvislosti s kauzami financování soukromých penzionů.
Informace poskytnuté Nejvyšším kontrolním úřadem měly potvrdit, že agentura nemá dostatečnou kapacitu pro kontrolu implementace zemědělských fondů na Slovensku a že byly zjištěny závažné nedostatky v ochraně rozpočtu EU před podvody.
Slovenská vláda v Orbánových stopách
Krátce po misi vedené Tomášem Zdechovským se na Slovensko vypravila další skupina europoslanců, konkrétně šlo o členy Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE).
Strávili na Slovensku dva dny a zaměřili se především na stav právního státu. Belgická europoslankyně Sophie Wilmèsová z frakce Renew Europe poté vyjádřila obavy ohledně vývoje na Slovensku, které se podle ní nachází na podobné cestě jako Maďarsko. „Vypadá to, že slovenská vláda jde v Orbánových stopách,“ napsala v červnu na Twitter.
Zpráva z mise výboru LIBE bude podle informací HlídacíPes.org k dispozici na podzim.
S monitorovací misí zamířila již na konci listopadu 2024 na Slovensko také koalice mezinárodních organizací zabývajících se svobodou tisku. Misi vedl Mezinárodní tiskový institut (IPI) a připojily se k ní organizace ARTICLE 19 Europe, Evropská federace novinářů (EFJ) a Evropské centrum pro svobodu tisku a médií (ECPMF).
Závěry této mise potvrdily, že svoboda médií na Slovensku je ohrožena: „Současná vláda oslabuje právní ochranu svobody médií a přiživuje stále nepřátelštější prostředí pro novináře.“
Mise také varovala před kroky, které by přímo odporovaly nové evropské legislativě, tedy Evropskému zákonu o svobodě médií (EMFA) a Směrnici proti šikanózním žalobám (anti-SLAPP). Také porušení těchto legislativních předpisů by mohlo vést až k pozastavení evropských dotací pro Slovensko.
Autorka textu se jakožto členka ECPMF účastnila mise mezinárodních organizací zabývajících se svobodou tisku na Slovensko na podzim 2024.
HlídacíPes.org
Zprávy - Aktuálně.cz|
NESPECHEJ.cz|
In-lifestyle.cz|