Na rozdíl od některých stereotypů o generaci Z – mimo jiné jsou označováni za líné, nerespektující hierarchii a ležérní v profesní práci – vedou podle několika studií lidé narození v letech 1997 až 2012 v návratu do kanceláře. Zatímco starší generace se spíše zdráhají vrátit se k dřívějším vzorcům prezenční práce. Nyní to potvrzuje megastudie.
Gallup je společnost, která provádí velmi rozsáhlé studie o situaci ve firmách, takže je dobré je mít na paměti. V tomto případě odebírala vzorky 400 000 lidí po dobu 5 let, od pandemie roku 2020, kdy byla práce na dálku téměř povinná. Celý vzorek pochází ze Spojených států.
Zaměstnanci generace Z v USA jsou generací, která nejméně často preferuje výhradně práci na dálku: pouze 23 % mladších zaměstnanců s možností pracovat na dálku uvádí, že by preferovali práci výhradně na dálku, zatímco u každé generace před nimi je to 35 %. Klíčovým důvodem je skutečnost, že mladí lidé jsou „nejosamělejší“ generací.

Zdroj: Youtube.com
Přesto zůstává práce zcela v kanceláři nejméně oblíbenou možností u všech věkových skupin. Přesto se tento týden objevila další novinka: více než polovina společností z žebříčku Fortune 100 již pracuje v kanceláři pět dní v týdnu a nesází ani na hybridní práci. Rekord od pandemického roku.
Co hledá generace Z v kanceláři
Generace Z (narozená zhruba v letech 1997 až 2012) nejčastěji uvádí, že by si přála, aby zaměstnanci jejich organizace pracovali na dálku méně často.
Při vysvětlování preferencí mladších pracovníků je velmi výrazná jedna věc: osamělost. Odborníci vysvětlují, že generace Z je nejosamělejší generací. Zní to smutně, ale generace Z téměř dvakrát častěji než generace X a téměř třikrát častěji než baby boomers uvádí, že před průzkumem po většinu dne zažívala osamělost.
Generace Z dává přednost hybridní práci, ale je tu problém. Když jdou do kanceláře, mnohdy tam podle této studie téměř nikdo není. Odborníci doporučují manažerům, aby změnili zásady hybridní práce tak, aby mladší zaměstnanci častěji komunikovali s ostatními tím, že v kanceláři bude více lidí.
V jiné studii jsme již viděli, že velká část mladších pracovníků skutečně vidí hodnotu práce tváří v tvář, a to některé dny v týdnu. Podle nedávného průzkumu Harris Poll/Freeman mladí odborníci neodmítají chodit do kanceláře proto, že chtějí mít čas na navazování kontaktů s kolegy a cítit se méně osaměle.
Zajímavé je, že mladí lidé jsou přesvědčeni, že v kanceláři odvádějí nejlepší práci ve 32 % případů, nebo že na místě nezáleží (31 %).
Mileniálové se stěhují z kanceláře
Zdůrazňuje, že obecně mileniálové dávají přednost práci na dálku, čím více, tím lépe. „Mezi hybridními pracovníky mají mileniálové silnější osobní vztah k práci na dálku než jiné generace,“ vysvětluje Gallup. Ve skutečnosti 41 % lidí ve věku 30-45 let uvedlo, že by si hledali jinou práci, kdyby je jejich firma nutila denně dojíždět do kanceláře.
Kromě toho přibližně polovina mileniálů (49 %) tvrdí, že jsou doma nebo obecně mimo kancelář produktivnější, což je více než u všech ostatních věkových skupin. Pouze 19 % mileniálů tvrdí, že jsou produktivnější na pracovišti nebo v kanceláři.
Jak však zpráva připomíná:„Jen velmi málo pracovníků generace Z jsou rodiče nebo opatrovníci dítěte mladšího 18 let. Zaměstnaní rodiče z generace Z a mladí rodiče mileniálů (narozených v roce 1989 nebo později) častěji než nerodiče v této věkové skupině preferují práci pouze na dálku.

Zdroj: Youtube.com
Bylo zjištěno, že také rodiče z generace Boomers a X chtějí častěji než rodiče z generace Z pracovat na dálku. Až 35 % starších profesionálů by nejraději všechny své úkoly vykonávalo z domova. A pouze 1 z 10 by chodil do kanceláře každý den.
Dopad na firemní kulturu a duševní zdraví
Návrat do kanceláře má vliv nejen na produktivitu, ale také na firemní kulturu a duševní zdraví zaměstnanců. Interakce tváří v tvář může posílit pracovní vztahy a podpořit pocit sounáležitosti, čehož si mnoho mladých pracovníků velmi cení. Je však nezbytné, aby společnosti našly rovnováhu, která bude zároveň respektovat potřebu flexibility, kterou mnozí lidé během pandemie ocenili.
Podle zprávy společnosti McKinsey zaznamenávají společnosti, které zavádějí hybridní modely práce, nejen zlepšení spokojenosti zaměstnanců, ale také udržení talentů. To naznačuje, že nabídka flexibilních možností může být účinnou strategií pro přilákání a udržení špičkových talentů, zejména u mladších generací.