Lupénka a zdraví našich střev: ano, tyhle dvě věci spolu skutečně souvisí

| 3 min

Sdílet

Lupénka není jen o nepříjemných červených ložiscích na kůži – je to malý detektivní příběh uvnitř těla. Pokožka nám dává signál, že někde pod povrchem se odehrává něco většího. A kde jinde hledat stopy než ve střevech? Právě tam se může ukrývat klíč, který pomůže pochopit, proč se lupénka objevuje a proč je někdy tak tvrdohlavá.

Impetigo

Zdroj: Plné zdraví

Střeva jako zrcadlo lupénky

Naše střeva jsou jako obrovské město plné mikroorganismů, které spolupracují, soupeří a komunikují. Tento „mikrobiální svět“ se nazývá střevní mikrobiom. Pokud je v rovnováze, tělo funguje hladce. Když se ale rovnováha naruší, nastává chaos – a výsledkem může být zánět, který se projeví i na pokožce. Právě tady se rodí koncept „osy střevo–kůže“, který naznačuje, že lupénka není jen záležitost kůže, ale celého organismu.

Když lupénka potká probiotika

Probiotika si můžeme představit jako malé superhrdiny, kteří do střev přinášejí pořádek. Najdeme je v kefíru, kysaném zelí nebo jogurtu, ale když jich chceme více, sáhneme po doplňcích stravy. Tyto dobré bakterie dokážou posílit mikrobiom, zklidnit zánět a dát pokožce šanci nadechnout se. A i když lupénka nezmizí lusknutím prstu, tělo může reagovat mírněji a citlivěji.

Enzymy a vláknina: tajní agenti proti lupénce

Kromě probiotik stojí za pozornost i trávicí enzymy. Ty se postarají, aby jídlo nebylo pro střeva těžkým oříškem, ale snadno využitelným palivem. A pak tu máme vlákninu, například psyllium. Ta funguje jako potrava pro „hodné bakterie“ a zároveň jako čistička, která střeva udržuje v kondici. Když se o mikrobiom staráme, lupénka má menší prostor ukazovat svou sílu.

Lupénka a životní styl: malé kroky, velký rozdíl

Ne všechno se dá vyřešit tabletkou. Základními pilíři zdraví zůstávají pestrá strava, dostatek spánku, hydratace a pohyb. Čerstvá zelenina, ovoce, celozrnné obiloviny a kvalitní bílkoviny dodají tělu stavební materiál. Voda zase pomůže odplavovat škodliviny a udržuje trávení v rytmu. A pohyb? Ten rozhýbe nejen svaly, ale i střeva a podpoří dobrou náladu. Když se spojí všechny tyto faktory, lupénka nemusí mít tak navrch.

Sport, endorfiny a lupénka

Kdo by řekl, že obyčejná procházka v parku může mít vliv i na pokožku? Pravidelný pohyb totiž stimuluje střeva, podporuje zdravý mikrobiom a zároveň snižuje záněty v těle. A bonus? Vyplavené endorfiny zlepší náladu, což je pro každého, kdo se potýká s lupénkou, neméně důležité. Nemusíme se hned stát sportovci roku – i tanec v obýváku nebo jóga na podložce mají svou sílu.

Nové směry: když výzkum promlouvá o lupénce

Lékařská věda dnes stále častěji nahlíží na chronické nemoci z jiného úhlu. U lupénky se tak pozornost přesouvá od samotné kůže k celkovému zdraví organismu, zejména k mikrobiomu. Výsledky zatím nejsou definitivní, ale slibují, že v budoucnu by mohla být součástí léčby i cílená výživa nebo specifické doplňky stravy. Střeva tak možná jednou dostanou roli hlavního terapeuta pro pokožku.

Lupénka jako učitel trpělivosti

Péče o střeva není sprint, ale spíš maraton. Efekt se nedostaví ze dne na den, ale postupně, jako když ladíme jemně rozladěný hudební nástroj. Lupénka nás učí trpělivosti a připomíná, že tělo je propojený celek. Když začneme vnímat signály, které nám posílá, můžeme najít cesty, jak se cítit lépe – a to nejen na kůži, ale i v celém těle.

Lupénka a zdraví našich střev: ano, tyhle dvě věci spolu skutečně souvisí

Letošní zima může překvapit. Bude nejspíš jiná, než jak ji známe z posledních let

Pokuta 10 000 Kč za pár fotek bunkru. Češi zjišťují, že i focení může být rizikové

Charlie Sheen přiznal, že měl 47 tisíc milenek. Po letech celibátu je ve vztahu s mužem

Německo musí platit, rozhodl soud. Za nacistický masakr v roce 1944

Je to hvězda týdne. Valentová rozčilovala Rumunku, pozornost budí chladné podání ruky