Hrad najdeme ve stejnojmenné vesnici v okrese Rakovník, ve Středočeském kraji. Leží v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka. Na první pohled působí tento hrad spíš jako gotický zámek než klasický hrad. Nebyl totiž stavěn hlavně pro obranu, ale spíš pro pohodlí a reprezentaci . A je to znát dodnes – na členité architektuře, zachovaných klenbách i prostorovém uspořádání, které působí překvapivě promyšleně. Hrad je rozdělený na dvě části.
V té přední bývala vstupní brána a půlválcová věž, která ale nijak výrazně nepřevyšovala palácové budovy. Zadní část tvořil obytný palác, postavený do tvaru písmene U. Největší parádu tu dělaly reprezentační prostory v prvním patře – velký sál s krbem a nádherně zdobená kaple, jejíž presbytář vystupuje z budovy jako mohutný arkýř. Zajímavé je, že obranná funkce hradu byla od začátku potlačována. Svědčí o tom i velká okna v přízemí – něco, co by si běžný středověký hrad jen těžko mohl dovolit.
Klenby, které nemají v Evropě obdoby Každého návštěvníka tu chytí za srdce především kaple. Její klenba byla na svou dobu tak originální, že pro ni neexistovalo v Evropě srovnání. Kombinuje pětiboký presbytář s klenbou složitou a přitom působivě harmonickou. V dějinách středověké architektury jde o unikát, který dodnes udivuje odborníky. Pevnost se může pochlubit i dalšími cennými prvky – třeba žebrovými klenbami s kamennými žebry, která nebyla zapuštěná do klenby, ale "pouze" podvlečená. Díky tomuto chytrému řešení bylo možné zaklenout i nepravidelné půdorysy elegantními křížovými klenbami.
Čtěte také Pět aktivních sopek v Evropě, které mohou kdykoli vybuchnout. Všechny jsou v hustě osídlených turistických oblastech
Do areálu dnes vede ručně tesaný dřevěný most, který je postavený podle vzorů z pozdního středověku. Dokončen byl v roce 2005 a svým rozsahem prý nemá v Evropě obdoby. Když po něm přejdete, máte pocit, že jste se přenesli do doby krále Václava IV. – do éry gotického manýrismu a "krásného slohu", jak se tehdy říkalo stylu plnému ladnosti, jemnosti a elegance.
V 17. století prošel hrad částečnou rekonstrukcí a získal novou keramickou střešní krytinu, díky níž se mu přezdívalo "Červený hrad". Zdroje: Wikimedia Commons/CC-SA-4.0/Wector.sector Historie Hrad nechal kolem roku 1381 postavit Jíra z Roztok, což byl křivoklátský purkrabí a oblíbenec krále Václava IV. Tento muž s velkým uměleckým citem vedl královskou dvorní huť a na sídle panovníka je to znát. Jeho dílo tehdy směle konkurovalo samotným královským rezidencím. V roce 1414 se zde zastavil Mistr Jan Hus – tehdy na cestě do Kostnice. Hostil ho Jindřich Lefl z Lažan, majitel hradu.
Čtěte také Nejstarší polské lázně leží hned u hranic. Jsou luxusní a extrémně levné. Koupel v mramorové vaně vás vyjde jen na 170 Kč
Stavba byla původně trojkřídlá a dvoupatrová a v 16. století přibyla pozdně gotická okna. O století později přišly na řadu renesanční štíty, které se bohužel nedochovaly. Kvůli požáru v roce 1783 došlo ke zničení velké části dřevěných konstrukcí a v 19. století se z hradu pomalu stávala zřícenina. Dokonce bylo dynamitem odstřeleno i východní křídlo. Osud hradu se však nestal lhostejným a od roku 1914 se o jeho záchranu postupně usiluje. Nejlépe je dnes zachované jižní křídlo, z ostatních částí zůstaly především obvodové zdi. Přesto si místo uchovalo svůj půvab i ducha dávných časů.
Hrad nyní Dnes je hrad volně přístupný – můžete sem přijít jen tak, nebo se zúčastnit komentované prohlídky. Kromě gotických detailů tu návštěvníky láká arkýřová kaple, půlválcová věž i malebné průhledy mezi architekturou a okolní krajinou. V létě tu bývá rušno – pořádají se koncerty, divadelní představení, básnická sympozia, ale i tradiční Husova pouť.
Čtěte také Toto je nejkrásnější skalní město v Česku. Je tajemné a vypadá, jako by ho vysekali permoníci
Když se hrad promění v Brtník Filmaři si pevnost oblíbili už dávno. Jeho romantické ruiny, tajuplné zákoutí i zvláštní atmosféra přitahovaly kamery už v 70. letech. Nejznámější z nich je komedie Ať žijí duchové! režiséra Oldřicha Lipského, který ji natočil v roce 1977 přímo na našem zmiňovaném hradě, ale i v Novém Kníně a v Mníšku pod Brdy, kde stál filmový obchod. Ve filmu hrad dostal jméno Brtník a stala se z něj klubovna party dětí, které se rozhodnou zachránit zříceninu před přestavbou na pěstírnu žampionů. Pomáhá jim v tom rytíř Vilém z Brtníku (Jiří Sovák) a jeho dcera Leontýnka (Dana Vávrová). Kdo film zná, jistě si vybaví jeho nezaměnitelnou poetiku a písničky, které zlidověly.
Hrad i v pohádce Princ a Večernice V roce 1978 se na hradě natáčela další slavná pohádka – Princ a Večernice režiséra Václava Vorlíčka, ale premiéru měla o rok později – 1. října 1979. Scénář napsal Jiří Brdečka podle motivů Boženy Němcové a části filmu vznikaly také na zámku Ploskovice, v Hrádku u Nechanic nebo na hradě Bouzov. Ale právě hrad dodal některým scénám tu správnou pohádkovou atmosféru.
Příběh plný kouzel a lásky Pohádka začíná ve chvíli, kdy král svěří vládnutí svému synovi princi Velenovi. Ten se však během jediné noci rozhodne provdat všechny tři své sestry, a to díky tajemné dívce jménem Večernice, do které se okamžitě zamiluje. Princeznu Helenku si vezme Větrník, vládce všech větrů, Elenku získá Měsíčník a nejmladší Lenku si odvádí Slunečník.
Když se starý král vrátí domů, nestačí se divit. Synovi jeho unáhlené činy pěkně vytmaví, a tak se Velen rozhodne napravit, co pokazil – vydává se do světa hledat své sestry i milovanou Večernici. Jenže na cestě narazí na zlého čaroděje Mrakomora, pána všech bouří. Ten mu oznámí, že Večernice patří jemu. A právě tady začíná princovo opravdové dobrodružství.
Z rozmazleného prince hrdinou Na začátku je Velen trochu naivní, ale cesta ho mění. Z lehkomyslného chlapce se stává odvážný muž, který dokáže čelit zlu. Po mnoha zkouškách se mu podaří Večernici najít – a dokonce se postaví samotnému Mrakomorovi. Čaroděj se však před ním stáhne, protože ví, že by mu v boji pomohli mocní švagři – Větrník, Měsíčník a Slunečník.
Ti nakonec Mrakomora přemůžou a uvězní ho ve sklepení. Večernice prosí Velena, aby s ní zůstal přes noc a neodcházel. Princ slíbí, že se nehne z místa, ale zvědavost je silnější než on, a když sejde do sklepení, Mrakomor uprchne a unese Večernici na svůj hrad.
Hrad sloužil jako sídlo zlého čaroděje Mrakomora, kterého ztvárnil Radoslav Brzobohatý. Zdroj: Wikimedia Commons/CC-SA-4.0/Mike-Lány-88 Cesta, která prověří srdce Větrník, Měsíčník a Slunečník jsou zklamaní, že Velen porušil slib, ale dají mu ještě jednu šanci. Prozradí mu, kde Večernici najde, a varují ho, že na cestě se nesmí ohlédnout, zastavit ani uhnout z cesty, jinak zůstane navždy ztracen. Princ to všechno zvládne, dorazí na Mrakomorův hrad a s pomocí svých švagrů Večernici osvobodí. Při posledním souboji čaroděje porazí – a všechno zlé je konečně pryč.
A jak to dopadne? Po vítězství se Velen probouzí zpátky na svém zámku. Setkává se se sestrami, jejich kouzelnými manžely i s Večernicí. Dozvídá se, že všechny zkoušky, kterými prošel, mu připravili jeho švagři, aby zjistili, zda si zaslouží jejich sestru.
Princ a Večernice zůstává jednou z nejkrásnějších českých filmových pohádek. Má všechno – kouzla, lásku, napětí i humor. A hlavně ten zvláštní druh poezie, který dělá Vorlíčkovy filmy nezaměnitelnými. I po víc než čtyřiceti letech pořád dokáže pohladit po duši.
Hrad není jen zřícenina v malebném koutě středních Čech. Je to místo, kde se spojuje historie s pohádkou, gotická krása s filmovou legendou. Stačí chvíli postát na nádvoří a člověk má pocit, že z arkýře právě vyjde rytíř z Brtníku nebo aspoň Leontýnka se svým věnečkem z pomněnek.
Tak co, už víte, který hrad máme na mysli? Správná odpověď je Krakovec.
Zdroje: hrad-krakovec.cz, wikipedia.org