<p>Někteří lidé jsou opravdu zarytými fanoušky fantasy světů. Mezi ně patří i Scot Stuart Grant, který se naprosto zamiloval do Středozemě vytvořené jedním z otců fantasy J. R. R. Tolkienem. Nedaleko města Tomic si proto <strong>postavil vlastníma rukama svoji hobití noru</strong>. Dům byl dokončen roku 1980, nicméně majitel ho stále vylepšuje. Stejně tak nepřestává udivovat a okouzlovat každého návštěvníka, který sem vstoupí, byť jen na moment.</p> <h2 class="wp-block-heading">Okno do skutečné Středozemě</h2> <p>Stěny malého domku pokrývá mech a popínavé rostliny. Obydlí tak zcela splývá s okolní krajinou a skutečně evokuje Bilbovu a posléze Frodovu noru. Zaoblené dveře pak lákají přímo do Dna pytle. <strong>Útulné zařízení, nízké stropy a četné tematické</strong> <strong>dekorace</strong> donutí prakticky kohokoli uvěřit, že se ocitl ve skutečném Hobitíně. Do moderní reality vás ovšem záhy vrátí přítomnost elektrických spotřebičů. Majitel domu příbytek velmi rád ukazuje turistům.</p> <figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="960" height="720" src="https://hpx-cdn.xsd.cz/articles/6a9eaf7e-78db-5524-98a5-e50e9e9df295/1wtp7FLHqd/w1024.webp" alt="" class="wp-image-139657 transfer-szn-utm" /></figure> <p>Pravdou je, že vyšší lidé budou mít uvnitř potíže. Stejně jako je měl Gandalf Šedý, který se v hobitím příbytku několikrát praštil do hlavy. Zážitek takové míry však stojí za trochu nepohodlí každému, kdo chce <strong>na chvíli nahlédnout do Středozemě</strong>. Domečkem to navíc nekončí a vedle příbytku postavil Stuart Grant i malý rybníček a malebný skleník. Ručně vyrobené hobití nory nejsou nic nového, nicméně většinou se jedná o modely nebo <span>zahradní</span> konstrukce.</p> <h2 class="wp-block-heading">Fenomén se stálým fanouškovským zájmem</h2> <p>Fandom inspirující se dílem britského profesora je jedním z nejstarších na světě. Ostatně románová trilogie Pán Prstenů způsobila, že tento původně pokleslý žánr začal být vnímán jako vážná literatura. <strong>Mnozí Tolkiena považují za zakladatele žánru</strong>, což ale není úplně pravda. Jeho role byla spíše v masivní propagaci, o kterou se přitom on sám ani nesnažil. Četné dopisy líčící elfí svatby a další podniky ho spíše rozesmutnily.</p> <figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="960" height="720" src="https://hpx-cdn.xsd.cz/articles/6a9eaf7e-78db-5524-98a5-e50e9e9df295/fdThdF-S9s/w1024.webp" alt="" class="wp-image-139644 transfer-szn-utm" /></figure> <p>Ač zájem o knihu neutuchal – byla také nejkopírovanějším svazkem amerických univerzit – koncentroval se spíše do literárních kruhů. S filmovou trilogií režiséra Petera Jacksona přišel ale obrovský zájem. <strong>Jacksonovi se navíc podařilo něco neuvěřitelného</strong>. Zfilmoval totiž dobře knihu, o které mnoho skalních fandů tvrdilo, že převést na plátno prostě nejde. I oni však museli nakonec v mnoha případech uznat, že lépe to provést opravdu nešlo.</p> <h2 class="wp-block-heading">Filmový, nyní seriálový výlet</h2> <p>Středozem se kromě skutečných <span>domů</span> nebo modelů odráží prakticky v každém médiu nebo formě. Běžně vznikají různé modely ve hře Minecraft, lidé tvoří fanarty a točí vlastní nekomerční snímky. <strong>Zatím poslední výpravou do Tolkienova univerza</strong> je seriál Pán Prstenů: Prsteny moci. Ten se však odehrává dlouho před událostmi filmové trilogie i knižní série. Kvůli mnoha změnám ho řada fanoušků už předem odsoudila.</p> <p>Středozem sama se přitom počítá mezi nejpropracovanější fantastické světy. Tolkien ji však bral spíše jako pozadí pro vlastní hru s jazyky, které pro něj jako pro lingvistu byly hlavní vášní. Nejpropracovanější a nejrozsáhlejší jsou elfí jazyky, tedy sindarština, quenia.</p>
