V padesátých letech se Amerika zamilovala do atomu. Elektřina z reaktorů, létající talíře, domácnosti plné hi-tech. A také auto, které místo nádrže slibovalo malý jaderný reaktor v kufru. Ford tomu snu říkal Nucleon. Do výroby se nikdy nedostal, ale dodnes fascinuje – a trochu děsí.
Proč vůbec někoho napadlo „jaderné“ auto? Rok 1957. Jaderná energetika je symbolem pokroku a levné budoucnosti. Ford představil v designérském studiu koncept Nucleon – „vizi zítřka“, která počítala s tím, že reaktory budou jednou tak malé a bezpečné, že nahradí benzin úplně. Veřejnosti ukázal pouze nefunkční model v měřítku 3/8, nikoli reálný prototyp. Myšlenka byla však jasná: v zadní části vozu sedí kompaktní reaktor, který vyrábí teplo, to žene parní okruh a ten pohání auto podobně jako v ponorkách. Palivem měl být uran, nikoli nafta či benzin.
Výměnný reaktor místo tankování Ford tehdy maloval budoucnost bez čerpacích stanic. Místo nich by vznikla síť „servisů“, kde by se vyměňoval celý modul reaktoru – podobně jako výměna propanbutanové bomby, jen o pár řádů složitější. Jedna kazeta by údajně stačila na několik tisíc kilometrů, Ford uváděl zhruba 5 000 mil (přes 8 000 km) na „nádrž“. Teoreticky by si zákazník vybíral i styl reaktoru: úsporný pro dálky, „výkonný“ pro rychlost. Z dnešního pohledu sci-fi, ale v éře atomového optimismu to znělo přirozeně.
Jak měl Nucleon vypadat? Design odpovídal době: dlouhá příď, kabina posunutá dopředu, široké C-sloupky a zvláštní „batoh“ vzadu – právě tam se měl nacházet ten hypotetický reaktor. Celé auto se muselo tvářit lehce a elegantně, přestože reálný vůz by nutně zatížilo stínění. V muzeu The Henry Ford dnes stojí původní maketa, která dokumentuje, že nešlo o vtip, ale o vážně míněnou studii budoucnosti mobility.
Čtěte také : Kam se hrabe Škoda Kodiaq. Umělá inteligence vyhlásila nejlepší rodinné SUV pro Čechy. Dáte jí zapravdu
VIDEO
Proč se nikdy nevyrobil? Důvod je prozaický i děsivý zároveň: fyzika. Reaktor s výkonem pro osobní auto by potřeboval masivní biologické stínění – vodu, beton, wolfram – aby řidič nedostal dávku záření. Jenže takové stínění je těžké a zabere spoustu místa. Zmenšování reaktorů tehdy ani dnes nepokročilo tak daleko, aby šlo o bezpečné řešení do běžného provozu. Zkrátka: koncept narazil na realitu, a to včetně problémů s odstavením, servisem a haváriemi. Po ukázkách v roce 1957/58 se Nucleon vytratil – technologie nebyla a stále není připravená.
Kde se na Nucleon dnes podíváte? Původní 3/8 model je součástí sbírek The Henry Ford v Dearbornu. Občas hostuje i na tematických výstavách o „atomovém věku“ – naposledy se jeden kus půjčoval i na speciální expozice mimo Michigan. Naživo si tak lze prohlédnout přesně to, co rozvířilo fantazii médií koncem padesátých let.
Čtěte také : Víte, co znamená černý puntík uprostřed výstražného trojúhelníku? O této dopravní značce 99 % Čechů nikdy neslyšelo, přestože zachraňuje životy
Co nám Nucleon říká o své době? Nucleon je destilovaná esence padesátých let: víra v neomezený technologický pokrok, ignorování nepříjemných detailů a touha po jednoduchých řešeních. Když máte k dispozici „zázračnou“ energii, proč by nemohla jezdit i v autě? Dnes víme, že bezpečné využití štěpné reakce je komplikovanější. A přesto Nucleon nezestárl: připomíná, že odvážné nápady posouvají obor, i když selžou. Díky nim si designéři kladou správné otázky – a občas dojdou k jinému, uskutečnitelnému cíli.
Proč je to „nejšílenější auto“ – a proč ho milujeme? Je šílené v tom nejlepším smyslu: bere vážně ideu, kterou by dnes PR tým neschválil. Je upřímnou fantazií o světě, kde by energie byla levná, lokální a navždy. A je krásné: nízké, hladké, s odvážnými proporcemi. Když se na model díváte v muzeu, vidíte nejen automobil, ale celou dobu – reklamy, slogany, víru v zítřek. A taky poučení: než něco postavíte, ověřte si, že fyzika je na vaší straně.
Co kdyby dnes někdo zkusil „moderní Nucleon“? Ani dnešní malé reaktory (SMR) nejsou určeny do aut. Pořád potřebují robustní stínění, servis a složité licence. Mobilita šla jinudy – k bateriím, vodíku a syntetickým palivům. Nucleon tak zůstává krásným exponátem a varováním zároveň: ne každá „velká energie“ se hodí do malé karoserie.
Ford Nucleon měl být automobilem, který vám přestaví garáž na miniaturní elektrárnu. Ve skutečnosti se nikdy nehnul z pódia. Přesto je důležitý: ukazuje, jak odvážné dokážou být automobilky, když se dívají za roh času. A proč je dobré, aby vedle vizionářů seděli i inženýři s kalkulačkou a radiačním dozimetrem. Nucleon je mýtus, model a milník v jednom – a pořád jeden z nejpoutavějších příběhů automobilové historie.
Zdroje: En.wikipedia.org , Thedrive.com , Youtube.com