Je trh s elektromobily nafouklý? To si začínají klást otázku někteří odborníci, když slyší nejnovější informace přicházející z této asijské země. Zdá se, že počet samoregistrací vozidel prudce roste a nyní bijí na poplach i samotní prodejci. Nadměrná nabídka a cenové války dostávají prodejce do úzkých.
Prodejci bijí na poplach
Čínská obchodní komora prodejců automobilů vyjádřila znepokojení nad masivním příchodem vozidel do své sítě a požaduje, aby jim výrobci přestali vozidla posílat, protože mají problémy s jejich prodejem.
Informaci přinesla agentura Reuters, která opakuje prohlášení tohoto sdružení, které bije na poplach kvůli praxi, totiž samoregistraci vozidel, která zřejmě zahlcuje distributory. Sdružení se obává, že současný rozmach čínského automobilového průmyslu s sebou strhne i jeho vlastní prodejce. Ve svém komuniké žádají výrobce, aby se snažili o rozumná prodejní (a výrobní) čísla a přestali využívat jejich prostory ke skladování automobilů.
Tvrdí, že hromadění tak velkých zásob s vlastními registracemi dále podporuje cenovou válku, která dusí jejich marže nebo je nutí prodávat se ztrátou, a tudíž ohrožuje množství podniků v této části řetězce.
Co se ve skutečnosti děje
Hlasy naznačující, že se čínský trh plní samoregistrovanými vozidly, která se pak musí špatně prodávat, nejsou nové. Wei Jianjun, prezident společnosti Great Wall Motor, v rozhovoru pro Sina Finance prohlásil, že existuje 3 000 až 4 000 prodejců, kteří hromadí nadměrné zásoby vozidel.
Jianjun zašel tak daleko, že situaci označil za „automobilový Evergrande“, což naznačuje, že vzniká bublina, která by v případě prasknutí mohla mít stejně zhoubné účinky jako prasknutí čínské realitní bubliny. Agentura Reuters před několika týdny uvedla, že sama vláda svolala schůzku výrobců automobilů, aby situaci prozkoumala. BYD a Dongfeng Motors patřily k významným představitelům.
Tato praxe samoregistrace nových vozidel, jejich zpoplatnění v síti a následný prodej jako ojetých vozů nebo vozů s 0 km není v Evropě neznámá. Ve skutečnosti se jedná o běžnou taktiku výrobců, kteří si chtějí zajistit minimální počet prodaných vozů tím, že nutí prodejce k nákupu minimálního počtu vozů, které pak musí sami prodat.
Taková taktika se obvykle uplatňuje na konci roku, kdy jsou čísla mírně zkreslena, když přijde nové nařízení, které znemožňuje prodej vozů kvůli emisním limitům nebo nedostatečné bezpečnostní výbavě (např. nedávné evropské povinnosti s ADAS).
Druhá strana mince
Čínské prodejce znepokojuje, že všechny tyto jednotky, které se dostanou na trh s ojetými vozy, se pak nepodaří prodat nebo budou potřebovat obrovské slevy, aby se dostaly ven. Je to stejná věc, která se stala ve Spojených státech, kde jeden prodejce prakticky rozdal elektrický Fiat 500, protože byl nucen koupit jednotky, které nebylo možné na trhu sehnat za rozumnou cenu.
V Číně jsou obavy oprávněné, protože cenové války jsou ještě agresivnější, na trhu panuje vysoká konkurence a množství značek se snaží o nižší ceny. K tomu se přidává tempo uvádění výrobků na trh a jejich vývoj, které rychle způsobuje, že ty, které jsou již na trhu, zastarávají, a jejich prodej je tak ještě obtížnější.
K tomu se přidává skutečnost, že Čína se potýká s problémem domácí spotřeby. Z kulturního hlediska se čínští zákazníci zdráhají utrácet velké peníze. I přes podporu většího utrácení se průměrný čínský zákazník stále zdráhá provádět velké nákupy nebo rychlou výměnu výrobků, což ztěžuje prodej těchto výrobků.