„Nová expozice je rozdělena do dvou částí nacházejících se ve dvou propojených místnostech. Vstupní prostor představuje tzv. velké dějiny spojené s Březníkem. Návštěvník se zde seznámí s historií Březníku od nejstarších dochovaných záznamů až po současnost v kontextu historických událostí a zapojuje i dopady světových dějin na jednu z nejopuštěnějších lokalit v Čechách,“ představuje výstavu vedoucí návštěvnických středisek a střediska environmentální výchovy Správy NP Šumava Martina Kučerová.
„Druhá část má ve svém středu jedinečný model, který představuje lokalitu Březníku ve druhé polovině 19. století. Kamenná myslivna, původní dřevěná hájovna a dřevěné domky dřevařů s hospodářskými objekty vás zavedou do života v této lokalitě,“ doplňuje.
Model vytvořil Stanislav Vrška na základě podkladů od historika Petra Klučiny, který musel pátrat ve starých dokumentech pro co nejpřesnější ztvárnění života na Šumavě v daleké historii. „Samotná výstava je navržena tak, aby se návštěvníci na chvilku ocitli na staré Šumavě. K tomu napomáhá hra světel a stínů a zvuky šumavské přírody. Expoziční panely jsou doprovázeny krátkými texty ve třech jazykových mutacích,“ zve do expozice mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.

„Expozice musela být uzpůsobena omezeným prostorám podkroví budovy, a proto pojme v jeden moment maximálně 20 osob. Určitě ale doporučuji v expozici strávit trochu delší dobu, neboť ambivalentní hudba, ale také změny osvětlení, navozují průběh dne,“ říká Martina Kučerová a dodává: „Při plánování výstavy jsme chtěli navodit atmosféru dob minulých a také dát návštěvníkům prostor k zamyšlení se, jak bylo těžké žít v takto odlehlých končinách na Šumavě. Interaktivní forma modelů umožní nahlédnout do historie také i těm nejmenším návštěvníkům.“
Hájovna leží na velmi drsném místě
Březník je samota, která se nachází v širokém údolí Luzenského potoka, 7,5 km jihovýchodně od Modravy. Ve středověku vedla Luzenským údolím Zlatá stezka spojující Čechy s německým Pasovem. Do hájovny na Břenzíku zasadil Karel Klostermann děj románu Ze světa lesních samot, který se odehrává ve druhé polovině 19. století. Bývalá Schwarzenberská hájovna byla v letech 1998–2002 opravena a přeměněna na informační středisko Národního parku Šumava.
Lokalita na Březníku je jedním z nejdeštivějších a nejstudenějších míst v Česku. Nachází se v přísně chráněné zóně parku, okolní les byl v minulých letech napaden kůrovcem, ale na místě už vznikl nový porost. Od Březníku je jeden z nejkrásnějších výhledů na horu Luzný, která leží 300 m za česko-německou hranicí v Bavorsku za bývalým přechodem Modrý sloup.
Po trase bývalé Zlaté stezky vedla do druhé světové války turistická stezka. V době komunistického režimu bylo toto místo nepřístupné. Cesta se krátce používala po roce 1989. Pro turisty se ale uzavřela s vyhlášením národního parku kvůli výskytu tetřeva hlušce. Modrý sloup je dnes z české strany striktně nepřístupným místem, ale pro turisty by se mohl částečně otevřít od příštího roku.