České Budějovice jsou ve směru zeměpisné poledníkové soustavy (ze severu na jih) dlouhé. Z Pražské na Lineckou, nebo z Nemanic na konec Rožnova je to dálka. Na šířku od východu k západu bývaly úzké. Na východě někde vzadu se nacházel Brod (Staré Vráto) a na západě Čtyři Dvory, které měly jen čtyři dvory. Na podzim roku 1888 se začala městská rada komunikačními problémy ve městě zabývat a navrhla pouliční dopravu osob tramvají taženou koňmi.
V paměti ještě byla koňka, která až do let kolem roku 1870 jezdila v historickém jádru města Biskupskou a Českou ulicí. Někdo jistě pamatoval, že ráno nasedl na koňku a večer byl v Linci. Navíc, že v Bujanově byly k dispozici koláče, v Třešni za dobrou cenu oběd a pak v další stanici káva. Purkmistrovský úřad začal tedy vážně jednat o zřízení pouliční dráhy na podzim roku 1888.
List Budivoj ze dne 10. února 1889 uveřejnil zprávu z Vídně: „Pouliční dráha v Českých Budějovicích? Vídeňská Presse oznamuje, že purkmistrovský náměstek p. Kneissl ve smyslu staršího usnesení obecního zastupitelstva zamýšlí konati předběžné studie o stavbě dráhy, jež by se ze státního nádraží vedla do města a přes Mariánské náměstí po Pražské silnici k novému městskému hřbitovu. Žádost o povolení k předběžným pracím podle Presse již podal.“
Zajímavé je, že Budivoj citoval vídeňský list Presse. Mohl si zjistit informace o probíhající akci koňská tramvaj přímo na radnici. Může se odhadnout, že Budivoj byly české vlastenecké noviny a na radnici se mluvilo úředně německy, do čehož se jim asi nechtělo, i když německy redaktoři uměli, když četli Presse.
V říjnu 1889 už měl list Budivoj zprávy přímo z radnice. Budivoj ze dne 8. října 1889: „Vláda udělila povolení ku přípravným pracím na zřízení koňské dráhy v Budějovicích. Dráha ta by vedla od nádraží třídou Nádražní (dnes Průmyslová), pak ulicí Na Sadech, po náměstí Mariánském a po Pražské silnici k novému hřbitovu.“ (Nový městský hřbitov byl otevřen dne 21. února 1889.)
Ministerstvo však vyslovilo přání, aby koňská dráha byla vedena od nádraží ulicí Nákladní (dnes Nádražní) a Rudolfovskou, poněvadž v Nádražní třídě (to je dnes Průmyslová) by koňská dráha vadila hojné frekvenci. Od starého nádraží, kde kolem stály hotely, totiž nejezdily do centra drožky Lannovkou, nýbrž kolem tabáčky a několika hostinců přes Senovážné a Vídeňskou (Karla IV.) na náměstí.
List Budivoj byl ke zřízení koňské tramwaye opatrně nedůvěřivý: „Máme koňskou dráhu v zásadě povolenou, ale zdali se podnikatelé koňské dráhy opravdu chtějí o dráhu postarati, anebo nám zase zatelefonuje naše čiperné obchodní grémium, že koňka už se staví.“ Navrhl, že by nejlepší bylo, kdyby v okolí nového hřbitova vznikl nějaký větší průmyslový závod, aby se dráha mohla vyplatiti.
To dobře odhadli. Záhy, kolem roku 1895, byly vzadu na Pražské zřízeny nové městské jatky, tržiště, Budvar, parostrojní bednárna, z níž výroba mlýnských strojů a slévárna firmy Škrlandt a následně Union. Stále ještě radní mluvili o koňské tramvaji. Možná dobře, že se váhalo, že se tramvaj koňka neuskutečnila. Ze světa se nesly jasné zprávy, že koňskou sílu předbíhá pára. V roce 1893 radní oznámili, že pouliční tramvaj bude parní.