Jedním z hlavních důvodů, proč ženy obecně potřebují o něco více spánku, je rozdíl v tom, jak využívají svůj mozek. Ženy bývají více náchylné k multitaskingu, řeší více věcí najednou, často kombinují pracovní, domácí a pečovatelské role. To znamená vyšší duševní zátěž, kterou je třeba během spánku regenerovat. Spánek je totiž zásadní pro obnovu mozku a zpracování informací.
Ženské tělo prochází během života různými hormonálními změnami, menstruace, těhotenství, kojení nebo menopauza. Tyto fáze často narušují spánkový režim. Například v období před menstruací je běžné, že ženy hůře usínají, častěji se budí nebo spí méně hluboce. Těhotenství přináší nejen fyzické nepohodlí, ale také hormonální výkyvy, které ovlivňují kvalitu spánku. Po porodu přichází období častého nočního vstávání a přerušovaného spánku, především u žen, které kojí. V menopauze se přidávají další faktory, jako jsou návaly horka nebo noční pocení, které také narušují spánek.
Psychická zátěž a role pečovatelky
Ženy jsou častěji než muži v roli pečovatelky, ať už jde o děti, nemocné členy rodiny nebo domácnost obecně. To často znamená nepravidelný spánek, vstávání v noci, či neschopnost si „odpočinout hlavou“. Mnoho žen trpí úzkostí nebo depresí, což jsou stavy, které jsou úzce spojené s nespavostí.
Potřebují tedy ženy opravdu spát déle? V průměru by ženy měly spát asi o 15 až 20 minut déle než muži, rozdíl není zásadní, ale existuje. Důležitější než samotná délka spánku je však jeho kvalita. Ženy sice často udávají, že spí hůře, ale výzkumy ukazují, že jejich spánek bývá hlubší a regeneračnější než u mužů, alespoň v laboratorních podmínkách.
Studie z Duke University například odhalila, že ženy, které spí málo, čelí většímu riziku deprese, úzkosti a hněvu než muži při stejném nedostatku spánku. Zajímavé poznatky přinesla také nejnovější studie provedená mezi vysokoškolskými studenty, která zkoumala spánek, duševní zdraví a rozdíly mezi pohlavími. Výzkumu se zúčastnilo 32 studentů (z toho 16 žen), kteří po dobu jednoho týdne nosili zařízení na měření spánku a poté vyplnili dotazníky hodnotící kvalitu spánku, míru únavy, denní ospalost, stres a další psychické symptomy.
Ukázalo se, že ženy skutečně spí déle než muži (v průměru 7,31 hodiny oproti 6,47 hodinám), avšak navzdory delšímu spánku trpí větší denní ospalostí, vyšší únavou, úzkostí a stresem. Kvalita spánku byla u obou skupin podobně nízká. Tato zjištění naznačují, že ženy mohou mít skutečně vyšší potřebu spánku než muži, ale samotné prodloužení doby spánku nestačí k tomu, aby se cítily odpočatě. Spánek žen je zřejmě ovlivněn složitější kombinací fyziologických a psychických faktorů, které vyžadují komplexnější přístup k řešení problémů se spánkem a duševní pohodou.
Obecné doporučení tedy zní, dospělý člověk by měl spát 7 až 9 hodin denně. Ale zatímco muži i ženy toto pravidlo sdílejí, jejich potřeba spánku se může lišit v závislosti na biologii, životní situaci a psychické zátěži. Ženy jsou v tomto ohledu náchylnější k poruchám spánku i k větší potřebě jeho kompenzace.
Takže pokud si žena ráno přispí, nejde o lenost, její tělo si pravděpodobně jen říká o to, co skutečně potřebuje.
Zdroje: Sleep Foundaion, Womans brain health, ABC, NIH,
Související články