Dvě hodiny, které zlomily český národ. Bitva na Bílé hoře uvrhla Čechy do tří století temna

| 3 min

Sdílet

Bitva na Bílé hoře 8. listopadu 1620 ukončila stavovské povstání a přinesla ztrátu české suverenity. Porážka změnila dějiny i tvář celé Evropy.

Pieter Snayers a jeho vyobrazení bitvy na Bílé hoře

Zdroj: FOTO:Peter Snayers, Public domain, via Wikimedia Commons

Letos vám nadělíme víc než Ježíšek!

Hrajte s námi o předplatné HBO, knížky i další ceny každý týden, ale hlavně o velkou vánoční výhru 15. prosince - 300.000 Kč.

Vše o soutěži

Před čtyřmi sty pěti lety, 8. listopadu 1620, se u Prahy střetla vojska českých stavů s armádou Habsburků. Bitva trvala pouhé dvě hodiny, ale rozhodla o osudu naší země na dalších 300 let. Skončila totiž porážkou, která připravila Čechy o samostatnost, rozehnala vzdělané vrstvy a otevřela temné období našich dějin.

8. listopadu se rozhodlo během dvou hodin

Bitva na Bílé hoře proběhla v rámci třicetileté války a stala se jednou z nejzásadnějších událostí evropských dějin. Na břevnovské pláni proti sobě stálo dvacet tisíc stavovských a téměř třicet tisíc císařských vojáků. Habsburkovy oddíly vedli Karel Bonaventura Buquoy a Maxmilián I. Bavorský, zatímco české stavy řídil kníže Kristián z Anhaltu, s podporou hraběte Thurna a Jiřího Fridricha Hohenlohe.

Historik Vít Vlnas v dokumentu Bílá hora: Kronika povstání uvedl: „Někteří vám řeknou, že to byla šarvátka, ale počet padlých ukazuje, že to byla regulérní bitva.“

Podle něj šlo o druhou nejkrvavější bitvu třicetileté války. Bitva trvala sotva dvě hodiny a skončila naprostým krachem českých stavů. Císařští ztratili asi pět set mužů, zatímco stavovská armáda měla sedm set padlých a další stovky zahynuly při ústupu k Praze.

Porážka, která zlomila české elity

Po bitvě následovala tvrdá odveta. Už v červnu 1621 bylo na Staroměstském náměstí popraveno sedmadvacet vůdců povstání. Jejich smrt měla být varováním pro všechny, kdo by se chtěli znovu Habsburkům postavit. Majetky české šlechty byly zabaveny a rozděleny mezi katolické spojence. České země přišly o šlechtu i vzdělance, kteří tvořili jejich kulturní páteř.

Odliv elit zlomil páteř vzdělanosti. Mnoho učenců i umělců našlo nový domov v cizině. Mezi nimi i Jan Amos Komenský či Jindřich Matyáš Thurn. V zemi začala tvrdá rekatolizace a germanizace. Čeština ustupovala z veřejného života a němčina se stala úředním jazykem.

Císař Ferdinand II. upevnil absolutní vládu, podporoval jezuity a obnovil katolickou jednotu země. Tím se završilo období, které pozdější historikové označili jako dobu temna.

Schéma postupu vojsk, FOTO: Sir Iain, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

Evropa mezitím měnila rovnováhu sil

Zatímco Habsburkové v Praze oslavovali vítězství, na západě Evropy už ztráceli sílu. Mezi lety 1621 a 1648 vrcholila osmdesátiletá válka, v níž Nizozemsko definitivně porazilo španělské Habsburky. Vestfálský mír z roku 1648 potvrdil nezávislost Nizozemska a uznal i samostatnost Švýcarska. Obě země se staly symbolem úspěchu, kterého se Čechům tehdy nedostalo.

V českých zemích se naproti tomu rozvíjela centralizovaná monarchie řízená z Vídně. Katolická církev znovu ovládla školství i veřejný prostor a protestantské tradice byly potlačovány. Rozdíl mezi západní Evropou, která posilovala svobodu a samostatnost, a českými zeměmi, které ztratily autonomii, se stále více prohluboval.

Pieter Snayers a jeho vyobrazení bitvy na Bílé hoře, FOTO: Peter Snayers, Public domain, via Wikimedia Commons

Mýty a omyly o bitvě

Dlouhá staletí se kolem Bílé hory vytvářely nejrůznější legendy. Často se hovořilo o hrdinném odporu moravského pluku, který měl padnout do posledního muže u zdi obory Hvězda. Historici dnes uvádějí, že většina vojáků tohoto útvaru, složeného z profesionálů z různých zemí, nakonec přijala čestnou kapitulaci.

Také obraz bitvy, který vytvořil malíř Pieter Snayers, vycházel spíše z fantazie než z reality. Umělec nikdy na Bílé hoře nebyl a představil ji jako majestátní pohoří nad Prahou. Legenda o Bílé hoře žila dál. Obrazy i pověsti překroutily skutečnost do podoby, která se lidem líbila víc než pravda.

Dvě hodiny, které zlomily český národ. Bitva na Bílé hoře uvrhla Čechy do tří století temna

Herec Ladislav Křiváček byl podivín a cholerik. To se mu stalo osudným, zemřel mladý

Co prozradí nehty o zdraví: nenápadné signály, které není radno přehlížet

Lidovecký europoslanec vyhrál v loterii skoro milion korun, peníze dá na charitu

Nahlédněte do kouzelné koupelny herečky Veroniky Arichtevy: 5 úžasných nápadů, kerými se můžete inspirovat

Ve smrtící žlutozelené pasti: pět dní, tisíce obětí a Londýn sražený na kolena