Více než 75 let historie, a přesto je startovní rošt Formule 1 takřka výhradně mužský. Pravidla přitom souboj pohlaví umožňují, jenže statistika je neúprosná. Z pěti žen, které se o to pokusily, se do závodu kvalifikovaly jen dvě.
Pojďme se společně podívat na jejich cestu i překážky, kterým čelily, a současné snahy tento stav změnit a otevřít v této soutěži dveře i odvážným ženám.
Průkopnice v nepřátelském světě Všechno to začalo sázkou. Když bratři řekli Marii Terese de Filippis, že neumí řídit rychle, netušili, že tím odstartovali kariéru první ženy ve Formuli 1. V roce 1958 už seděla v legendárním Maserati 250F, ale v paddocku plném mužů čelila otevřenému pohrdání.
To nejlépe vystihuje nechvalně proslulý výrok ředitele francouzské Grand Prix, že „jediná helma, kterou by žena měla nosit, je ta od kadeřníka“. I přesto se zapsala do historie 10. místem v Belgii.
Čtěte také : Virtuální zpětné zrcátko nahrazuje to klasické. Obraz se pak promítá na displeji
Její působení v F1 ale netrvalo dlouho – nebyl to nedostatek talentu, co ji zastavilo, ale smrt několika přátel na trati, která ji přiměla ze závodění navždy odejít.
Patnáct let po ní přišla Lella Lombardi, dodnes jediná žena, která v F1 bodovala. Do kronik se Lella Lombardi zapsala v roce 1975, když si z tragédií zkrácené Velké ceny Španělska odnesla za šesté místo půl bodu.
Lella Lombardi v roce 1973. Zdroj: Profimedia Bylo by ale chybou pamatovat si ji jen pro tuto kuriozitu. Její jméno je spojeno s dvanácti starty, což žádná jiná žena nedokázala, a s výkony jako sedmé místo na obávaném Nürburgringu. Její závodní život navíc Formulí 1 neskončil, přešla ke sportovním vozům, kde slavila další úspěchy. Mimo trať přitom bořila další tabu jako jedna z mála otevřeně LGBTQ+ postav v tehdejším motorsportu. Bohužel zemřela mladá na následky úrazu, který u ní vyvolal rakovinu prsu.
Po odchodu Lombardi nastalo dlouhé ticho, přerušené jen letmými pokusy. Za zmínku stojí Jihoafričanka Desiré Wilson, jediná žena, která kdy vyhrála závod F1 – i když šlo o britský šampionát mimo mistrovství světa.
Čtěte také : Výzvy při stavbě tunelů: Překážkou rozhodně není jen podzemní voda a rozmanitost hornin
Poslední pokus přišel v roce 1992 od Giovanny Amati, jejíž neúspěšné kvalifikace byly spíše odrazem nekonkurenceschopnosti vozu Brabham než jejích schopností. Její tehdejší náhradník, budoucí mistr světa Damon Hill, se se stejným vozem také většinou nekvalifikoval.
Proč ženy z F1 zmizely? Důvodů je hned několik. Tím největším je finanční náročnost. Cesta z motokár do F1 může stát přes 16 milionů dolarů a závodnice historicky hůře shánějí sponzory. Dalším problémem je malá talentová základna. Poměr chlapců a dívek v motokárách je totiž až 100:1. To statisticky snižuje šanci na objevení vrcholového talentu.
Často omílaný argument o nedostatku fyzické síly je mýtus. Problém není v biologii, ale v ergonomii. Vozy jsou totiž navrženy pro mužskou postavu, což ženám ztěžuje ovládání. K tomu se přidává historicky mužská kultura v paddocku, která ženy odrazovala.
Nová éra a F1 Academy Po desetiletích se konečně blýská na lepší časy. V roce 2023 vznikla F1 Academy , série určená pro mladé závodnice ve věku 16–25 let. Nejde jen o další sérii, ale o projekt plně integrovaný do ekosystému Formule 1. Všech deset týmů F1 podporuje jednu jezdkyni, jejíž vůz nese jejich barvy, a závody se konají během víkendů Velkých cen. Cílem je poskytnout talentovaným dívkám klíčový čas na trati a připravit je na postup do vyšších kategorií.
Klíčem k úspěchu F1 Academy je její filozofie. Na rozdíl od předchozích pokusů nejde o izolovaný šampionát, ale o první, pečlivě navržený schod na tradičním kariérním žebříčku.
Všechny jezdkyně závodí s identickými vozy specifikace Formule 4, což eliminuje technické rozdíly a klade důraz čistě na jejich talent. Série jim navíc poskytuje něco, čeho se mladým závodnicím v minulosti zoufale nedostávalo: obrovské množství testovacích kilometrů a času stráveného na trati.
Není to cíl, ale startovní čára, která má jasný úkol, a to připravit ty nejlepší na přestup do Formule 3 a dál, přímo do souboje s mužskou špičkou.
Tento systém už nese ovoce. Jména jako Doriane Pin (Mercedes), šampionka z roku 2024 Abbi Pulling (Alpine) nebo první žena ve Ferrari Driver Academy Maya Weug ukazují, že se rodí nová, silná generace. Změna navíc probíhá i v zákulisí. Ženy jako hlavní stratéžka Red Bullu Hannah Schmitz nebo budoucí závodní inženýrka v týmu Haas Laura Müller boří mýty v klíčových technických a vedoucích rolích.
Otázka už tedy nezní „jestli“, ale „kdy“ se žena vrátí na startovní rošt F1. Cesta je stále strmá, ale poprvé v historii je systematicky dlážděná a podporovaná celým sportem.
Zdroje: wikipedia , Svět formule