Co by se stalo, kdyby Čína udeřila na oslabené Rusko? Následky by mohly navždy otřást světem

| 3 min

Sdílet

Hypotetická válka mezi Čínou a Ruskem by byla pro celý svět zničující. Oba státy by se pravděpodobně uchýlily k použití jaderných zbraní.

Co by se stalo, kdyby Čína udeřila na oslabené Rusko? Následky by mohly navždy otřást světem

Zdroj: Zdroj fotografie: Depositphotos

Probíhající válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou vyvolává od svého počátku silné emoce i řadu spekulací. Někteří věří, že útočící Rusko do bojů nasadilo většinu svého vojenského vybavení, jiní se domnívají, že hlavní ofenziva teprve přijde. Ať už je pravda kdekoliv, faktem zůstává, že se největší stát světa vojensky vyčerpal více, než kdokoliv předpokládal. Čistě hypoteticky by této částečné ztráty vojáků a vojenské techniky mohla využít Čína. Ze současných spojenců by se tak stali nepřátelé, jejichž střet by byl pravděpodobně zničující.

Neopakovatelná příležitost pro Čínu

Vztahy Ruska a Číny prošly během staletí mnohými peripetiemi. Ačkoliv jsou státy v současnosti spojenci a obchodními partnery, v minulosti byly tyto země zarytými nepřáteli. Počátek rusko-čínských vztahů se datuje do 17. století, kdy ruští osadníci osídlili oblast severního břehu řeky Amur, což vyvolalo ozbrojené konflikty mezi Ruským carstvím a říší Čching, která si území nárokovala. I přes to, že se státy nakonec dohodly na hranicích, v letech 1858 až 1860 Rusové své teritorium rozšířili anexí části čínského území.

Později se obě země sice sblížily, avšak nebylo by se čemu divit, pokud by Čína toužila ztracené území opět ovládnout. Válka na Ukrajině by jí k tomu mohla dát neopakovatelnou příležitost. Předtím, než Rusko napadlo Ukrajinu, mu Čína otevřeně vyjadřovala podporu. Nicméně poté, co většina světa ruskou agresi odsoudila, zaujala Čínská lidová republika neutrální postoj. Kdyby se neutralita přetavila do nepřátelství a Čína na Rusko zaútočila, pravděpodobně by došlo ke zničující válce.

Nevyhnutelná jaderná válka?

Podle dostupných zdrojů investuje Čína do zbrojení ročně v přepočtu téměř 6 biliónů korun. To je čtyřikrát více než Rusko. S vojenskou technikou, kterou vlastní, a s armádou, jež čítá více než 2 miliony vojáků v aktivní službě a 35 milionů v záloze, by tudíž byla silným soupeřem. Kdyby napadla svého spojence z východu ve snaze ovládnout tamní přírodní zdroje a zásoby ropy, bylo by Rusko nucené bojovat na dvou frontách současně. Taková zátěž by mohla definitivně rozbít již tak chatrnou morálku ruských vojáků.

Ovšem postup Číny by pravděpodobně nebyl nijak rychlý – Rusko má členitý a těžko přístupný terén plný přírodních překážek, které by potenciální invazi značně ztížily. O něco rychlejší a efektivnější by byl útok po moři, při němž by čínská ponorková flotila napadla rozptýlenou ruskou tichomořskou flotilu. Vzhledem k současné situaci by se Rusko pravděpodobně pomoci od jiného státu nedočkalo. Vleklé boje, které by se daly předpokládat, by si vyžádaly mnoho obětí na obou stranách.

Frustrace z nepostupující války a stupňujících se ztrát (jak na technice, tak na životech) by mohla vést k použití jaderných zbraní. V tomto ohledu je vybavenější Ruská federace, která jich vlastní kolem 6 000, zatímco Čína se může pochlubit „pouze“ 350 kusy. Jestliže by došlo k jaderné válce, celý konflikt by se stal fatálním nejen pro obě zúčastněné země, ale i pro celý svět. Jedno je tedy jisté, pokud by Čína zaútočila na Rusko, rozpoutala by se válka, která by neměla vítěze.