Labyrint: Skrytá symbolika, natáčecí lokace, otec se synem i znepokojivé paralely s dílem Hieronyma Bosche

| 2 min

Sdílet

Kriminální seriál Labyrint zaujal temnou symbolikou, silným obsazením i inspirací ve středověkém umění. Jaké zajímavosti se pojí s natáčením?

Labyrint III.

Zdroj: FOTO:© Česká televize / Mikuláš Křepelka, distr. TV Seznam

První série temného kriminálního seriálu Labyrint z produkce České televize odstartovala šokujícím nálezem těla krajského politika naaranžovaného podle středověkých mučicích praktik. Vyšetřování se brzy rozroste v znepokojivou sérii vražd, která otřese nejen regionem, ale i samotnými detektivy.

Středověké motivy, obrazy Bosche a symbolika zla

Zločiny v Labyrintu nejsou jen brutální. Mají až rituální přesnost a hlubokou symboliku. Klíčovým vodítkem se pro kriminalisty stává dílo Hieronyma Bosche, zejména jeho triptych Poslední soud. Tento renesanční malíř byl známý svými vizemi pekla, hříchu a morálního úpadku, a právě jeho temné obrazy se objevují na začátku každé epizody. Pachatel se jimi zjevně inspiruje – a diváky tím vtahuje do ponuré atmosféry, která připomíná víc středověký traktát o zlu než běžný detektivní případ.

Langmajer s Kanócz v hlavních rolích, Donutil se synem na place

Hlavní vyšetřovatel Michal Remeš v podání Jiřího Langmajera se v seriálu potýká nejen s případem, ale i vlastním chaotickým soukromím. Jeho parťačkou se v první řadě stává bratislavská policistka Tamara Berkyová (Zuzana Kanócz), která má své vlastní komunikační démony. Vedle této ústřední dvojice si v seriálu zahrál i Miroslav Donutil, a to po boku svého syna Martina Donutila. Ti ztvárnili postavy Petra Olivy a Emila Zachariáše.

Tvůrci natáčeli na desítkách reálných míst, často nečekaných – například v lomu Seč u Rudlic, ve větrném mlýně v Petrovicích, u přehrady v Brně nebo ve věznici v Tišnově. K ikonickým lokacím patří hrad Boskovice, kde byla držena zdravotní sestra Martina i biskup, a fiktivní obec Malá Čistá, která je ve skutečnosti Doubravník.

Fiktivní jména, reálné právo a moravské narážky

Seriál pracuje i s českým právním rámcem. V jednom z dílů se farář odvolává na § 368 odst. 3 trestního zákoníku, podle kterého nemusí vypovídat o již spáchaném činu kvůli zpovědnímu tajemství. Seriál tak přirozeně otvírá debaty o hranicích mlčenlivosti a spravedlnosti.

Scenáristé navíc nezapomněli na jemný humor – například v 6. dílu se objeví postava siláka Jirky Knedly, což je narážka na moravského strongmana Zdeňka Knedlu. A když si Remeš v závěru série pustí televizi, sleduje v ní film Osmy od Jiřího Stracha.

Třetí série pak přináší další vrstvy tajemství, včetně smyšlené psychiatrické léčebny Medlánky, která byla vytvořena z tišnovské nemocnice. Tvůrci tak dál míchají realitu s fikcí způsobem, který diváky nutí sledovat každý detail. A právě to dělá z Labyrintu jednu z nejpůsobivějších českých krimi sérií posledních let.