Diváci utíkali před vlakem na plátně, i to s sebou přinesl první kinematograf

| 2 min

Sdílet

První biograf na světě byl doslova tahákem na zvědavce, 28. prosince 1895 došlo dokonce k velké strkanici před pařížským podnikem Grand Café, kde mělo…

kinosál kino

Zdroj: Náš REGION | Všude doma

První biograf na světě byl doslova tahákem na zvědavce, 28. prosince 1895 došlo dokonce k velké strkanici před pařížským podnikem Grand Café, kde mělo proběhnout první promítání. Před podnikem se tísnilo na dvě tisícovky Pařížanů, dovnitř se jich však dostalo pouhých 33. Přivolaní policisté nakonec museli rozhořčený dav rozehnat. Snaha rozpohybovat obrázky se objevila už s vynálezem fotografie v roce 1839. „Vítězem v zápase o vynález filmu se měl stát ten, komu se nejdříve podaří uspořádat sérii veřejných představení pro platící diváky,“ objasňuje tehdejší situaci francouzský filmový publicista Georges Sadoul. Veřejná promítání proto od roku 1888 přibývají a přibývají, ovšem, žádný z pokusů nedosáhl takového úspěchu jako kinematograf Louise a Augusta Lumierových. Patent na filmovací přístroj otce Antoina získali bratři 13. února 1895.

Krátké filmy a lokomotiva v sále

Zmíněné představení 28. prosince 1895 zahájil 45 sekundový snímek Sortie de l´ustine Lumiere a Lyon, tedy v překladu Dělníci odcházející z Lumiérovy továrny. Následovala přehlídka devíti krátkých filmů, které představovaly jednoduché výjevy ze života. Když se řekne film, nesmíme si však představit celovečerní snímek, délka těchto filmů byla totiž okolo minuty. I další snímky byly zajímavé, kontroverzním se tehdy stal film Příjezd vlaku, který tehdejší filmové diváky doslova vyděsil. Sotva se totiž na plátně objevila lokomotiva v životní velikosti jak přijíždí do nádraží, diváci začali s jekotem utíkat ze sálu. Mnozí křičeli „Spas se, kdo můžeš!“ Měli totiž pocit, že se vlak řítí přímo na ně. I když současný filmový historik Martin Loiperdinger připouští, že diváci byli výjevem určitě překvapeni, tak velkou dramatičnost ale zpochybňuje.

Budoucnost je sázka do loterie

Promítání v takovém módu, v jakém bylo nastíněno, probíhalo zhruba rok a půl. Jak se dá vytušit, diváky potom minutové filmy, jejich umění se omezovalo na výběr námětů, rámování a osvětlení, začalo nudit. Budoucnost filmu se ocitla ve slepé uličce. Zanedlouho přišel za Antoinem Lumiérem kouzelník Georges Mélies, aby mu svůj vynález prodal. Ten ho však odbyl slovy, že jeho přístroj není na prodej a že by ho stejně zruinoval. Přístroj neprodal. A udělal dobře, za rok se obchody opět rozhýbaly a promítací stroj svému vynálezci vydělal obrovskou sumu peněz. Zdroj: KRESTA, D. Dějiny světového filmu, Olomouc, 2013

Diváci utíkali před vlakem na plátně, i to s sebou přinesl první kinematograf

"... a Bůh stvořil ženu". Zemřela legendární francouzská herečka Brigitte Bardotová

Vrah, který nosil smrtící spánek: proč se monstru ze Schwerinu přezdívalo Sandmann?

Největší šoumen generace i tenisový diesel. Okruh opustí dva nezničitelní veteráni

Foto: Ideál krásy a moderních svobodných žen. Brigitte Bardotová psala i Havlovi

Budíte se každou noc ve stejnou dobu? Věda vysvětluje, co se s tělem děje a kdy zpozornět