Milion let stará lidská lebka nalezená v Číně naznačuje, že náš druh se začal objevovat nejméně o půl milionu let dříve, než jsme si mysleli, tvrdí vědci v nové studii.
Ukazuje prý také, že jsme koexistovali s dalšími sesterskými druhy, včetně neandrtálců, mnohem déle, než jsme si mysleli. Vědci tvrdí, že jejich analýza „zcela mění“ naše chápání evoluce člověka, a pokud by byla správná, zcela jistě by přepsala klíčovou kapitolu naší historie.
Jiní odborníci v oboru, kde panují četné neshody ohledně našeho výskytu na planetě, však tvrdí, že závěry nové studie jsou sice pravděpodobné, ale zdaleka ne jisté. Objev zveřejněný v jednom z předních světových vědeckých časopisů Science šokoval výzkumný tým, který zahrnoval vědce z čínské univerzity a britského Přírodovědného muzea.
„Od začátku, když jsme dostali výsledek, jsme si mysleli, že je to neuvěřitelné – jak je to možné, že je to tak vzdálené,“ řekl profesor Xijun Ni z Fudanské univerzity, který analýzu spoluvedl. „Ale testovali jsme to znovu a znovu, abychom prověřili všechny modely a použili všechny metody, a nyní jsme si výsledkem jisti a jsme opravdu nadšeni.“
Homo longi
Když vědci našli lebku nazvanou Yunxian 2, předpokládali, že patří dřívějšímu předkovi Homo erectus, prvnímu člověku s velkým mozkem. To proto, že pochází z doby před zhruba milionem let, tedy dlouho předtím, než se předpokládalo, že se objevili vyspělejší lidé.
Homo erectus se nakonec vyvinul a před 600 000 lety se začal odlišovat, čímž vznikli neandrtálci a náš druh Homo sapiens. Nová analýza Yunxian 2, kterou posoudili nezávislí odborníci z výzkumného týmu, však naznačuje, že se nejedná o Homo erectus. Nyní se předpokládá, že jde o ranou formu Homo longi, sesterského druhu s podobným stupněm vývoje jako neandertálci a Homo sapiens.
Genetické důkazy naznačují, že existoval vedle nich, takže pokud Yunxian 2 chodil po Zemi před milionem let, vědci tvrdí, že rané verze neandrtálců a našeho druhu pravděpodobně také. Podle profesora Chrise Stringera z Přírodovědeckého muzea, který byl spoluřešitelem výzkumu, tato překvapivá analýza dramaticky změnila evoluční chronologii lidí s velkými mozky, neboť datuje jejich výskyt nejméně o půl milionu let dříve, než se dosud předpokládalo. Podle něj je pravděpodobné, že někde na naší planetě existují miliony let staré fosilie Homo sapiens, ale zatím jsme je nenašli.
Hledání důkazů
Existují dva způsoby, jak identifikovat druh raného člověka a určit, kdy obýval Zemi: analýzou tvaru lebky a analýzou jeho genetických údajů. V případě Yunxian 2 byly použity obě metody a obě dospěly ke stejnému závěru. Jiní badatelé, jako například Dr. Aylwyn Scally, evoluční genetik z Cambridgeské univerzity, však tvrdí, že obě metody mají značné nejistoty.
„Zvláště opatrní musíte být při časových odhadech, protože je velmi obtížné je provést, ať už se díváte na jakýkoli důkaz, ať už genetický, nebo fosilní,“ řekl. „Dokonce i s většinou genetických dat je velmi obtížné určit, kdy tyto populace mohly koexistovat v rozmezí 100 000 let nebo dokonce více,“ dodal.
Dodal, že závěry profesorů Ni a Stringera jsou sice věrohodné, ale zdaleka ne jisté, a řekl, že k jistotě je zapotřebí více důkazů.
Nejstarší známé důkazy o výskytu raného druhu Homo sapiens v Africe pocházejí z doby před 300 000 lety, takže je lákavé dojít k závěru, že se náš druh mohl poprvé vyvinout v Asii. Podle profesora Stringera však v současné době není dostatek důkazů, abychom to mohli říci s jistotou, protože v Africe a Evropě se nacházejí lidské fosilie staré rovněž milion let, které je třeba zahrnout do analýzy.
„Existují genetické důkazy, které ukazují na ještě dřívější výskyt našeho druhu, který se mohl rekombinovat s naší linií, ale to zatím není prokázáno,“ řekl pro BBC.
Tato dřívější chronologie znamená, že tři lidské druhy koexistovaly na planetě přibližně 800 000 let, tedy mnohem déle, než se dosud předpokládalo, a během této doby se možná vzájemně ovlivňovaly a křížily.
Dřívější výskyt také pomáhá pochopit desítky lidských fosilních pozůstatků z doby před 800 000 a 100 000 lety, které vědci obtížně klasifikovali a zařazovali do lidského rodokmenu, tzv. mezidruhové záměny.

Zdroj: Youtube.com
Časný výskyt Homo sapiens, Homo longi a neandrtálců však tento problém jednoznačně řeší. Podle profesora Ni to znamená, že je nyní možné fosilie, které se obtížně klasifikují, zařadit do podskupin patřících k jedné z „velké trojky“, nebo k jejich nejstarším předkům, asijským Homo erectus a Homo heidelbergensis.
„Evoluce člověka je jako strom,“ řekl. „Tento strom zahrnoval několik větví a existovaly tři hlavní větve, které byly úzce příbuzné, mohly se křížit a koexistovat téměř milion let. Takže je to neuvěřitelný výsledek.“
Lebka byla vykopána spolu s dalšími dvěma v provincii Hubei. Byly však poškozené a rozdrcené, což je jeden z důvodů, proč byl Yunxian 2 nesprávně klasifikován jako erectus. Aby jim tým profesora Ni vrátil původní tvar, naskenoval lebky a obnovil jejich tvar pomocí techniky počítačového modelování. Poté vytiskl repliky na 3D tiskárně. Díky pozorování jejich původní podoby je vědci mohli znovu zařadit do samostatné, vyspělejší skupiny lidí.