Dušičky a staré české zvyky: Kosti svatých, bubáci z řepy i světlo v noci. Dnes už je pomalu vytlačuje Halloween

| 3 min

Sdílet

Dušičky dřív provázely světlo, vůně vosku i prastaré rituály. Lidé zapalovali máslové lampy, pekli kosti svatých a věřili, že se duše vracejí na svět, aby našly klid.

Dušičky vs Halloween.

Zdroj: FOTO:FreePik.com

Letos vám nadělíme víc než Ježíšek!

Hrajte s námi o předplatné HBO, knížky i další ceny každý týden, ale hlavně o velkou vánoční výhru 15. prosince - 300.000 Kč.

Vše o soutěži Pravidla soutěže

České hřbitovy se každoročně na začátku listopadu rozzáří tisíci světel. Lidé přinášejí květiny, zapalují svíčky a vzpomínají na své blízké, kteří už nejsou mezi námi. Dušičky, oficiálně Památka všech věrných zemřelých, patří k nejtradičnějším svátkům českého roku a jejich původ sahá hluboko do historie. Dnes už je však pomalu vytlačuje západní Halloween.

Staré dušičkové zvyky

Zatímco dnes většina lidí o Dušičkách jen zapálí svíčku, dříve se na tento den chystali dlouho dopředu. Věřilo se, že právě 2. listopadu se duše mrtvých vracejí z očistce, a tak bylo třeba jim připravit cestu i malé pohoštění. Na stole nechybělo mléko, aby se duše mohly „ochladit“, a do lamp se místo oleje lilo máslo, říkalo se mu chladivé světlo.

Jak popisuje etnoložka Alena Vondrušková pro iPrima.cz, lidé věřili, že „duše vystupují na jednu noc z očistce, kde se kají za své hříchy, a proto jim hospodyně připravovaly studené mléko a máslo, aby si mohly ošetřit popáleniny“.

Zvláštní význam mělo také pečivo. Pekly se tzv. kosti svatých, tedy dva zkřížené pletence těsta ve tvaru hnátů, nebo dušičky, malé věnečky a bochánky. Část se nechávala na stole pro zemřelé, část se dávala žebrákům výměnou za modlitbu. V jižních Čechách se ještě na počátku 20. století chodilo „po rohlíkách“, tedy na dušičkovou koledu.

Světlo, řepa a historky, z nichž mrazí

Když se večer rozhořely svíce, světlo mělo ukazovat cestu duším. A zároveň je chránit před zlými silami, které podle staré víry tou dobou také bloudily krajinou. Na Doudlebsku se vyřezávaly lampičky z řepy, tzv. bubáci, a stavěly se do oken. Byla to jakási česká verze dnešních dýní, které převzaly podobnou roli v anglosaském Halloweenu.

Hřbitov na dušičky, FOTO: Przykuta, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

Lidová fantazie ovšem znala i temnější příběhy. V Pelhřimově se vyprávěla legenda o kmotře, která se o dušičkové noci probudila a vydala do kapličky „U panenky Marie“. Kostel byl plný lidí, kněz sloužil mši, jenže, jak zjistila později, to byli všichni mrtví. Zachránila ji sousedka ze záhrobí, která jí pošeptala, aby rychle utekla. Ráno našli její kožíšek roztrhaný na kousky. Takové historky si lidé vyprávěli po generace, aby připomněli, že o Dušičkách je hranice mezi světy tenčí než jindy.

Mezi vírou, folklorem a Halloweenským leskem

Církev stanovila 2. listopad jako Památku všech věrných zemřelých už kolem roku 998 díky opatovi Odilonovi z Cluny. Jenže české Dušičky si podržely i dávnou pohanskou poetiku. Smísily se v nich keltské rituály Samhainu s křesťanským učením o očistci. Oheň měl očišťovat, světlo ukazovat cestu, a prší-li o Dušičkách, říkávalo se, že duše oplakávají své hříchy.

Dnes mají svátky všech svatých a zesnulých spíš klidný, rozjímavý ráz. Zatímco v anglosaských zemích se ze stejného základu vyvinul barevný a veselý Halloween, u nás zůstal svátek komorní a tichý.

V posledních letech však začíná být i v Česku vidět vliv Halloweenu stále víc. Předzahrádky domů zdobí dýně, strašidla, pavučiny a další výzdoba, na oknech svítí lucerny a děti se převlékají do kostýmů duchů či čarodějnic. Ve městech se pořádají tematické party a obchody plní oranžovou výzdobou. Přesto zůstávají Dušičky hluboko zakořeněné v české tradici jako tichá vzpomínka na blízké, zatímco Halloween přináší spíš hravou a barevnou podobu oslav konce podzimu. Uvidíme, na jak dlouho.

Dušičky a staré české zvyky: Kosti svatých, bubáci z řepy i světlo v noci. Dnes už je pomalu vytlačuje Halloween

Před 16 lety vyrazila dech celému světu. Dnes by Susan Boyle poznal jen málokdo

Žil se ženou a dětmi, ale skrýval velké tajemství. Když ho konečně přiznal, změnilo mu to život

Doživotí. Znásilnila školačku, pak jí oblepila hlavu páskou a odhodila do kontejneru

Dcera českého emigranta, která k Vánocům dala svou sestru milenci. Šokující příběh Karly Homolky

Nové největší letadlo světa je 7krát větší než zničený Antonov An-225. Nebeská velryba má jediný cíl