To je čas, kdy se z vajíček líhnou housenky obalečů a píďalek, aby započaly svou životní pouť. Bohužel, několikadenní jarní mrazy znamenají jejich úhyn, a tím i následně hlad pro hmyzožravé ptáky. Řada z nich reaguje tak, že než by mláďata pošla hlady, inkubovanou snůšku raději opustí.
Domněnka některých ornitologů, že globální oteplování přinese vyhladovění hmyzožravých ptáků, kteří zahnízdí „podle kalendáře“, tedy až po dokončení vývoje housenek, je poněkud mylná. Ptáci, např. koňadra nebo modřinka, reagují podobně jako hmyz na teplotu a fenologické fáze. Neřídí se tedy nalinkovanými termíny, ale jsou schopni zahnízdit až o několik týdnů dříve!
A tak není výjimkou zastihnout kosa na snůšce již začátkem března, konipasy v polovině dubna, podobně jako výše zmíněné sýkory. Přijdou-li s mrazy i sněhové a dešťové přeháňky, inkubovaná vejce z promočených otevřených hnízd zachladnou a ptáci snůšku opustí. Ale sýkory mají hnízda vystlaná velmi dobře, a to mechem i srstí, přičemž uzavřený prostor budky brání promočení hnízda a potažmo i prochlazení inkubovaných vajec.
Opuštění inkubované snůšky lze tak dát do souvislosti s pravděpodobným úhynem malých housenek, které se v mrazu zřejmě nepasou, hladoví, někde zřejmě jsou při námraze zality do ledu či jíní. Po jeho roztátí pravděpodobně padají k zemi, jen nepatrná část mrazový stres přežije bez úhony.
Naštěstí opuštěné snůšky bývají lokálního charakteru, a tento jev se tedy netýká celé oblasti výskytu ptačího druhu. Za poslední tři dekády byly na východní Moravě zaznamenány takové události ve větším rozsahu v roce 2003 a 2024. Loni byly ranní teploty na okně ve městě 22. – 25. dubna 2-3 °C, je tedy dosti pravděpodobné, že mimo zástavbu byly mnohde noční teploty pod nulou.
loading=lazy width="666" height="500" title="Jiná opuštěná snůška modřinky, kterážto nahrazuje vysoké hnízdní ztráty (zvraty počasí, predace, kompetice, nemoci) početnými odchovy." alt="Jiná opuštěná snůška modřinky, kterážto nahrazuje vysoké hnízdní ztráty (zvraty počasí, predace, kompetice, nemoci) početnými odchovy." border=0 /> Jiná opuštěná snůška modřinky, kterážto nahrazuje vysoké hnízdní ztráty (zvraty počasí, predace, kompetice, nemoci) početnými odchovy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal
Někdy je však těžké posoudit či odhadnout, zda ptáci opustili snůšku z důvodu zachlazení snůšky, nebo nedostatku potravy. Pokud ale vizuální kontrola listů na konci dubna a v květnu nenachází žádné požerky (vykousaná místa), ani housenky na spouštěcích vláknech, je předpoklad úhynu naprosté většiny „předčasně“ vylíhnutých housenek.
Snůšky opouštějí např. i sovy, a to když se zhroutí populace hrabošů, respektive byla-li na jaře vytrávena. Například K. Poprach zjistil na jaře 2024 dokonce až 46 % opuštěných snůšek sýčka. V tom samém roce měli puštíci obecní úspěšné odchovy, neboť březen byl teplotně nadprůměrný a populace myšice lesní byla v gradační fázi. Tento druh běžně hnízdí koncem zimy, kdy jsou delší noci, a je schopen snůšku v dutině stromu či v budce tepelně ochránit. Dubnové mrazy tak přišly u vyspělých mláďat s již dobrou termoregulací, myším pod zemí mráz též nijak významně neublíží.
U zmíněných druhů sýkor představoval loni podíl opuštěných snůšek necelých 30 %, přičemž v jiných letech je jen okolo 5%, což bývá způsobeno např. úhynem samečka (uloven krahujcem apod.). Úhyny samiček na hnízdě se též pohybují v nízkých jednotkách procent, o možných příčinách se dá jen spekulovat.