Dobrodružství kriminalistiky: Chytrý, zábavný a poučný seriál Antonína Moskalyka se neomrzí

Sdílet

Celkem čtyři série (26 epizod) příběhů vypráví o boji práva se zločinem. Krok za krokem divák odhaluje, jak se rodila vědecká kriminalistika. Každá epizoda představuje jednu kriminalistickou disciplínu, kterou vyšetřovatelé uplatňují u soudu a která byla uznána jako nezvratný a usvědčující důkaz.

Zdroj: Vladimír Malaska / © Česká televize

Zábavnou formou se diváci dozvídají historii kriminalistické vědy, která je spojena s vyšetřováním jednotlivých zajímavých kriminálních případů. Každý díl představuje vědeckou disciplínu, která se začala v kriminalistice využívat. Jde třeba o balistiku, daktyloskopii, antropologii, toxikologii nebo písmoznalectví. Seriál vznikal ve spolupráci s německými filmaři a vedle oblíbených českých herců se zde objevují i jejich němečtí kolegové.

Video k článku ZDE

Nápad na seriál přišel od dokumentaristy a spisovatele Jaroslava Šikla, který také spolupracoval na seriálu 30 případů majora Zemana. Televizi nabídl v první polovině osmdesátých let čtyři scénáře, v nichž se polodokumentární formou zaměřil na velice zajímavé a kuriozní případy z dějin kriminalistiky. Zájem vzbudil nejen v ČST, ale do projektu se s nadšením zapojil i západoněmecký partner, který pomohl s financováním.

Antonín Moskalyk měl v průběhu natáčení problém s hereckým obsazením. Měl málo herců, a tak pozornému divákovi neujde, že se herci objevují opakovaně v různých rolích. Rekordmankou byla Jiřina Jelenská, která se v seriálu objevila dokonce třikrát.

Seriál se začal natáčet už v průběhu roku 1988 v koprodukci s Německem s tím, že pokud bude úspěšný, budou k němu doplněny další řady. Jenže seriál se dostal do televize v tu nejhorší dobu. Začal se vysílat 11. listopadu 1989 a společnost čekaly velké změny. Sledovanost nebyla tak velká, jak se předpokládalo, a tak o pokračování nebyl ze strany ČST zájem. O pokračování se nakonec zasadili Němci, protože u nich byl seriál přijat s nadšením. Nakonec i u nás diváci kriminální příběhy ocenili a na ČSFD mají epizody hodnocení od 80 do 90 %, což není tak běžné.

Legendární se stala úvodní hudební znělka Karla Svobody, který se nechal inspirovat závěrečnou skladbou z filmu Blade Runner od řeckého skladatele Vangelise.

Mohlo by vás zajímat: Četnické humoresky a nenahraditelný talent režiséra Antonína Moskalyka

První epizoda zavede diváky do Paříže na počátku 19. století. Z prostředí pařížské galerky se vynořila postava bývalého galejníka, který se rozhodne využít svých znalostí z podsvětí a začít proti zločinu bojovat. Eugene Francois Vidocq je skutečná historická postava, která je považována za zakladatele moderní policejní organizace Brigade de Sureté. Příběh zločince, policisty a tajného agenta inspiroval celou řadu romanopisců, a to včetně Viktora Huga, když tvořil román Bídníci.

První epizoda se mimo jiné věnuje vyšetřování vražd venkovských obchodníků, kteří přijížděli do Paříže, a způsobu odhalení pachatele pomocí sádrového odlitku jeho šlépěje.