KOMENTÁŘ. Loni v létě mě Martin Úbl zblbnul do Stezky Českem a rozhodl jsem se, že naši republiku objedu na kole. Kromě mě Martin pobláznil dalších asi 50 tisíc lidí, kteří loni vyrazili aspoň na kousek Stezky Českem.
Krušné hory jsem pokořil na kole za tři dny. Další tři dny mi trvalo se dostat na kole z Děčína přes Českosaské Švýcarsko do Harrachova. Pěší přechod Krkonoš za rovněž tři dny a už jsem chycený. Pěší přechod Adršpachu a Broumovských stěn byla zatím nejhezčí etapa z celé stezky.[souvisejici]
Stezka Českem je úžasná, můj život se teď dělí na dvě období: kdy jsem na stezce a kdy se těším na Stezku. Na Stezce mám klid na přemýšlení. Můžu promyslet byznysová rozhodnutí.
Při fyzické námaze v přírodě se také dobře medituje. Teď mám za sebou přejezd Orlických hor a Jeseníků. A Martin Úbl už mě dopředu varoval: „Jeseníky je jedna z nejhezčích hřebenovek. Je to top.“
Zabloudil jsem
Když jsem na kole šlapal na Praděd, Martina i Stezku jsem proklel. Praděd je čtvrtá nejvyšší hora České republiky a na jeho vrcholu stojí 162 metrů vysoký televizní vysílač, jehož horní plošina je nejvyšším (byť umělým) bodem u nás.
[caption id="attachment_139567" align="aligncenter" width="515"]
Pitný pavilon v Karlově Studánce, dříve nazývaný Vilémův pramen. Foto: Vladimír Brůna / HlídacíPes.org[/caption]
Praděd je zároveň nejvyšší horou, kam se v Česku můžete legálně dostat na kole. Výhledy stály za to, Martinovi jsem odpustil a Stezku vzal zase na milost.
Jak se z Červenohorského sedla těžko šlape na Praděd, o to svižnější je sjezd dolů. Na Sedle Hvězda jsem se nechal unést rychlou jízdou z kopce a poprvé jsem zabloudil a dojel až do Karlovy Studánky. Ten den jsem bojoval s časem a bylo mi jasné, že to do cíle etapy na poslední vlak nestihnu.
V Karlově Studánce jsem byl na střední škole na výletě, ale tenkrát mě nezaujala. Neprávem. Americký The New York Times zařadil v roce 2013 Karlovu Studánku a Jeseníky mezi top 46 světových destinací, jako jediné české místo.
Karlova Studánka je známá svým čerstvým vzduchem, léčil se zde například Václav Havel. Zhluboka jsem se nadechnul. Natočil jsem si minerálku v pitném pavilonu a začal obdivovat protější stavbu.
Až později jsem se dozvěděl, že to je lázeňský objekt Slezský dvůr, kde ve filmu S tebou mě baví svět utíká Pavel Nový z hotelového balkonu. V Letních lázních v Karlově Studánce zpívala ve stejně filmu Zdena Studenková hlasem Heleny Vondráčkové o sladkém mámení.
Anděl na horách
Karlova Studánka mě zaujala, je to dobré místo, kam se dá zabloudit. Chtělo by to ale něco k jídlu a vymyslet nocleh. Na horním konci Karlovy Studánky je úžasný podnik Caffe Sala Hubertus. Provozuje ho paní Marcela Arlethová. O Jeseníkách se říká, že to je kraj čarodějnic. Ale paní Marcela je anděl. Kavárna je pro ní srdeční záležitost, kterou si splnila ve volném čase.
Začala v covidu, ale nevzdala to a šla si za svým snem. Vytvořila prostor s atmosférou a srdcem, lidé si sem cestu našli. Lidé přijdou a usmějí se. Někdo si dá kávu, jiný se zasní nad obrazem, další si všimne detailu – třeba krásného šálku nebo starého porcelánu s příběhem.
[caption id="attachment_139568" align="aligncenter" width="513"]
Pitný pavilon, v pozadí Slezský dvůr. Foto: Vladimír Brůna / HlídacíPes.org[/caption]
Někdo se vrátí po týdnu a přivede přátele. Ráda se sem vrací Sára Saudková. První dáma České republiky Eva Pavlová řekla při poslední návštěvě: „Cesta z Ostravy do Prahy přes Karlovu Studánku a Hubertus není ta nejkratší, ale je ta nejkrásnější.“
Každý detail v kavárně má svůj význam – od výběru gramofonových desek až po ručně malovaný obraz nebo historický porcelán. Nechybí ani ikonický nábytek: křesla podle návrhu Jindřicha Halabaly, slavné křeslo H-269, židle od firmy Thonet, křesla od Miroslava Navrátila – například typ s tvarovanou skořepinou a textilem – nebo kousky od designérů Voláka a Kropáčka.
Karlova Studánka má léčivou atmosféru – fyzicky i duševně. Je to místo, kde se člověk opravdu nadechne jinak. A když pak po výletu nebo lázeňské proceduře přijde do kavárny, kde si může v klidu sednout s kávou, podívat se na obrazy a jen tak být – to je přesně ten zážitek, kvůli kterému stojí za to přijet.
I já podlehnul tomuto sladkému mámení a do Karlovy Studánky se znovu vrátím. Díky Stezce Českem poznávám zajímavá místa a potkávám inspirativní lidi. Jak říká paní Marcela Arlethová: „Dopřejte si chvíli pro sebe. Přijďte jen tak, posaďte se, podívejte se na obrazy a vnímejte to, co právě cítíte. Je to o přijetí, o klidu, o tom být tady a teď.“
Autor je podnikatel a investor. V současnosti provozuje lyžařský areál v krušnohorském Perninku.