Konec Mussoliniho měl podobu krvavého zúčtování. To, co následovalo po jeho popravě, se zapsalo hluboko do historie

| 3 min

Sdílet

Zneuctěný fašistický diktátor Benito Mussolini byl 28. dubna roku 1945 brutálně popraven italskými partyzány. Bylo to v malé vesnici a jednalo se teprve o začátek.

Konec Mussoliniho měl podobu krvavého zúčtování. To, co následovalo po jeho popravě, se zapsalo hluboko do historie

Zdroj: Zdroj fotografie: Public Domain

Benito Mussolini se zmocnil Itálie jak perem, tak mečem. Narodil se 29. července 1883 a už od dětství byl inteligentní a zvídavý. Uvažoval o kariéře učitele, ale nebylo to pro něj to pravé. Stále ovšem četl velké evropské filozofy jako Immanuela Kanta, George Sorela, Benedikta de Spinozu, Nietscheho a samozřejmě Karla Marxe. Ve 20 letech pak v novinách v sérii článků obhajoval násilí jako efektivní nástroj národní změny.

Nástup k moci a první konflikty

Po působení jako novinář a střelec během 1. světové války založil Mussolini roku 1921 Národní fašistickou stranu. Počet následovníků rostl (oblečeni v černém) a on vystupoval s jedním proslovem za druhým. Jeho lidé zapalovali vládní budovy a odpůrce vraždili po desítkách. Roku 1935 jeho jednotky napadly Etiopii a krátký střet skončil italským vítězstvím. Země se stala italskou kolonií a podle některých historiků byl tento moment počátkem 2. světové války.

Na jaře 1945 byla válka v Evropě u konce a Itálie zlomená, což hodně lidí dávalo za vinu právě Mussolinimu. V dubnu souhlasil s tím, že se sejde se svými oponenty v Miláně. Zde se dověděl o německém vyjednávání, které ho rozhněvalo. Se svou milenkou uprchl na sever a připojil se k německému konvoji, který mířil do Švýcarska. Věřil totiž, že takto dožije svoje dny v exilu. I přes německý kabát a helmu byl však skoro ihned odhalen.

Poprava a Hitlerova přísaha

Protože byla jeho tvář po 25 let prakticky všude, poznali ho ihned. Jelikož se partyzáni báli jeho záchrany Němci, odtáhli ho i s milenkou na vzdálenou farmu. Tam je salvou popravili. Noc poté přijel na náměstí v Miláně náklaďák a 10 mužů vyložilo 18 těl. Bylo to stejné místo, kde o rok dříve Mussoliniho věrní zastřelili 15 antifašistů. Vzpomínka nezmizela a dav si tak na tělech vylil 20 let trvající frustraci ze všech událostí a neblahého vývoje v zemi.

Zpráva o jeho smrti se rychle šířila a Hitler přísahal, že nenechá své tělo takto znesvětit. V poslední vůli pak napsal: „Nepřeji si padnout do rukou nepřítele, kdy budou Židé plánovat podívanou, aby pobavili své hysterické masy.“ Prvního května, pouhé dny po Mussoliniho smrti, zabil sebe i Evu Braunovou. Jeho věrní pak tělo spálili, protože Sověti už se blížili k Berlínu. Mezitím ovšem pokračovaly události kolem mrtvoly italského diktátora.

Další cesty obou mrtvých těl

Po znesvěcení jeho ostatků přijely jak americké jednotky, tak katolický kardinál. Těla převezli do místní márnice, kde armádní fotograf pořídil snímky děsivých ostatků Mussoliniho. Pak byl popravený diktátor spolu se svou milenkou konečně uložen do neoznačeného hrobu. Jenže místo nezůstalo tajemstvím dlouho a fašisté ho na Velikonoční neděli roku 1946 opět vykopali. Následně se o měsíce později objevilo v klášteře poblíž Milána.

Tady zůstalo po 11 let, dokud ministerský předseda Adone Zoli nepředal kosti Mussoliniho vdově. Ta svého manžela konečně řádně pohřbila v rodinné kryptě v Predappio. Tohle ovšem stále není konec příběhu o Mussoliniho smrti. Roku 1966 vrátila americká armáda jeho rodině plátek jeho mozku. Proč měla armáda vzorek mozku? Museli ho vyříznout, aby mohli provést test na přítomnost syfilidy. Ten ovšem stejně vyšel jako neprůkazný.

Konec Mussoliniho měl podobu krvavého zúčtování. To, co následovalo po jeho popravě, se zapsalo hluboko do historie

Německo musí platit, rozhodl soud. Za nacistický masakr v roce 1944

Zažloutlé bělmo vůbec nemusí nastat. Expert radí, jak spolehlivě poznat žloutenku

Dobré vědět, naštval Siniakovou výraz "krach". Partnerka ji trefila, šňůra končí

Nejdůležitejší body z Bílého domu: Zelenského nečekaná nabídka i Trumpovo přiznání

"Necítila jsem lásku, jen úzkost." Spisovatelka syrově odhaluje těžkosti šestinedělí