Helena Petrovna Blavatská, narozená v roce 1831 v Jekatěrinoslavi (dnešní Dnipro), byla osobností, která fascinovala i pohoršovala Evropu i Ameriku. Zakladatelka Teosofické společnosti, nekorunovaná královna okultismu a žena, jejíž život byl protkán nejen záhadami a duchovními experimenty, ale také skandály, podivnými zmizeními a pověstmi o milencích. Byla jednou z výrazných žen okultismu a její pověst (i ta špatná) si nezadala s takovými jmény, jako byl Aleister Crowley i někteří čeští magici.
Zakladatelka Teosofické společnosti Elena Petrovna Gan (HP Blavatská) (1831–1891) Foto: Unsure, Public domain, via Wikimedia Commons
Dobrodružka od dětství
Blavatská tvrdila, že už jako malá dívka měla mimořádné schopnosti – slyšela hlasy neviditelných bytostí a mluvila o minulých životech. V mládí se provdala za generála Nikifora Blavatského, ale manželství rychle zkrachovalo. Zřejmě se s měšťáckým generálem nudila – už tehdy snila o Indii, Tibetu a tajných lóžích zasvěcenců. Rozvedla se tedy, i když i to bylo v její době hodně výstřední.
Po rozvodu cestovala po světě jako málokterá žena své doby. Tvrdila, že navštívila Egypt, Orient, Ameriku i Indii, a že byla zasvěcena do moudrosti „tajných mistrů“, nadlidských bytostí řídících duchovní evoluci lidstva. Její kritici ovšem tvrdili, že její údajné cesty byly často jen barvitě vymyšlené a že ve skutečnosti bylo její cestování mnohem skromnější.
Milenci, peníze a pomluvy
Ačkoli Blavatská vystupovala jako asketická zasvěcená, kolovaly o ní znepokojivé klepy. Připisovaly se jí vztahy s několika muži, včetně amerického plukovníka Henryho Olcotta, s nímž založila Teosofickou společnost, a britského esoterika Alfreda Sinnetta. Sama ráda prohlašovala, že je nad lidské slabosti povznesena, ale její známí popisovali spíše ženu s výbušným temperamentem a schopností manipulovat okolím. Je dost pravděpodobné, že Blavatská si užívala všech radostí života, a to lezlo do peněz.
Její život provázely skandály s financemi. V Indii ji obvinili, že přijímá dary od bohatých stoupenců a financuje jimi svůj luxusní životní styl. Kritici ji označovali za šarlatánku, která obchoduje s exotickou mystikou. Sama Blavatská vždy trvala na tom, že je jen pokornou zprostředkovatelkou moudrosti „Mahátmů“.
Г. S. Olcott u svého stolu v sídle Adyarské teosofické společnosti, květen 1903Foto: unclar, Public domain, via Wikimedia Commons
Aféra s dopisy Mahátmů
Největší skandál vypukl koncem 80. let 19. století, když vyšlo najevo, že tajemné dopisy od transcendentních mistrů, které jí údajně přicházely, jsou nejspíš podvrhy. V sídle Teosofické společnosti v indickém Ádjáru prý dopisy záhadně „materializovaly“ ve skříních a pod polštáři – jenže když členka společnosti Emma Coulomb prozradila, že šlo o podfuk a dopisy byly podstrčené tajnými dvířky, znamenalo to pro Blavatskou velkou ostudu. Vyšetřování britské Společnosti pro psychický výzkum jí přisoudilo podíl na podvodných praktikách, což poškodilo její pověst na dlouhá léta. Další obvinění mířila na její sklon k rozmařilosti. Mnozí příznivci Teosofické společnosti jí přispívali velké částky – údajně na podporu duchovní mise. Sama Blavatská tato obvinění odmítala jako pomluvy, ostatně, nic jiného jí ani nezbývalo.
Záhada smrti
Blavatská zemřela v roce 1891 v Londýně na selhání ledvin. Její pohřeb byl okultní událostí – popel rozptýlený na třech místech symbolizoval tři kontinenty, které chtěla duchovně spojit. Její příznivci ji začali považovat za duchovní matku Nového věku, kritici za podvodnici století.
VIDEO
Proč stále fascinuje?
Helena Blavatská byla žena, která na přelomu 19. a 20. století dokázala vymknout roli vojenské paničky a propojit spiritualitu s mediálním humbukem. Její příběh kombinuje dobrodružství, skandály, psychické experimenty i finanční machinace. Ať už to byla upřímná vizionářka, nebo geniální manipulátorka, zapsala se do historie jako průkopnice západního okultismu a inspirace pro celou generaci ezoteriků v dobrém a bohužel i v tom negativním.
Petra Alraune Neomillnerová Pražská čarodějka, která se magií zabývá už od dětství. Kouzelné síly a záhady se snaží přiblížit lidem, které nenutí být mystiky, ani filozofy, ale prostě přijmout fakt, že existují věci mezi nebem a zemí, a že je můžeme využít k prospěchu všech. Autorka Petra Alraune Neomillnerová napsala například tyto populárně naučné knihy o magii: Magické kameny (Triton, 2006), Milostná magie (Triton, 2007), Runová magie (Triton, 2007), Magie kamenů (Triton, 2008), Magický zvěrokruh (Epocha 2010), Magický herbář (Epocha, 2022) a Magie lásky (Epocha, 2011). kromě toho napsala řadu románů, povídek a dalších knih z oblasti fantazy.
Zdroj: autorský článek Petra Alraune Neomillnerová, kniha Runová magie (Triton, 2007), The Secret Doctrine (Tajná nauka) – Blavatská, 1888, Isis Unveiled (Odhalená Isis) – Blavatská, 1877, Old Diary Leaves – Henry S. Olcott, Madame Blavatsky: The Woman Behind the Myth – Marion Meade
Naše články:
Související články