Kvantové sny: experiment, který zpochybnil hranici mezi snem a realitou

| 2 min

Sdílet

Může být sen víc než jen výtvor mozku? Co když jde o jev, v němž se naše vědomí krátce propojuje s jemnějšími zákony fyziky?

Kvantové sny: experiment, který zpochybnil hranici mezi snem a realitou

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Letos vám nadělíme víc než Ježíšek!

Hrajte s námi o předplatné HBO, knížky i další ceny každý týden, ale hlavně o velkou vánoční výhru 15. prosince - 300.000 Kč.

Vše o soutěži

Poslední experimenty s měřením mozkové aktivity během lucidního snění naznačují, že během spánku se v mozku odehrávají procesy, které připomínají kvantové jevy – okamžité přeskoky informací, změny stavu a paradoxní propojení vzdálených oblastí.

1️⃣ Když se fyzika probouzí ve snu

V roce 2024 tým z University of Sussex provedl sérii experimentů, při nichž sledoval mozek účastníků ve fázi REM pomocí kvantových magnetometrů – extrémně citlivých zařízení schopných detekovat mikroskopické změny v magnetickém poli neuronů.

Výsledky ukázaly drobné, ale systematické „kvantové fluktuace“ v oblastech zodpovědných za vizuální představivost a prostorovou orientaci. Jinými slovy: neurony ve spícím mozku se někdy chovají tak, jako by sdílely stav na dálku – podobně jako kvantové částice.

Tento jev by mohl vysvětlovat, proč sny často překračují logiku času a prostoru. Mozek se totiž během snu nemusí řídit klasickou kauzalitou, ale stavem pravděpodobnosti – současně prožívá více „možných realit“.

2️⃣ Experiment, který překvapil i fyziky

Největší pozornost vyvolal experiment, při němž vědci požádali lucidní snílky, aby během snu provedli jednoduchý signál pohybem očí, zatímco jejich mozková aktivita byla měřena v reálném čase.

Během několika okamžiků se v EEG objevily náhlé vlnové změny – podobné kvantovým přechodům mezi energetickými stavy. Zajímavé bylo, že tyto přechody se odehrály přesně v momentě, kdy snící uvedli, že „uvědomili si sen“.

Pro některé fyziky to byl fascinující detail: mozek možná během snu spouští kvantovou koherenci, tedy krátkodobé sladění částic na úrovni, která obvykle mizí v teple živé tkáně. Pokud by se tento efekt potvrdil, šlo by o první důkaz, že vědomí může využívat kvantové procesy i mimo bdělý stav.

3️⃣ Hranice mezi snem a skutečností

Vědci zatím varují před přehnanými interpretacemi. Kvantové chování v mozku není důkazem „mystických“ schopností, ale může naznačovat, že biologické systémy dokážou krátkodobě udržet kvantovou stabilitu, podobně jako fotosyntéza u rostlin nebo navigace u ptáků.

Snění by tak mohlo být přirozeným prostorem, kde mozek testuje různé konfigurace reality – v prostředí bez smyslových omezení. To by vysvětlovalo, proč si sny pamatujeme jako současně reálné i neskutečné: mozek během nich doslova zkouší, jak funguje realita samotná.

Ať už jde o kvantovou interakci nebo ne, jedno je jisté – sny nám ukazují, že hranice mezi vědomím a fyzikou je tenčí, než jsme si mysleli.