CENTRUM.CZ > Krasnezeny.eu > dnes, 06:03

„Měj se mnou trpělivost teď, když se blížím ke konci života,“ žádá matka v dopise svou dceru

| 2 min

Sdílet

Stáří může být někdy kruté. Mnozí se mu však nevyhnou. Maminka napsala své dceři dopis, ve kterém ji žádá o trpělivost, až to s ní jednoho dne nebude jednoduché.

Bez popisku

Zdroj: Fotografie: Depositphotos

Stáří může být někdy kruté. Mnozí se mu však nevyhnou. Maminka napsala své dceři dopis, ve kterém ji žádá o trpělivost, až to s ní jednoho dne nebude jednoduché.

Může se zdát, že rodiče často nemají pro své děti ty nejlepší rady. Alespoň jejich dětem se to tak jeví. Jejich názory a rady jsou už zastaralé a mladší generace si chce věci dělat podle svého. Nad dopisem, který maminka napsala pro svou dceru, je však dobré se zamyslet a uvědomit si, že každý se jednou ocitne ve stejné pozici. Trpělivost se stárnoucími rodiči je něco, co jim jako děti rozhodně dlužíme.

Drahá dcero, zkus mě pochopit

„Moje drahá holčičko, v den, kdy uvidíš, že stárnu, tě prosím o trpělivost a o pochopení toho, čím procházím. Když spolu mluvíme a já opakuji to samé tisíckrát, nepřerušuj mě a neříkej: ‚Před minutou jsi říkala to samé‘ – Jen poslouchej, prosím. Vzpomeň si, když jste vy byli malí a já jsem pořád dokola četla jednu a tu samou pohádku, dokud jste neusnuli.

Když se někdy nechci koupat, nezlob se na mě a nenadávej mi za to. Pamatuješ si, když jsem já za tebou běhala a snažila jsem se tě přimět ke koupání, když jsi byla ještě malá holka? Pokud si někdy všimneš, jak nemotorně používám počítač nebo telefon, prosím, nezlob se na mě a buď trpělivá. Dej mi čas se to zkusit naučit a nedívej se na mě tak.

Pamatuješ, zlatíčko, když jsem tě trpělivě učila, jak dělat mnoho věcí, jako je správné stravování, oblékání, česání a každodenní řešení životních problémů? A byla jsem trpělivá. Až budu docela stará, nezlob se, že už s tebou neudržím krok. Nenech se otrávit tím, když vidíš, jak se za vámi pomalu šourám, koneckonců jsem vás také kdysi učila chodit. Pyšně jsem pozorovala tvé první krůčky, trpělivě jsem čekala a věřila, že to zvládneš.

Až ty dny přijdou, nebuď smutná. Buď se mnou a pochop mě. Je to pro mě důležité, abych mohla s láskou prožívat konec svého života. Budu si toho vážit a děkovat za dar času a radosti, které jsme společně mohly sdílet. S širokým úsměvem a obrovskou láskou, již jsem k tobě vždy chovala, ti chci jen říct, miluji tě… má drahá dcero.“

Jednou zbydou jen vzpomínky na společné chvíle

Dopis, který by si měl přečíst každý, kdo ztrácí trpělivost se stárnoucími rodiči, koluje po internetu již několik let. Je dobré si občas připomenout to, co se v životě skutečné počítá. Je to láska k našim blízkým, jež by neměla slábnout jen proto, že péče o stárnoucí rodiče je vyčerpávající. Jednoho dne odejdou a zbydou po nich jen vzpomínky. Jaké ty vzpomínky budou, o tom rozhoduje každý sám.