Procházka z Mendlova náměstí přes Žlutý kopec až do Mahenovy ulice v Masarykově čtvrti je tvořena šestnácti uměleckými instalacemi z dílen předních českých umělců současné tvorby. Jejich společným záměrem je zpřístupňovat veřejný prostor a vést v něm diskusi.
„Vodojemy pro mě byli prvním impulsem k tomu, abych vybrala lokalitu Žlutého kopce. Přijde mi zajímavé a důležité to jakým způsobem se město v pozitivním slova smyslu proměňuje. Zpřístupňují se místa, které jsou poutavá a dodávají Brnu další tvář a rozměr,“ okomentovala výběr lokality, Silvie Šeborová hlavní kurátorka festivalu.
Mnohovýznamově univerzálním mottem letošního popularizátora umění Brno Art Open je heslo situace je taková, jaká je, které dává umělcům širokou nabídku pro prezentaci svých děl. Ti jsou průsečíkem dlouhodobě zkušených profesionálů, studentů umění i vypracovaných samouků.
Proměnlivost živého prostoru s denní dobou a počasím je návštěvnickým zážitkem i výstupem z komfortní zóny pro umělce. Skrze jejich díla se mohou lidé odpoutat od zakořeněných předsudků o nepochopení umění a nechat na sebe dílo působit skrz vlastní zkušenost a své vnímání světa i bez znalosti hlubšího kontextu.
Startovacím bodem městské galerie je Orloj mistrů světa od Erika Ždiľy. Ten je analogií k proslulému Brněnskému orloji a pozornost zaujme pivními přepravkami, z kterých je zhotoven. Kolem geometrické graffiti zdobené zdi Brněnského pivovaru navádí mapa k v roští ukryté hlavě mimozemšťana. Její návštěvu doporučuje kurátorka po setmění a slibuje magický zážitek, který v návštěvnících vyvolá civilizační a společenské otázky.
V garážovém městečku opodál se nachází oblíbený nápis univerzálně použitelný pro život, „situace je taková, jaká je“ od Tima. Důvodem pro jeho zvolení jako heslo festivalu je podle kurátorky proměnlivá a dynamická tvář veřejného prostou, která se mění v průběhu působení vnějších vlivů a chová se tak romantičtěji než v galerii.
Tabule na vyhlídce pod Masarykovým onkologickým ústavem snoubí panorama Brna s panoramatem Manhattanu a rozehrává fantazii o spojení dvou měst i možné budoucnosti. V centru budov zmíněného zdravotního zařízení se na jedné z jeho zdí již v brzké době bude vyjímat obraz dívky s jeřáby z origami. Do nemocnice tak přinese symbolickou naději v podobě umělecké vzpomínky holčičky, která přežila atomový útok v Hirošimě, avšak ve dvanácti letech zemřela na leukemii. Podle japonské legendy se snažila poskládat tisíc jeřábů z origami, kteří plní přání.
Tématy spojenými s feminismem, ženstvím a mateřstvím se zabývá bývalá onkologicky léčená pacientka a umělkyně Lenka Klodová. Svou zkušenost s rakovinou prsu prezentuje skrz Ženský Gravitační sloup. Skutečné odlitky poprsí žen seřazené podle toho, jak na ně působí gravitace, se tyčí nad onkologickým ústavem a svým významem doplňuje celý kontext.
Jedno z posledních děl vycházkového okruhu se tematicky věnuje odsunu poválečných brněnských Němců. Socha z německého kamene intenzivně reaguje na propojené souvislosti Žlutého kopce a odkývá návštěvníkům jiný pohled na město Brno.