CENTRUM.CZ > Jihlavská Drbna > 25. 7. 2025, 15:55

Lidé v lokalitě Hrádek řešili, jak bude vypadat případné hlubinné úložiště

Sdílet

Zdroj: Jihlavská Drbna - zprávy z Jihlavy a Vysočiny

Zhruba padesát lidí přišlo ve čtvrtek 24. července debatovat do kina v Dolní Cerekvi o tom, kde by se měl v případě vybudování úložiště jaderného odpadu nacházet jeho povrchový areál. S výsledky Metodiky pro umístění povrchových areálů v lokalitách pro hlubinné úložiště přišli veřejnost seznámit dva autoři – Alexandr Butovič a Pavel Bureš. Za Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) přijela Markéta Dohnálková, vedoucí úseku přípravy hlubinného úložiště v SÚRAO.

„Pod naším vedením vznikla Metodika pro umístění povrchových areálů v lokalitách pro hlubinné úložiště. Jejím hlavním autorem je docent Alexandr Butovič,“ zmínila na začátku prezentace Markéta Dohnálková.

Podle Butoviče zmíněná metodika je způsobem, jak zajistit aplikaci nějakého problému na lokalitě tak, aby to bylo vhodné pro lokalitu, aby to splňovalo nějaká technická kritéria, aby to splňovalo legislativní kritéria a aby to bylo transparentní a stejné pro všechny lokality. „O finální lokalitě zatím rozhodnuto není, proto přístup na těch všech lokalitách musí být stejný,“ poznamenal na začátek Alexandr Butovič.

Povrchový areál bude zahrnovat desítky objektů. Například administrativní budovu, vrátnici, zázemí pro zaměstnance, infocentrum, trafostanici, hasičskou zbrojnici, jídelnu, garáže, sklady, dílny, ale třeba i sklad výbušnin.

Prvním krokem samotné metodiky je, že se na dané území aplikují vylučující kritéria. „Tato část je v podstatě nejjednodušší,“ řekl Butovič s tím, že následně se aplikují bezpečnostní kritéria. Zde je nezbytné, aby povrchový areál byl navržený tak, aby byl bezpečný. „Bezpečnost musí být zajištěná pokud možno co nejjednodušším způsobem,“ dodal Butovič.

Dalším krokem při aplikaci zmíněné metodiky je aplikace kritérií, které souvisí s kvalitou území a životního prostředí. Ta se dotýkají obyvatel jednotlivých dotčených obcí. A posledním krokem podle Butoviče jsou technická kritéria.

Během své prezentace poznamenal, že v tuto chvíli existuje v lokalitě Hrádek několik variant umístění povrchového areálu. Konkrétně jsou čtyři. A dostal se k zapojení obyvatel do takzvané pocitové mapy. „Běžely celý červen a mohli jste tam vyznačit ta hodnotná nebo problematická místa, a zapojit se tak do posouzení, která z těch ploch je vhodnější pro umístění povrchového areálu.“ SÚRAO bude ještě zřejmě letos muset rozhodnout, která z vytipovaných variant je nejvíce vhodná pro případné finální umístění povrchového areálu ve všech čtyřech zvažovaných lokalitách.

„To je jak z Járy Cimrmana."

Další z autorů metodiky Pavel Bureš následně rozebral jednotlivá kritéria, která jsou platná pro lokalitu Hrádek. Mimo jiné se dotkl také změn v dopravě, mluvil třeba i o rozšíření stávající silniční sítě. „To je jak z Járy Cimrmana,“ ozvalo se během Bartošovy prezentace od jedné z obyvatelek lokality.

Pavel Bureš zmínil, že předpokládaná velikost jednoho povrchového areálu, respektive jeho povrchové části, je 12 hektarů. Butovič přítomné ujistil, že snaha je plánované areály ještě zmenšovat.

Po zhruba hodinové prezentaci odborníků přišel prostor pro dotazy od lidí z publika. Mimo jiné zazněla otázka, co je to horká komora či proč je takový povrchový areál vlastně potřeba vybudovat. „Je třeba zmínit, že hlubinné úložiště povrchový areál prostě potřebuje. Je to zázemí, které tam být musí. Naše snaha je, aby bylo co nejvíce pod zemí a co nejméně rušilo. A proto vznikla výše uvedená metodika. A v lokalitě Hrádek vede k těmto čtyřem plochám,“ vysvětlil s odkazem na výsledky studie Alexandr Butovič a znovu se odvolal na pocitové mapy, které se nyní vyhodnocují. „Velmi mě překvapilo, že to nebyly pouze negativní názory. Objevily se tam cenné informace o vašem území,“ pochvaloval si Butovič.

Případné umístění úložiště jaderného odpadu v lokalitě Hrádek by se týkalo zhruba pěti tisíc obyvatel v osmi dotčených obcích.

Jednu z obyvatelek zajímalo, zda při vytváření metodiky odborníci vzali v potaz i to, že po epidemii cholery se v místě potenciálního povrchového areálu nachází pohřebiště. „Podle mého názoru jsme taková data k dispozici neměli. Pokud je máte k dispozici, tak budu rád, když mi je poskytnete,“ reagoval Butovič na další poznámku z řad veřejnosti.

„Čeřínek se o 100 metrů propadl."

Stejnou obyvatelku ještě zajímalo, jak daleko jdou autoři metodiky do historie. „Tady třeba ve 14. století bylo obrovské zemětřesení a Čeřínek se o 100 metrů propadl, to ale nepochybně víte,“ obrátila se žena na Butoviče. Ten reagoval se slovy, že se určitě mýlí, a znovu obyvatelku Cerekve vyzval, aby mu potřebný zdroj zaslala. „Nicméně pokud máte obavu o seismickou aktivitu všech lokalit, tak seismika je jedno z klíčových porovnávacích a hodnoticích kritérií, které vstupuje do finálního výběru finální a náhradní lokality,“ reagovala za SÚRAO Markéta Dohnálková.

V debatě s veřejností, která trvala zhruba hodinu, se dále probíral třeba i socioekonomický dopad případného úložiště v lokalitě Hrádek. Právě na tyto otázky se často ptají odpůrci, kteří proti vybudování úložiště řadu let vystupují. Lidé v lokalitě se bojí také ohrožení pitné vody.

Stavbu hlubinného úložiště, v němž by měly být trvale uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, připravuje SÚRAO. Místo pro trvalé uložení radioaktivního odpadu se hledá od 90. let minulého století. Nyní je výběr zúžený na čtyři lokality - Janoch v Jihočeském kraji, Březový potok v Plzeňském kraji, Horka na Třebíčsku a Hrádek na Jihlavsku.

Butovič zmínil, že případné budování úložiště dá práci stovkám lidí. „Bude to práce zajímavá, pestrá, kvalifikovaná, méně kvalifikovaná. Pokud v Dolní Cerekvi nejsou ubytovací kapacity na to, aby tu mohlo bydlet 200 pracovníků firmy, která bude stavět hlubinné úložiště, tak tady nebudou bydlet. To je situace, která se na stavbách normálně děje. Budou bydlet v nějakém suburbálním území třeba Jihlavy. Ta firma je bude odsud dovážet,“ byl Alexandr Butovič více konkrétní. Dodal, že dopady na region v případě budování jaderného úložiště byly odborně zpracovány, a to Univerzitou Karlovou.