Meteorologie je velmi složitý systém, a to do té míry, že vznikla známá a často nepochopená fráze: mávnutí motýlích křídel může způsobit hurikán na druhé straně planety.
Tuto metaforu zpopularizoval matematik a meteorolog Edward Lorenz v 60. letech 20. století. Lorenz ji použil k ilustraci nemožnosti přesných dlouhodobých předpovědí počasí, protože i nepatrné odchylky v počátečních podmínkách mohou v průběhu času zesílit a vést ke zcela neočekávaným výsledkům. Existují však nitky, za které je třeba tahat, abychom pochopili původ určitých „vzorců počasí“.
Podle studie zveřejněné v časopise Nature Communications je odlesňování je zodpovědné za přibližně 74 % poklesu srážek v období sucha v amazonském deštném pralese od roku 1985. Studie ukazuje, jak odlesňování spolu s rostoucími globálními emisemi vedlo k proměně amazonského deštného pralesa.
Plíce světa mají problém s vláhou
Amazonský deštný prales je největším tropickým lesem na planetě a hraje klíčovou roli při udržování regionální a globální klimatické stability. V posledních desetiletích se ukázalo, že kombinace rostoucích globálních teplot v důsledku emisí skleníkových plynů a odlesňování mění koloběh vody, uhlíku a energie v přírodním prostředí, jako je Amazonie. Předchozí výzkum však tyto faktory a jejich relativní roli v proměně amazonského deštného pralesa dosud neodhalil.
Autoři pod vedením Marca Franca analyzovali satelitní data pokrývající přibližně 2,6 milionu kilometrů čtverečních amazonského deštného pralesa v letech 1985-2020 a kvantifikovali vliv odlesňování a globální změny klimatu na klima v regionu. Analýza odhalila, že odlesňování je spojeno s poklesem srážek o 15,8 milimetru za suché období, což představuje přibližně 74 % celkového poklesu.
Odlesňování se také podílí na zvýšení maximální teploty vzduchu při povrchu Země o 2 °C z 16,5 %, zbytek připadá na globální změnu klimatu. Studie rovněž ukazuje, že místní klima Amazonie reaguje na odlesňování nelineárně, přičemž nejvýraznější dopady na klima se projevují v raných fázích procesu odlesňování, konkrétně během prvních 10-40 % úbytku lesního porostu.
Nakonec Francův tým extrapoloval výsledky (za předpokladu zachování současné míry odlesňování) a předpověděl stav amazonského klimatu v roce 2035. Na základě těchto výpočtů se předpokládá, že v amazonské oblasti dojde ke zvýšení celkové teploty o 2,64 °C a ke snížení srážek o 28,3 milimetrů za suché období ve srovnání s rokem 1985.
Výsledky této studie zdůrazňují význam odlesňování jako faktoru, který přispívá ke změnám amazonského ekosystému v souladu s globální změnou klimatu. Pochopení tohoto vztahu je nezbytné pro vypracování účinných strategií zmírňování a přizpůsobování se klimatickým změnám s cílem zachovat životně důležitý ekosystém amazonského deštného pralesa.
A co u nás?
Výsledky vedou k další otázce: Co se stane v Evropě – sníží se množství srážek? Evropa přišla za posledních 6 000 let o více než polovinu svých lesů. Důvodem je především expanze zemědělství a poptávka po palivovém dřevu. Podle satelitních údajů se úbytek biomasy v lesích EU v letech 2016-2018 zvýšil o 69 % ve srovnání s obdobím 2011-2015

Zdroj: Youtube.com
Zároveň se v Evropě za poslední čtyři desetiletí snížila úroveň půdní vlhkosti. Teploty způsobily, že se půdní vlhkost postupně vzdaluje od průměru, a to vede ke snížení srážek. Znamená to, že v Evropě bude v důsledku odlesňování stále méně srážek?
Odlesňování v Evropě, i když není tak rozsáhlé jako v Amazonii, má také významný vliv na místní a regionální klima. Evropské lesy fungují jako úložiště uhlíku a pohlcováním oxidu uhličitého z atmosféry pomáhají zmírňovat klimatické změny. Úbytek těchto lesů nejen uvolňuje uložený uhlík, ale také snižuje schopnost regionu absorbovat budoucí emise. Kromě toho lesy ovlivňují hydrologický cyklus, mají vliv na výpar a tvorbu mraků, což může měnit průběh srážek.
Na druhou stranu může zalesňování a udržitelné obhospodařování lesů hrát zásadní roli při zmírňování změny klimatu. Iniciativy, jako je Evropský zelený pakt, se zaměřují na obnovu lesních ekosystémů a zvýšení biologické rozmanitosti, což by mohlo pomoci čelit některým negativním účinkům odlesňování.
Závěrem lze říci, že odlesňování je globální problém, který se týká jak tropických, tak mírných oblastí. Pochopení jeho dopadů je nezbytné pro formulování účinných politik na ochranu ekosystémů a klimatu planety.