CENTRUM.CZ > Zvirecizpravy.cz > dnes, 21:27

Had artista: hladké sloupy přelézá s uzlem na ocasu. Podívejte se

| 2 min

Sdílet

Něco takového vědci ještě neviděli: když tento stromový had šplhá, udělá si na vlastním ocasu uzel. Pomocí toho se pak dokáže udržet i na takových površích, ze kterých by jinak spadl. Například na hladkých kovových sloupech.

Had artista: hladké sloupy přelézá s uzlem na ocasu. Podívejte se

Zdroj: bojga hnědá -Pavel Kirillov – Wikimedia Commons ořez

Zvláštní hadí techniku odhalila ekoložka Julie Savidgeová z Colorado State University – a to když se snažila najít způsob, jak zabránit tomuto plazovi, aby vyplenil hnízda ohrožených ptáků na ostrově Guam. Stromový had bojga hnědá je totiž na tomto ostrově nepůvodním druhem a dosavadní populaci opeřenců už téměř vyhubil.

Ekoložka proto nastražila pod hnízda nejrůznější překážky, o kterých se domnívala, že by mohly hada zastavit. Mimo jiné i široké kovové roury s velmi hladkým a kluzkým povrchem. Předpokládala, že se na nich bojga hnědá neudrží.

Jenomže se přepočítala. Plaz tuto bariéru snadno překonal. Na záběrech, které badatelka pořídila, navíc předvedl naprosto nevídanou techniku. „Obtočil se kolem sloupu, udělal si na těle něco jako smyčku a tou se pak u povrchu přidržoval. Potom natáhl krk, posunul se ocasem o kousek výš a celý pohyb znovu opakoval,“ popsala ekoložka hadí způsoby a dodala: „Zůstali jsme z toho jako opaření.“

Had se zadýchá

Podle jejího kolegy Thomase Seiberta se tak plaz dostal naprosto kamkoliv. „Vyšplhal, kam si zamanul. I když je pravda, že se při tomto způsobu lezení docela zadýchal. Uzlová technika je pro něj evidentně namáhavá,“ řekl. Vědci se proto domnívají, že ji plaz využívá opravdu jen v nejnutnějších případech. Zjištění ekologů publikoval magazín Current Biology.

Bojga hnědá je stromový had původem z Austrálie. Na ostrov Guam se dostala zřejmě za druhé světové války, a to spolu se zavážkou vojenského materiálu. A protože tam neměla žádného přirozeného nepřítele, začalo se jí tam nesmírně dařit. Během pouhého desetiletí dokázala zlikvidovat deset z dvanácti přítomných druhů ptáků. Počty dvou zbývajících alespoň výrazně zredukovala.

Vědci už si ale mistrných akrobatických kousků všimli i u jiných hadů. Například u sestřenice výše zmíněného hada – bojgy zlaté. Ta zase používá při překonávání překážek dlouhých skoků. Když plachtí ze stromu na strom, vypadá to, jako by chvíli letěla.

Při každém podobném skoku přitom vždy zkroutí tělo. Fyzici nedávno zjistili, že i tento pohyb má svoje opodstatnění.

„Když hadi kloužou vzduchem, vyvíjejí složitou kombinaci pohybů. Zplošťují svá těla a naklánějí je ze strany na stranu. To jim umožňuje klesat nebo stoupat. Současně tím udržují ve vzduchu rovnováhu,“ popsal Isaac Yeaton z Laboratoře aplikované fyziky Univerzity Johnse Hopkinse v Laurelu. Svá zjistění popsal loni v létě v magazínu Nature Physics.