Úroveň okyselování oceánů překročila hranici neslučitelnou se stabilními a udržitelnými ekosystémy, což znamená, že bylo překročeno sedm z devíti planetárních mezí.
Přibližně třicítka vědců definovala pojem planetární meze v roce 2009 v dokumentu nazvaném A safe operating space for humanity (Bezpečný operační prostor pro lidstvo). Výzkumníci tehdy odhadli, že lidstvo překročilo nejméně tři planetární meze. Od té doby výroční zprávy Postupimského institutu pro výzkum klimatu ukazují na pokračující zhoršování stavu. Zpráva za rok 2025 uvádí, že hranice okyselování oceánů byla právě překročena.
„Oceán se okyseluje, což ohrožuje mořský život a vede k nebezpečným podmínkám, přičemž tento trend nadále pokračuje,“ píší vědci.
Ačkoli se kyselost měří pomocí pH, měřítkem pro tuto hranici je koncentrace aragonitu, minerálu nezbytného pro život korálů a mořských živočichů se schránkami. Čím je oceán kyselejší, tím více se aragonit rozpadá. Dolní mez byla stanovena na 80 % koncentrace před průmyslovou revolucí. A oceány klesly pod tuto úroveň.
„Od počátku průmyslové éry se pH na hladině oceánů snížilo již přibližně o 0,1 stupně. To odpovídá zvýšení kyselosti o 30-40 %,“ uvádějí vědci. „Tato změna ohrožuje organismy, které tvoří schránky nebo kostry z uhličitanu vápenatého, jako jsou koráli, měkkýši nebo důležité druhy planktonu. Postupné mizení těchto organismů může narušit potravní řetězec,“ vysvětlují.
Hlavní příčinou okyselování oceánů je pohlcování oxidu uhličitého (CO₂) uvolňovaného při spalování fosilních paliv. Dalších šest široce překračovaných limitů souvisí se změnou klimatu, odlesňováním, ztrátou biologické rozmanitosti, šířením syntetických chemických látek (včetně plastů), nedostatkem sladké vody a rovnováhou dusíkového cyklu (vstupy do zemědělství).
Dva planetární limity, které nebyly překročeny, se týkají aerosolů v atmosféře (znečištění ovzduší) a úrovně ozonu ve stratosféře. Okyselování oceánů je kritickým jevem, který ovlivňuje biologickou rozmanitost moří, a tím i lidská společenství, jejichž živobytí je na těchto ekosystémech závislé. Oceány pohlcují přibližně 30 % CO2 uvolněného do atmosféry, což pomáhá zmírňovat změnu klimatu, ale za cenu změny jejich přirozeného chemismu. Tento proces má vliv nejen na mořské organismy, ale také na ekonomiku, protože může vážně ovlivnit průmyslová odvětví, jako je rybolov a cestovní ruch.

Zdroj: Youtube.com
Koncept planetárních mezí byl vyvinut za účelem identifikace kritických prahů, jejichž překročení by mohlo vést ke katastrofickým změnám v zemském systému. Tyto hranice fungují jako jakási bezpečnostní zóna, která udržuje rovnováhu naší planety. Překročení těchto mezí ohrožuje nejen stabilitu ekosystémů, ale také dlouhodobě ohrožuje přežití lidstva.
Pro řešení těchto problémů je zásadní, aby se globální politiky zaměřily na snižování emisí CO2 a podporu udržitelných postupů, které chrání mořské ekosystémy. Kromě toho je nezbytné pokračovat ve výzkumu a vzdělávání veřejnosti, aby se zvýšilo povědomí o důležitosti udržování planetárních mezí v bezpečných mezích.