Při pohledu zvenčí a s jistým odstupem se zdá, že šetření tzv. bitcoinové kauzy za tři měsíce nijak nepostoupilo. Hned několika verzemi časových os celého případu se politikům u moci podařilo z případu vytvořit jakýsi technokratický zkrat, v němž záleží spíše na časové posloupnosti akcí některých více a některých méně známých aktérů.
Politici tak chtě nechtě ve spleti exekutivních a neexekutivních rozhodnutí, schůzek a korespondence rozmělnili či rovnou zastřeli meritum celé kauzy; totiž otázku, zda miliardový dar ministru spravedlnosti byl úplatkem, který měl zlegalizovat další dvě miliardy korun v digitálních peněženkách bývalého zámečníka a později počítačového programátora z Břeclavi Tomáše Jiřikovského.
Když přinesl digitální peněženku
Odcházející vláda to navenek tají, a tak se to sluší jejím členům i voličům připomenout: Nad končící koalicí se vznáší velmi vážné podezření, že se pokusila přes dar ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi zlegalizovat finanční výnosy z obchodu s tvrdými drogami, zbraněmi, jakož i výnosy z kdovíjaké další trestné činnosti.

Text, jehož autorem je novinář Ivan Kytka, je na základě vzájemné spolupráce převzat z aktuálního vydání nezávislého týdeníku Přítomnost. Titulek a mezititulky jsou redakční.
V posledních deseti dvanácti letech se s nimi čile obchodovalo v alternativní digitální měně bitcoinech. Navíc svou roli v legalizaci oněch výnosů měl či mohl sehrát jeden z garantů vymahatelnosti práva a dohledu nad zákonností v zemi; totiž Nejvyšší soud ČR.
Nelze-li bez jakýchkoliv pochybností prokázat, že obsah Jiřikovského digitálních peněženek pochází z trestné činnosti, usoudil soud, je třeba dbát principu ochrany soukromého vlastnictví a bitcoiny kdysi odsouzenému překupníkovi drog vrátit.
Právnímu posudku Nejvyššího soudu, obávám se, protiřečí jedna z událostí na zmíněné časové ose, kterou s péčí třídní premiantky piluje teď ministryně Decroix.
Když Jiřikovský přinesl obsah digitální peněženky do směnárny Bit.plus, pražští směnárníci po krátké rešerši přes blockchainovou datovou platformu forenzní společnosti Chainanalysis zjistili, že bitcoiny (včetně těch darovaných vládě) pocházejí z nelegálního tržiště Nucleus. Na něm se do roku 2016 obchodovalo s drogami, zbraněmi či padělanými doklady.
Pro úplnost dodejme, že podle svého internetového profilu poskytuje společnost Chainanalysis služby vládám, finančním institucím a obchodníkům s kryptoměnou, aby mohli vyšetřovat zakázané či nelegální aktivity spojené s převody kryptoměny.
Napomáhá tomu, aby operace s kryptoměnou splňovaly regulační kritéria, a těm, kdo s kryptoměnou nakládají, pomáhá omezovat rizika spojená s relevantními transakcemi.
Poslanci zákonodárných sborů a s nimi i celá česká veřejnost by si po třech měsících zasloužili od české exekutivy tuhle jednoduchou a vcelku zásadní informaci. Totiž zda znalci, kteří připravovali podklady pro posudek Nejvyššího soudu či úředníci Ministerstva spravedlnosti o existenci analytických služeb věděli a zda alespoň zvažovali je použít. Případně proč se jejich použití vyhnuli.
Tahle informace by nejspíš neohrozila pokračující trestně právní šetření celého případu. Dodejme, že z pohledu českého voliče či daňového poplatníka, zdá se nepravděpodobné či rovnou trestuhodné, nedisponuje-li státní aparát běžně analytickými nástroji, které má k dispozici směnárna na Národní třídě č. p. 41.
Vládní informační vakuum
S tímto vědomím a s touto znalostí mohla paní ministryně Decroix či rovnou premiér Petr Fiala předstoupit po třech měsících před poslance a sdělit jim, která z nabízejících se variant je blíže pravdě.
Totiž zda je část české moci výkonné a soudní jen a jen nekompetentní a nedokáže to, co směnárníci z Národní třídy. Či zda je rovnou zkorumpovaná a je jí při vylepšování rozpočtové kapitoly Ministerstva spravedlnosti dobrá každá koruna či bitcoin. A to bez ohledu na to, od koho a z jaké (trestné) činnosti pochází.
Pokračující šetření navzájem se protínajících či paralelních časových os a také informační vakuum, které kolem kauzy dosluhující vláda vytvořila, poukazuje také na historicky nesnesitelnou slabost a nekompetenci parlamentní opozice.
Během uplynulých tří měsíců mohla požádat například o audit všech finančních darů, které vláda za končící volební období přijala. Mohla požádat vládu, aby poslancům a s nimi i veřejnosti vysvětlila, jakými mechanismy, vnitřními předpisy a protokoly se přijímání finančních a materiálních darů řídí. Jaká etická pravidla pro takové dary existují a jaké kontrolní mechanismy je provázejí.
Tříměsíční šetření, které vedla ministryně Decroix, se vyhýbá odpovědím na jednoduché, ale zásadní otázky. Společně s renomé dosluhující koaliční vlády tak, žel, prohrávají i principy zastupitelské demokracie a právního státu, o morálce, etice a prosté občanské cti ani nemluvě.
Autor textu, Ivan Kytka, je novinář, žije ve Velké Británii, mimo jiné byl dlouholetým redaktorem České televize či české redakce BBC World Service.