Co by se stalo, kdyby Zemi pohltila černá díra? Vědci sestavili čtyři scénáře a každý z nich děsí víc než ten předchozí

| 3 min

Sdílet

Černé díry jsou stále opředeny tajemstvím. Vědci jsou nicméně přesvědčeni, že ví, co by se stalo se Zemí, kdyby se k nim příliš přiblížila.

Co by se stalo, kdyby Zemi pohltila černá díra? Vědci sestavili čtyři scénáře a každý z nich děsí víc než ten předchozí

Zdroj: Zdroj fotografie: Deposipthotos

Letos vám nadělíme víc než Ježíšek!

Hrajte s námi o předplatné HBO, knížky i další ceny každý týden, ale hlavně o velkou vánoční výhru 15. prosince - 300.000 Kč.

Vše o soutěži

Vesmír stále oplývá větším množstvím záhad, než poskytuje řešení. Jedním z řady hlavolamů jsou i černé díry. Ačkoliv je jejich existence relativně dobře popsána, dosud zaznívají hlasy, že tyto objekty vůbec neexistují. Ovšem ani ti, kteří se na jejich bytí shodnou, nedokáží nalézt spolehlivé vysvětlení pro to, co se stane s tělesy, jež se k černým dírám dostanou příliš blízko. V současné chvíli jsou nejdiskutovanějšími 4 možné scénáře. Zjistěte, jak by to vypadalo, kdyby se k černé díře příliš přiblížila Země.

1) Ze Země by se stala „špageta“

Pravděpodobnost, že Zemi pohltí černá díra, je v současnosti velmi nízká, avšak do budoucna ji nelze zcela vyloučit. Jen v naší galaxii se nachází přes 100 milionů (identifikovaných) černých děr. Ty vznikly zpravidla gama zábleskem či explozí hypernovy (čili hvězd 10–20krát větších než Slunce, které se zhroutily samy do sebe). Kolapsary neboli hvězdné černé díry mají v průměru asi 16 kilometrů. Mnohem větší jsou supermasivní černé díry, které mají průměr o velikosti naší Sluneční soustavy, a jež se nachází zpravidla ve středech galaxií.

Pokud by se Země (nebo jakékoliv hmotné těleso) dostala do přílišné blízkosti černé díry (k tzv. horizontu událostí), začala by se podle jedné z teorií nejprve protahovat a poté by se rozpadla. Vědecky se tento jev nazývá špagetifikace – gravitační síly černé díry působí na tu část tělesa, která je k ní blíže silněji, což způsobuje jeho prodlužování a zužování. S tím, jak se těleso přibližuje, se celý tento proces zrychluje. Nakonec by se ze Země stal pouze proud subatomárních částic, které směřují do středu díry.

2) Zkázu by přinesla radiace

Druhá z teorií počítá s tím, že by Země zanikla ještě dříve, než by se k samotnému horizontu událostí dostala. Horizont událostí je fyzikální veličina černé díry; zjednodušeně řečeno se jedná o oblast, z níž nemůže uniknout žádné elektromagnetické záření – ani světlo. Během vtahování do černé díry uvolňuje hmota obrovské kvantum záření. Právě mimořádné množství radiace by způsobilo okamžitou destrukci Země i života na ní.

Scientists have obtained the first image of a black hole, using Event Horizon Telescope observations of the center of the galaxy M87. The image shows a bright ring formed as light bends in the intense gravity around a black hole that is 6.5 billion times more massive than the Sun pic.twitter.com/AymXilKhKe
— Event Horizon ‚Scope (@ehtelescope) April 10, 2019

3) Ze Země by se stal „hologram“

Vcelku provokativní je teorie Samira D. Mathura, jenž se specializuje na teorii strun a fyziku černých děr. Mathur je přesvědčený, že kdyby černá díra pohltila Zemi, nedošlo by k destrukci planety, ale k vytvoření její „repliky“. Černá díra by totiž vytvořila její téměř přesný holografický obraz. Na argument svých odpůrců – že by černé díry musely vytvářet naprosto přesné kopie – odpovídá jednoduše. Podle Mathura je nedokonalost základem vesmíru i života, tedy i černé díry musí být nedokonalé.

4) Nelítostné slapové roztržení

Poslední teorie hovoří o tzv. slapovém roztržení (anglicky Tidal Disruption Event, TDE). Během této události supermasivní černá díra hvězdu, jež se dostala do její blízkosti, rozdrtí. Část materiálu je rozptýlena do vesmíru. Zbytek, který se tímto způsobem uvolní, následně krouží kolem černé díry v tzv. akrečním disku (je tvořený horkým a jasným plynem), přičemž se rozžhaví na extrémní teploty, září rentgenovým zářením a posléze zmizí za horizontem událostí.

Co by se stalo, kdyby Zemi pohltila černá díra? Vědci sestavili čtyři scénáře a každý z nich děsí víc než ten předchozí

"Nesouhlas Hradu." Proč Petr Pavel zamítl disidenta a bývalého politického vězně

Dnes čtěte: francouzský šarm, zkáza mozku, psí motivace i mrazivý příběh dvojčat

Chyba v závěti Anny Slováčkové připravila jejího bratra o majetek

Zaplaťte si, nebo jeďte jinam. Pád špitálu staví tisíce lidí před těžké dilema

Kellnerova vila od Pleskota je na prodej. Její cena je možná nižší, než byste čekali