Mysl vám servíruje verzi reality, kterou potřebujete: Ne tu pravdivou

| 2 min

Sdílet

To, co člověk vidí, to jak si věci vykládáme, není čistá realita. Je to jen její verze, kterou si naše hlava upravila tak, aby se vám s ní lépe žilo. Mozek totiž nechce pravdu. Mozek chce klid, jistotu a něco, co dává smysl. A to i v případě, že se jedná o polopravdu, nebo rovnou o lež. Výzkumy ukazují, že naše mysl umí sama sebe obelhat, aby nás chránila, aby nám zvedla sebevědomí nebo aby nám pomohla vyrovnat se s nepříjemnými situacemi.

Lidská mysl je velmi komplikovaná a mozek se nás někdy snaží chránit vytvářením falešné reality.

Zdroj: Shutterstock

Proč nás často naše vlastní myšlení mate? V jakých ohledech k tomu může docházet? A je tento zdánlivě ochranný mechanismus vždy prospěšný? Podívejte se na vysvětlení toho, jak si vlastně realitu ohýbáme, aniž bychom si toho všimli.

Jak si mozek vyrábí vlastní pravdy

Naše hlava je mistr v sebeklamání. Vědci tomu říkají self-deception. Mozek někdy raději vytvoří příjemnou lež, než aby nám ukázal ošklivou pravdu. Studie z roku 2022 ukázala, že za sebeklamání může zvýšená aktivita v části mozku zvané anterior mPFC. Jde o oblast, která rozhoduje o našem sebepojetí a sebehodnocení.

Výzkum na 152 lidech tehdy prokázal, že lidé si častěji vytvářejí falešná přesvědčení o svých schopnostech, když mají k dispozici snadné odpovědi nebo když je těžké určit, jak moc vlastně něco umí. Mozek jednoduše vyplní mezery tak, aby to vypadalo lépe.

Filosof Alfred Mele vysvětluje, že sebeklamání nevzniká proto, že bychom byli méně inteligentní, ale protože máme jako lidé automaticky tendenci věřit hezčí verzi. Chceme se cítit dobře, lepší než ostatní, stabilní. Mozek tedy nepracuje jako detektor pravdy, ale spíše jako jakýsi PR manažer: ukáže vám tu část reality, která vám zvedne náladu nebo sníží stres.

Proč je pro nás upravená realita výhodnější než ta skutečná

Možná to zní divně, ale věřit vlastním iluzím může být pro mozek výhodné. Lidé, kteří v minulosti sami sebe klamali, měli v testech později nižší kognitivní zátěž než ti, kteří klamali ostatní. Jinými slovy se dá říci, že když lžeme sami sobě, mozek šetří energii.

Výzkum z roku 2024 ukázal, že sebeklamání se dá narušit, pokud člověk dostane opravdu tvrdou, konkrétní a nepopiratelnou negativní zpětnou vazbu. Ale dokud ta zpětná vazba není dostatečně silná, držíme se vlastní verze reality velmi pevně. Tento mechanismus z nás nedělá slabochy. Jedná se jednoduše o evoluční ochranu.

Jak člověk pozná, zda si jeho mysl vymýšlí, nebo zda mu ukazuje skutečnou realitu?

━━ Jak člověk pozná, zda si jeho mysl vymýšlí, nebo zda mu ukazuje skutečnou realitu? (Zdroj: Tara Winstead / Unsplash+)

Kognitivní zkreslení: malé iluze, které mění úplně všechno

Jedním z nejběžnějších zkreslení, které má naše mysl na svědomí, je frekvenční iluze. Když si něčeho poprvé všimnete (například nového auta), máte najednou pocit, že to vidíte všude. Ve skutečnosti se ale jen změnila vaše pozornost. Psychologové to vysvětlují kombinací selektivní pozornosti a potvrzovacího zkreslení.

Mozek vytváří dojem, že to, co je v naší hlavě, je také všude kolem nás. Realita se tak přizpůsobí našemu očekávání. Dalším silným zkreslením je overconfidence effect, neboli přehnaná sebedůvěra. Lidé si myslí, že mají pravdu, i když se jejich odhady nebo názory statisticky mýlí. Díky tomu se pak cítíme sebejistěji, ale zároveň jsme méně otevření skutečné realitě.

Mysl vám servíruje verzi reality, kterou potřebujete: Ne tu pravdivou

„Něco mezi nimi je,“ tvrdí exmanželka Kašpárka. Koktová opět čelí spekulacím

Po vyhazovu se fotbalistka vrhla na síť OnlyFans. Za rok si díky svým křivkám vydělala 14 milionů

Vyhrajte 300 000 Kč: Páteční tipy na 10 článků pro váš los štěstí

Smrtící bakterie se rychle šíří Českem, experti tuší proč. Zabije šestinu nemocných

Policie zasáhla u auta Leoše Mareše. Botička i zalepené okno měly překvapivý důvod