Právě před 108 lety byla 28. září 1917 založena firma Továrna na uzeniny a konzervy v Kostelci.
Původní logo s pochoutkou, kosteleckým párkem, znali lidé záhy po celém Československu i za hranicemi. Foto: Poskytl Stanislav Jelínek
Krátce předtím toho roku v půli září v Kostelci v hospůdce u rybníka údajně poseděli nad lahví červeného vína člověk od masa a vlastník nemovitostí, aby dojednali detaily založení továrny na masné výrobky.
Jan Satrapa, uzenář ze Studené, a Richard Spitzer, majitel pozemků v Kostelci se shodli, že Kostelec je centrem chovatelů dobytka a že ke zkrachované brusírně skla vede železniční vlečka. Ta má napojení na trať do Jihlavy a na druhou stranu až k rakouským hranicím. Navíc Jihlava měla jako záruka odbytu nejvíc obyvatel na Vysočině. Také byla coby kamenem dohodil. Jan Satrapa si už před 1. světovou válkou jako uzenář ve Studené ověřil, že masné výrobky se na Vysočině dobře prodávají. Společníci brusírnu velmi rychle přestavěli na masnu a spustili výrobu.
Po salámu a klobásách se vždy jen zaprášilo
Továrna jela na plné obrátky, vydělávala a modernizovala provozy. „Kostelecký závod je jedním z nejvýznamnějších hospodářských pilířů Jihlavska. Majitelé nešetřili a vybudovali závod, který rozsahem a vybavením technickým i hygienickým přesahuje vysoko evropský průměr,“ uvedl na podzim roku 1933 předseda správní rady Josef Spitzer s tím, že zkušení uzenáři tehdy vymysleli recepturu na velmi žádaný trvanlivý salám a moravské klobásy. „V řeznických krámech se po nich vždycky jen zaprášilo,“ dodal Spitzer. „Po celém tehdejším Československu se prodávaly z konzerv zejména Kostelecké párky s nezaměnitelným logem a Pražská šunka, játrové paštiky a další výrobky,“ připomněl po sametové revoluci Jan Boček, později ekonomický ředitel Kosteleckých uzenin.
Bývalí řezníci na penzi vzpomínají, jak se v kostelecké masně mohli den co den zadarmo přejídat kvalitními salámy či degustovat párečky z pravého masa rovnou z udírny. Nebo jak na jatkách poráželi zvířata a bylo jich tolik, že by je nikdo nespočítal. Celé hory masa prošly v Kostelci rukama řezníků.
Rampa železniční vlečky kostelecké masny po roce 1920. Dělníci nakládají do vagonů bedny s konzervami masných výrobků. Foto: Poskytl Stanislav Jelínek
„Jezdili jsme do masny roky opravovat míchačky na beton a podobně. V samoobsluze jsme koupili tři čtyři bochníky chleba a v masně se potom nacpali k prasknutí. Kila popadaných párků jsme si posbírali v udírně, salámy a všechno možné si brali ve výrobě. Byly to hody, ale všechno se muselo sníst tam,“ vzpomínal bývalý elektrikář Pozemních Staveb Antonín Stejskal.
Novodobou historii začala psát firma založením akciové společnosti Kostelecké uzeniny v roce 1992. Čtyři roky nato byla dokončena nová jatka, čistička odpadních vod a spalovna.
„Špičková francouzská firma Norman nám postavila jatka tehdy nejlepší evropské technologie. Všichni žasli, když půlky poražených zvířat najížděly do jedné chladírny, po zaplnění zamířily do druhé a třetí. Francouzi si brali na zaškolení naše řezníky do Francie,” přiblížil bývalý manažer Kosteleckých uzenin František Prát. Doplnil, že Kostelec byl středem pozornosti zpracovatelů masa z Evropy i Ameriky, kteří tam jezdili na exkurze.
Od roku 2000 je majitelem Andrej Babiš
Firmu Kostelecké uzeniny koupil v roce 2000 Andrej Babiš a její dobré jméno kvůli častým reorganizacím začalo oslabovat.
KINOTIP2.cz|
Fajnstyl.cz|
Naše zahrada|
Epeníze|
Plné zdraví|
Náš dům|
Techzpravy.cz|
FAJNTIP.cz|
HN.cz|