CENTRUM.CZ > Techzpravy.cz > 28. 8. 2025, 22:30

Intel jako národní projekt: Trumpův plán sklízí podporu i kritiku

Techzpravy.cz

Sdílet

Americký prezident Donald Trump v souvislosti s tím oznámil, že hodlá s podobnými akcemi pokračovat.

Zdroj: Brian Jason / Shutterstock.com

Americký prezident Donald Trump v souvislosti s tím oznámil, že hodlá s podobnými akcemi pokračovat.

„Před dvaceti nebo třiceti lety jsme byli lídry. Nyní se svět změnil. Nejsme v první desítce polovodičových společností,“ přiznal před pár dny šéf Intelu, než nechal 10 % společnosti v rukou americké vlády. Společnost nedokázala přizpůsobit své produkty nové době a v čele trhu skončila Nvidia s čipy přizpůsobenými potřebám umělé inteligence.

S tímto scénářem přichází intervencionismus: jak oznámil sám Intel, Spojené státy investují do akcií společnosti 8,9 miliardy dolarů (186 miliard korun), a to navíc k 2,2 miliardy dolarů (46 miliard korun), které americká vláda zaplatila společnosti za federální program schválený v roce 2022, nazvaný CHIPS and Science Act. Cílem tohoto programu je oživit americký polovodičový průmysl a zajistit konkurenceschopnost a národní bezpečnost v klíčovém odvětví moderní ekonomiky.

Video k článku ZDE

Zdroj: Youtube.com

Mohlo by vás zajímat: Google odhalil hackerskou skupinu napojenou na Čínu

Konkrétně společnost Intel Corporation oznámila dohodu s Trumpovou administrativou„na podporu dalšího rozšiřování vedoucího postavení USA v oblasti technologií a výroby„. Podle společnosti to odráží důvěru administrativy v Intel při prosazování klíčových národních priorit a klíčovou roli, kterou společnost hraje při rozšiřování domácího polovodičového průmyslu, „jakožto jediná polovodičová společnost provádějící špičkový výzkum a vývoj a logickou výrobu ve Spojených státech“, to vše podle oficiálního prohlášení.

Tato slova kontrastují s nedůvěrou, kterou Trumpova exekutiva v posledních týdnech proje vovala generálnímu řediteli společnosti Lip-Bu Tanovi kvůli nejasné historii z jeho minulosti.

Nedorozumění mezi Intelem a Trumpem

Lip-Bu Tan, generální ředitel společnosti Intel, vedl společnost, která byla odsouzena za prodej tajemství do Číny. Před několika týdny Xataka informovala o tom, jak generální ředitel před příchodem do Intelu vedl v letech 2009-2021 americkou společnost Cadence Design Systems, která se specializuje na vývoj softwarových a hardwarových nástrojů pro navrhování a ověřování integrovaných obvodů. Tato firma byla v červenci usvědčena americkým ministerstvem spravedlnosti z prodeje obchodních tajemství do Číny.

Senátor obviňuje Lip-Bu Tana z investic do mnoha čínských společností. Americký senátor Tom Cotton navíc v dopise představenstvu společnosti Intel obvinil generálního ředitele, že využívá svou firmu rizikového kapitálu Walden International k „získání podílů ve více než 600 čínských společnostech, včetně začínajících výrobců čipů, kteří dodávají čínské armádě„. Prezident Trump zašel tak daleko, že ho vyzval k rezignaci na sociální síti Truth.

Intel CEO Lip-Bu Tan Questioned by US Senator About China Investments
byu/Astigi instocks

Trump a Lip-Bu Tan se setkali. Dne 11. srpna společnost oznámila, že „v průběhu dnešního dne měl pan Tan tu čest setkat se s prezidentem Trumpem a vést s ním upřímný a konstruktivní dialog o závazku společnosti Intel posilovat vedoucí postavení Ameriky v oblasti technologií a výroby. Oceňujeme prezidentovo silné vedení při prosazování těchto strategických priorit a těšíme se na úzkou spolupráci s ním a jeho administrativou v procesu obnovy velikosti této ikonické americké společnosti.“

Jak dohoda vypadá. Americká vláda má nyní podle dohody ve společnosti podíl, ale nemá rozhodovací pravomoci. Podle RFI prezident Donald Trump potvrdil, že stát získá 10% podíl ve společnosti, aniž by utratil jediný cent, a to díky dotacím ve výši 11 miliard dolarů (230 miliard korun), které přislíbila Bidenova administrativa, jak také republikánský vůdce uvedl na svém profilu na sociální síti. Nyní panují obavy, že po této dohodě dojde ke zvýhodňování této firmy, což bude narušovat hospodářskou soutěž. Například až budou muset vládní agentury uzavírat dohody se společnostmi v tomto odvětví, mohly by upřednostnit Intel před ostatními.

Proč je tato dohoda bezprecedentní

Je to poprvé, co americká vláda zasahuje do společnosti od záchrany automobilového průmyslu během krize v roce 2008, a mnozí ji kritizují jako státní intervencionismus, který neodpovídá hospodářské politice země. Jak vysvětluje Xataka, Intel je největším americkým výrobcem čipů, a proto je pro Ameriku nejlepší volbou, pokud jde o konkurenci ve výrobě integrovaných obvodů s tchajwanskou TSMC a jihokorejským Samsungem. Vládní zásahy do technologického sektoru jsou navíc považovány za opatření proti rostoucímu vlivu Číny na světovém trhu polovodičů.