KOMENTÁŘ. Vláda Viktora Orbána už řadu let buduje a ze státních peněz štědře platí síť think-tanků a cizojazyčných médií, kterými se snaží vylepšovat obraz Maďarska v západní Evropě a USA. Tyto kontakty už prorostly i do Česka a čerstvým soustem pro ně byl výsledek říjnových voleb, které ovládl Orbánův spojenec Andrej Babiš. Mnohem spíš než o zpravodajství nebo objektivní analýzu politických poměrů v České republice však šlo o další porci maďarské provládní propagandy.
Maďarský Miskolc leží něco přes hodinu cesty jižně od Košic a těžko by někdo čekal, že tu výsledky českých parlamentních voleb budou nějak zvlášť prožívat. Jenže i v Miskolci visely na začátku října české vlajky a fungoval videomost do volebního štábu hnutí ANO na pražském Chodově.
Celou tuto síť lze ve správných chvílích aktivovat v zájmu maďarské vlády. České volby byly jedním z takových momentů.
Provládní think-tank Mathias Corvinus Collegium (MCC) velkoryse financovaný maďarskou vládou právě v Miskolci uspořádal český volební večer. Pozval si dva hosty z českého spolku Patrimonium Sancti Adalberti, kde se angažuje například publicista Michal Semín nebo politolog, exdiplomat a donedávna i „patron“ ve volbách neúspěšného uskupení Stačilo Petr Drulák.
Spolek Patrimonium Sancti Adalberti provádí středoevropský networking podobně laděných organizací už několik let, včetně organizací napojených na maďarskou vládní stranu Fidesz a přímo či nepřímo financovaných z peněz maďarských daňových poplatníků. HlídacíPes.org to podrobněji popsal například zde.
Nejde tedy o nic jiného než o maďarskou obdobu „politických neziskovek“, které přitom čeští příznivci Viktora Orbána vehementně a často kritizují – a chtějí je odstřihnout od státních peněz.
Politické neziskovky konzervativců
Vraťme se ale do Miskolce. Podle fotografií dostupných na sociálních sítích český volební večer doplnily kromě hostů i patřičné kulisy – papírové figuríny Petra Fialy a Andreje Babiše, české vlajky a také živé spojení s volební centrálou Babišova hnutí, kde byl připraven reportér provládní maďarské redakce Mandiner.
Jedním z českých spíkrů na akci byl Martin Kahoun. Ten na dotaz HlídacíPes.org řekl, že maďarské pořadatele ohledně voleb „zajímal názor Čechů, co si myslí, jaký vliv to bude mít na mezinárodní scénu a na vztahy s Maďarskem“. Na nákladech jejich cesty do Maďarska se podle Kahouna podílela jak maďarská neziskovka, tak spolek Patrimonium Sancti Adalberti.
Nadace Mathias Corvinus Collegium je řadu let považovaná za „kádrovou přípravku“ pro maďarskou vládní stranu Fidesz. Od Orbánovy vlády také dostala před několika lety darem desetiprocentní podíl v polostátním rafinérském gigantu MOL a ve farmaceutické společnosti Gedeon Richter.
Tyto podíly jen v roce 2022 vynesly podle maďarských médií nadaci MCC 92 milionů eur, tedy asi 2,3 miliardy korun na dividendách. Další stamiliony eur poslala Orbánova vláda. Nadace kupuje drahé nemovitosti a účastníkům svých akcí dopřává ubytování ve čtyřhvězdičkových hotelech a luxusní catering.
Pouhý den před volbami v Česku zveřejnil další z orbánovských anglicky psaných mediálních portálů Hungarian Conservative rozhovor s místopředsedou Mladého ANO Hugem Chadimou. „Pod vládou ANO jsme měli vyrovnané rozpočty (…) byla to skvělá doba žít a být Čech. Tehdy jsem si vypěstoval silný patriotismus,“ citoval web jednoho z Babišových mládežníků.
Celková dosavadní hodnota státní podpory Mathias Corvinus Collegium přesahuje podle odhadů miliardu eur. Tyto peníze však nezůstávají jen v Maďarsku, ale slouží i k ovlivňování veřejného mínění v zahraničí. Paradoxně je to právě Orbánovo Maďarsko, které kvůli omezování zahraničních vlivů a ochraně „národní suverenity“ založilo nedávno zvláštní státní úřad.
Magazín Politico v září informoval, že bruselská pobočka think-tanku MCC dostala v roce 2024 od své centrály z Maďarska přes šest milionů eur (146 milionů korun) na svou činnost. Ta zahrnuje i cíl MCC „seznámit evropské politiky s jeho jedinečným přístupem k politickým, socioekonomickým a kulturním otázkám naší doby a ovlivnit je“.
Tisíce dolarů za hezká slova o Orbánovi
Vysoké částky z peněz maďarských daňových poplatníků putují také na podporu dalších provládních think-tanků, například Danube Institute, za nímž stojí vládou podporovaná Batthyányho nadace (BLA). Podle maďarské investigativní redakce Átlátszó šly v posledních letech v přepočtu celkem desítky milionů korun na honoráře stipendistů i spíkrů na akcích Danube Institute. V institutu vystoupili v posledních dvou letech například exprezident Václav Klaus nebo bývalý europoslanec Jan Zahradil.
[souvisejici]
Součástí Danube Institute je i americký publicista žijící v Maďarsku Rod Dreher, který loni předával jednu z cen českého spolku Společnost pro obranu svobody projevu.
Jak píše Átlátszó, vysoká měsíční apanáž pro zahraniční stipendisty v řádech tisíců dolarů měsíčně je v jejich smlouvách spojená i s povinností publikovat v určitých médiích, která se obrací na anglicky mluvící – zejména americké – publikum a šíří vidění světa odpovídající ultrakonzervativní části amerických republikánů a jejich maďarskému vzoru Viktoru Orbánovi.
Jedním z nich je i magazín European Conservative, který byl loni uveden mezi partnery pražské konference zmíněného spolku Patrimonium Sancti Adalberti. I toto médium dostává podle rešerší Átlátszó velkorysé státní granty. Jen loni to mělo být 1,8 milionu eur (46 milionů korun), mimo jiné i na „propagaci magazínu“ účastí jeho redakce na zahraničních konferencích.
Například šéfredaktor The European Conservative Alvino-Mario Fantini se také loni v březnu zúčastnil neveřejného „semináře“ spolku Patrimonium Sancti Adalberti v českém Senátu pod záštitou senátora Tomáše Jirsy.
Celou tuto síť lze ve správných chvílích aktivovat v zájmu maďarské vlády. České volby byly jedním z takových momentů.
„Skvělá doba být Čech“
Pouhý den před volbami v Česku zveřejnil další z orbánovských anglicky psaných mediálních portálů Hungarian Conservative rozhovor s místopředsedou Mladého ANO Hugem Chadimou. „Pod vládou ANO jsme měli vyrovnané rozpočty (…) byla to skvělá doba žít a být Čech. Tehdy jsem si vypěstoval silný patriotismus,“ citoval web jednoho z Babišových mládežníků.
Po volbách zase European Conservative napsal, že „Babišovo vítězství ohlašuje vzestup tolik potřebného mírového bloku“ a tvrdil, že „politické zemětřesení v Praze také nesrovnatelně ztíží Bruselu prosazení jeho záměrů rozdrtit širší středoevropský blok usilující o suverenitu“.
A do třetice další časopis ze stejné názorové i vlivové skupiny – American Conservative, který bezprostředně po českých volbách přinesl text s titulkem „Češi volí mír místo Bruselu“ a dodatkem „Sílící protiválečná fronta v Evropě je výzvou k pragmatismu, ne zradou Západu“.
To je i Orbánova rétorika, s níž se v posledních měsících snaží odrážet negativní zprávy z průzkumů veřejného mínění, kde jeho Fidesz zaostává za opoziční stranou Tisza Pétera Magyara. Místo vnitromaďarských problémů se provládní mediální scéna snaží pozornost strhnout na středoevropskou spolupráci, takzvané mírové hnutí, očerňování domácí opozice anebo politického vedení Ukrajiny, s nímž je Orbán dlouhodobě na kordy.
Babiš s Orbánem si v kampaních vypomohli vzájemnou podporou již několikrát a poslední české volby nejsou výjimkou. Maďaři budou volit příští rok na jaře a Orbán poprvé za patnáct let vypadá nervózně.
Dobrým příkladem toho, jak se české volební výsledky zneužívají pro maďarskou propagandu, je i mediální skupina Ma7 fungující na jižním Slovensku, rovněž dlouhodobě štědře dotovaná maďarskou vládou a šířící orbánovské vidění světa – včetně argumentů o dobrém Rusku a zlé Ukrajině.
Po českých volbách vyšel na webu Ma7 rovněž téměř oslavný článek o tom, jak se nyní Česko vydá orbánovským směrem, obnoví se spolupráce zemí Visegrádské čtyřky a střední Evropa – podle provládního webu – díky tomu dokáže lépe prosazovat své zájmy.
Stále se přitom bavíme jen o provládních maďarských médiích orientovaných na zahraniční (v posledním případě slovensko-maďarské) publikum. V čistě maďarských provládních médiích bychom takových jednostranných hodnocení výsledků voleb v Česku našli ještě mnohem víc.
Světový mír po boku Maďarů
Ostatně Babišovým vítězstvím si pomáhá i sám Viktor Orbán – i tam, kde by se to nejspíš nečekalo. Při slavnostním znovuvysvěcení zrekonstruované katedrály ve Veszprému před pár dny do svého projevu na historickém místě zakomponoval právě i Andreje Babiše – Češi se podle Orbána „probudili“, mají prý s Maďary historické vazby a společně před staletími čelili invazním silám do Evropy.
[souvisejici1]
Maďarský premiér také mluvil o hlubokých křesťanských kořenech a varoval před nárůstem protikřesťanských a proticírkevních nálad, zmiňoval „Leninovy chlapce a pobuřující bolševické oddíly, které křičí na kněze“.
Jak by asi do tohoto Orbánova obrazu konzervativního světa zahrnujícího i Česko zapadalo hnutí Stačilo, které bylo ještě před svým volebním debaklem považované za potenciálního Babišova vládního partnera a které si chtělo posvítit právě na církve tak moc, že před ním katoličtí biskupové voliče raději varovali?
Stejně tak by se maďarský premiér zřejmě nahlas nechlubil tím, že jeden z hlavních českých „orbánovských“ networkerů, zmíněný Petr Drulák, Stačilo coby nepřiznanou koalici před volbami aktivně podporoval. Ostatně už vůbec se na maďarské vládní scéně veřejně nemluví o tom, jak to měl kdysi s komunisty sám Andrej Babiš.
Místo toho provládní mediální mašinérie servíruje čtenářům doma i navenek jednoduchý, ale pohříchu nepravdivý příběh o českých konzervativních patriotech, kteří teď po boku Maďarů zajistí světový mír.
HlídacíPes.org
Zprávy - Aktuálně.cz|
KINOTIP2.cz|
NESPECHEJ.cz|
Kód Enigma|
Techzpravy.cz|
FAJNTIP.cz|
Život cestovatele|
HN.cz|